V okolí jihočeského Týna nad Vltavou hospodaří na 920 hektarech rodinná farma bratrů Netíkových. Mají rozhodně nač navazovat, od roku 1950 v tomto regionu soukromě hospodařil i jejich děd a soukromou farmu rodina provozovala bez přerušení i v dobách, kdy to v místních krajích nebývalo zrovna zvykem. Nejistá situace v zemědělství ale přímo vybízí k diverzifikaci aktivit v tomto odvětví. Tak vznikl i nápad na vybudování fungující kompostárny a rodící se bioplynové stanice.
Farma se v minulosti orientovala jak na rostlinnou, tak i živočišnou výrobu. „Ovšem v roce 2000 jsme prošli krizí, když se ukázal jako ztrátový chov prasat. Tento provoz jsme byli nuceni zrušit a následně hledat novou náplň činnosti, jelikož se výrazně snížil obrat firmy. Živočišné výroby jsme se ale nezřekli docela. V pronajatých prostorách arcibiskupského statku v Čihovicích chováme ovce a 60 kusů mléčného skotu. Na statku nám při lehčích pracích vypomáhají v rámci terapie klienti místního domova Sv. Anežky určeného pro lehce mentálně postižené. Domov se stará také o okolní zeleň, jejíž objemy nejsou malé. Právě tato skutečnost byla jedním z podnětů k založení kompostárny, protože nám přišlo zbytečné likvidovat zeleň na skládce bez dalšího využití,“ vrací se na samý začátek činnosti kompostárny Jiří Netík.
Určeno pro zeleň i organický odpad
Kompostárna vznikla v areálu bývalého školního statku v Jarošovicích nedaleko Týna nad Vltavou za účasti místních zemědělců, odpadářských svozových firem a obcí mikroregionu Vltavotýnsko. V zájmu všech zúčastněných subjektů, které následně založily občanské sdružení PRO-ODPAD, bylo řešení nakládání s bioodpady.
„Kompostárna zahájila činnost v roce 2003 a její zřízení před vstupem České republiky do Evropské unie bylo naštěstí méně administrativně náročné, než by asi bylo nyní. Provoz je určen pro každého, kdo je ochoten řešit nakládání s odpady. V roce 2009 se stala jarošovická kompostárna jediným provozem v Jihočeském kraji zpracovávajícím živočišné produkty druhé a třetí kategorie a specializuje se na kuchyňské zbytky.
Odpady a suroviny zpracováváme aerobní řízenou digescí. Vlastní kompost vzniká v případě zelené hmoty a dalších složek (kaly, popel apod.) klasickým způsobem s nadrcením komponentů a mícháním v hromadách, pokud jde o zpracování organických zbytků, je nutné po příjmu materiál hygienizovat. Teprve poté odchází bioodpad na třídicí linku a je uložen ve dvou skladovacích silech. Po zamíchání, k němuž používáme starší krmný vůz a přimíchání trávy nebo listí, putuje hmota do fermentorového boxu a následně dozrává v hale, odkud je po odebrání vzorků a provedení analýzy hotový kompost expedován.
Vzniklý produkt využíváme jako hnojivo na našich polích, a tak je jen logické, že na kvalitu kompostu velice dbáme. Proto je nutné klást důraz na kvalitu komponentů již při jejich příjmu a ke zpracování vstupních surovin využívat dostatečně kvalitní a výkonnou techniku. Tu ostatně využíváme i ve službách v provozech dalších menších kompostáren,“ seznamuje s provozem kompostárny Jiří Netík.
Chystá se stavba bioplynové stanice
Kompostárna přijímá organický bioodpad ze 450 jídelen a denně ho zpracuje pět tun. Vedlejší organické produkty se jeví jako energeticky velice zajímavý materiál, proto v Jarošovicích uvažují o zahájení výstavby bioplynové stanice. „V minulosti jsme několik provozů obdobných bioplynových stanic navštívili a ne všechny nás přesvědčily o své smysluplnosti. Proto projekt vlastní BPS řešíme s rozvahou s ohledem na efektivitu provozu, k níž je kromě použité technologie také velice důležité zajištění dostatečného množství materiálu. Situace už ale nazrála a stavět bychom chtěli začít v letošním roce,“ uvedl Jiří Netík.
K vybavení pomohly dotace
Technologické dovybavení kompostárny se neobešlo bez dotací Evropské unie a Státního fondu životního prostředí ČR. Tyto finance pomohly v průběhu let 2008 až 2009 při projektu správné hygienizace bioodpadů i při dalším projektu nakládání s bioodpady, kdy bylo pořízeno mobilní zařízení na drcení dřevního odpadu.
Dotací využili v Jarošovicích i při nákupu vůbec prvního drtiče. Tím byl model Doppstadt AK-450 MEGA. Podle slov Jiřího Netíka tento stroj zaujal svoji robustností, konstrukcí z kvalitních materiálů i výkonem. Mobilní drtič odpracoval již deset sezón a má za sebou úctyhodných 20 000 motohodin bez podstatných závad. Proto při nákupu dalšího drtiče v loňském roce nebyl důvod měnit značku. A koncem loňského roku doplnil technologickou linku bubnový třídič Doppstadt SM-518 PROFI. S třídičem se kvalita výsledného produktu posunula zase o stupeň výše a ocení ji i firmy, kde bude tento stroj pracovat ve službách. Bubnový třídič Doppstadt SM-518 PROFI
Stroj s objemem násypky 4 m3, délkou bubnu 5 m a jeho průměrem 1,8 m se pohybuje na centrálním dvounápravovém podvozku při přepravní rychlosti do 80 km/h. Podvozek je vybaven vzduchovými brzdami se systémem ABS. K tažnému prostředku je při přepravě připojen závěsem s průměrem oka 50 mm. K dispozici je mechanicky ovládaná opěrná noha. Ve standardu pohání třídič motor Caterpillar o výkonu 47 kW a palivovou nádrží s objemem 300 litrů. Pro snadnější servis lze motor na rampě vysunout mimo motorový prostor. Boční i zadní hydraulicky sklopné vynášecí dopravníky opatřené bezpečnostním vypínačem jsou 5 m dlouhé při šířce 0,8 m. V návaznosti na zatížení stroje probíhá plynulá regulace třídění, čímž je zajištěno optimální využití plochy síta (celková plocha 22,5 m2). Otáčky bubnu síta lze plynule nastavit (0 – 21 ot/min) stejně jako pracovní rychlost podávacího dopravníku v násypce. Čištění bubnu síta je řešeno pomocí hydraulicky sklopného kartáče se škrabkou (průměr 700 mm). Třídič s možností dálkového ovládání má hmotnost 15 000 kg.
Roman Paleček
