Současný trend moderního zemědělství směřuje k vyššímu zastoupení meziřádkové kultivace jakožto alternativy k aplikaci herbicidů. Kypření meziřádků je většinou prováděno mechanicky s využitím nářadí používajícího pasivní pracovní orgány, a přestože má vícero pozitivních efektů, tím hlavním bývá omezení růstu plevelů. Někdy je však žádoucí, aby plocha mezi řádky nebyla bez porostu (například kvůli erozi, nebo omezení úniku CO2). V takovém případě je nutné zajistit, aby doprovodná plodina nekonkurovala plodině hlavní. A toho jde docílit pomocí mulčovače.
Slovo mulčovač vzbuzuje asociaci horizontálního či vertikálního provedení a většího záběru. Tak tomu však nemusí být vždy. Pokud je potřeba mulčovat mezi řádky, musí být záběr adekvátní jejich rozteči. Malé mulčovací jednotky však mají jeden zásadní problém, kterým je vhodný pohon. Pokud je zvolen mechanický, je velmi komplikovaný, hydrostatický má zase velké ztráty energie, vyžaduje chlazení oleje a díky použití vícero hydromotorů je cenově náročný.
Jako zajímavé řešení se nabízí pohon elektrický. Ten se občas vyskytuje i u plošných mulčovačů, kde několik elektromotorů pohání několik mulčovacích hlav, které pracují v celistvém záběru. Od tohoto řešení je už jen krůček k mulčovacím hlavám samostatným a vhodným pro úpravu meziřadí kulturních rostlin, přičemž elektrický pohon nabídne řadu výhod. Tou hlavní je extrémní jednoduchost v přívodu elektrické energie, dále můžeme uvést vyšší energetickou účinnost než u hydrostatického provedení a v neposlední řadě i snadnou regulaci otáček, jednoduché zapínání a vypínání a možnost elegantně provedeného jištění. Pokud se měří odběr elektrického proudu motorem lze z něj snadno odvodit jeho zatížení a v případě přetížení jej rychle odpojit.
Popisované řešení elektricky poháněné meziřádkové plečky mohli vidět návštěvníci i na Techagru a to na stánku katedry zemědělských strojů, Technické fakulty ČZU v Praze, kde jedna mulčovací jednotka byla vystavena. Byla vyvinuta ve spolupráci s firmou INACO LAB s.r.o., a byť se jednalo o prototyp, byl plně funkční a precizně provedený.
Jeho základem je bezkartáčový elektromotor s pracovním napětím 48 V a výkonem 800 W, který je přímo konstruován pro použití na mulčovači, nebo žacím stroji, takže má vhodné otáčky (3000 ot/min), a na jeho hřídeli jsou upevněné dvojice etážových nožů. Nože se otáčejí ve skříni s rozměrem 324 x 520 mm, z čehož vyplývá šířka pracovního záběru asi 30 cm.
Mulčovací jednotka může pracovat v obou směrech jízdy (po přehození clon) a je umístěna na paralelogramu s opěrným kolečkem, které slouží i k nastavení výšky mulčování (5 až 25 cm). Kromě toho může být celá jednotka naklápěna i ve směru jízdy, a to s využitím šroubových spojů v oválných otvorech. Paralelogram je možné pomocí svěrného spoje uchytit na hlavní rám, který nemusí být vyráběn samostatně, ale může se využít například rámu z plečky či jiného již existujícího stroje.
Jak bylo zmíněno v úvodu, elektrické mulčovací jednotky jsou jednou z možností nového přístupu k agrotechnice meziřádků polních plodin, nebo i meziřadí sadů a vinic. Mulčováním meziřádků se udržuje rostlinný pokryv doprovodné plodiny v takovém stavu, aby nekonkurovala plodině kulturní, zároveň však plnila ekologická kritéria. Pro regulaci plevelů v řádku je pak možné využít například páskovou aplikaci herbicidů.
A jako tažný prostředek se jako nejvhodnější jeví elektrický traktor, nebo přímo polní robot, který zajistí nejen dodávku elektrického proudu, ale i přesný pohyb agregovaného stroje po pozemku. Výroba mulčovacích jednotek by neměla být cenově příliš nákladná a to by se mohlo odrazit i v pořizovací ceně, zejména tehdy, pokud by mulčovací jednotky šlo umístit na rám již existujícího stroje, který by měl demontovány původní pracovní orgány. Větším problémem se tak jeví dostupnost vhodného tažného prostředku, který by disponoval zdrojem elektrické energie o vhodném, případně vyšším napětí, než je elektromotorem používaných 48 V.*
