Zemědělský podnik Alimex Nezvěstice, a. s., hospodaří asi na pěti tisících hektarech zemědělské půdy. Dvě třetiny z toho je orná půda, zbytek louky. Před třemi lety uvažovali o stavbě bioplynové stanice. Nakonec se ale rozhodli pro výrobu pelet a briket ze slámy.
Alimex Nezvěstice je zaměřen na produkci obilovin, řepky olejky, výrobu mléka a odchov mladého dobytka. Dojnice jsou z větší části ustájeny ve dvou velkokapacitních kravínech pro 500 kusů s kejdovým hospodářstvím. Důsledkem této výrobní struktury je určitá nadprodukce obilní i řepkové slámy a odpadů z živočišné výroby. Vedení podniku proto hledalo způsob, jak přebytky efektivně využít.
Přednost dostaly pelety
Prvním plánem byla stavba zemědělské bioplynové stanice. Zkoumaly se možnosti a zástupci různých realizačních firem prezentovali své technologie. Pro bioplyn to vypadalo nadějně, jenže v Alimexu byli opatrní a chtěli se přesvědčit na vlastní oči. Dohodli konzultaci v jedné z nově postavených bioplynových stanic v Německu. A udělali dobře. Exkurze a diskuze s majiteli je přesvědčila, že bioplynová stanice, náročná na kvalitu vstupní suroviny, problém se slámou nevyřeší. Začali tedy hledat jiné možnosti.
Na jedné výstavě pak objevili technologii, která je zaujala: Linku na výrobu topných pelet a briket ze slámy. Zařízení předváděla a dodávku „na klíč“ nabízela firma Atea Praha. Začali s firmou jednat, posléze navštívili již realizovanou linku v provozu – a rozhodli se ji koupit a zahájit výrobu ekologických pevných paliv z biomasy.
Základní parametry
Linka LSP 1800 vyrábí pelety a brikety z rostlinných materiálů, zejména z pšeničné a řepkové slámy, lisováním vysokým tlakem, a to bez dalších přísad a pojidel..
Výhřevnost tohoto biopaliva je až 16,7 MJ/kg, tedy víc než hnědého uhlí. Naopak obsahuje až 100x méně síry než hnědé uhlí a přes 80 % zplyňujících látek. Popel je využitelný jako výborné minerální hnojivo.
Pelety i brikety jsou vhodné jak do malých kotlů, krbů a kamen pro dům a domácnost, tak do výkonných kotlů v centrálních kotelnách. Výrobky odpovídají ČSN, EN a jsou certifikovány.
Linka LSP 1800 vyrobí zhruba 1300 až 1800 kg paliva za hodinu a měsíční výkon při nepřetržitém provozu je asi 1000 tun. V každé směně ji obsluhují dva pracovníci s nakladačem balíků. Optimální roční objem zpracovávané slámy je asi 5000 tun, což odpovídá přibližně 2000 ha.plochy pšenice a řepky
Ekonomika je slibná
Jak mne informoval vedoucí výroby Ing..Pavel Bláha, Alimex uzavřel s Ateou Praha standardní smlouvu na dodávku technologie „na klíč“, včetně zaškolení obsluhy a dalších servisních služeb po zahájení provozu.
Realizace projektu začala loni v únoru svépomocnou přístavbou a úpravou stávající haly, instalací protipožárních příček a vodovodní přípojky. V červenci zahájili technici z dodavatelské firmy instalaci technologické části a v září byla linka spuštěna.
Investiční náklady dosáhly asi 5 milionů 200 tisíc Kč, plus náklady na stavební úpravu haly. Na financování byl použit úvěr od Komerční banky a k tomu mají přislíbenu dotaci ze Státního zemědělského intervenčního fondu.ve výši 1,5 milionů korun. „S vyřízením dotace byl ale trochu problém,“ postěžoval si Pavel Bláha. „Ministerstvo zemědělství požadovalo, aby doba od zahájení práce na projektu do vyřízení stavebního povolení nebyla delší než tři měsíce. Nakonec se to podařilo, ale jen za cenu mimořádného úsilí.“
Na ekonomické zhodnocení investice je po půlročním provozu ještě brzy, nicméně ekonomové v Alimexu předpokládají, že pokud se udrží realizační cena nad 2200 Kč za tunu, návratnost investice bude nejvýše tři až pět let.
Jak zařízení funguje
Sláma pro asi dvoudenní spotřebu se přiveze z různých skladů a úložišť na plochu před linku. Balíky se nakládají na podávací dopravník, v rozdružovadle se sláma částečně rozmělní, následuje zpracování ve šrotovníku a míchacím šneku. Po zvlhčení a napaření (podle potřeby) se hmota dopraví do granulačního lisu, kde tlakem vzniknou pelety či brikety. Palivo padá na chladicí dopravník, opráší se, ochladí a korečkovým dopravníkem dopraví buď do podjezdového zásobníku nebo na balicí linku.
„Linka by měla zpracovat 5000 tun slámy za rok a my doufáme, že se to podaří splnit. Z naší produkce dodáme asi dva a půl tisíce tun, zbytek musíme nakoupit od jiných podniků.“ konstatoval Pavel Bláha.
Část vyrobeného paliva si na místě odeberou menší odběratelé, ale většinu odbytu zajišťuje jako zprostředkovatel rovněž Atea Praha. Je to rozumné řešení, neboť velcí zákazníci, jako například teplárny, požadují objemné a pravidelné dodávky paliva, a to je pro jednoho izolovaného výrobce o této kapacitě obtížně splnitelné. Výhodnější je pak i prodejní cena.
Záleží na kvalitě slámy
Linka zatím pracuje dobře, ale zhruba půlroční zkušenosti již naznačují možná kritická místa. Základní podmínkou je například kvalita vstupní suroviny. Vlhkost slámy musí být pod 15 %, jinak se výkon linky snižuje a horší je i soudržnost pelet. „Jenže zajistit tuto vlhkost není snadné“, vysvětlil Pavel Bláha. „Řepková sláma se musí po sklizni nechat na poli jeden až tři dny proschnout než se lisuje do balíků. Když ale začne pršet, termín se posune. Při sklizni obilí je tomu naopak, čím dříve slámu s pole odvezeme, tím lépe. Kvalita musí dodržet i dodavatelé. Než balík posadíme na dopravník, vlhkost kontrolujeme. Když přesáhne 15 %, balík vyřadíme. Řešením by mohlo být umělé dosušení, ale to znamená další nemalou investici“.
Pokračující spolupráce s Ateou Praha je dobrá. Její technici zde provádějí pravidelný servis a konzultují možná vylepšení. A obchodním manažerům linka slouží jako ukázkové zařízení pro další případné zájemce.
