Mezi nejlepší živnostníky roku 2008 se poprvé v historii probojoval i podnikatel ze zemědělské sféry, František Němec, který hospodaří v Netíně na Vysočině. Získané ocenění je pro něj osobním úspěchem, za který vděcí především vlastní píli, obětavosti a dobrým nápadům. Jak přiznává, nic z toho by ale nešlo bez kvalitní techniky. Proto svou farmu vybavil dostatkem výkonných strojů, které mu umožní provést všechny potřebné operace v optimálním termínu, což je pro efektivní produkci důležité.
František Němec hospodaří na malé rodinné farmě, kterou založil jeho otec počátkem devadesátých let. Začínali takřka od nuly, jen s patnácti hektary půdy a tuctem dobytka. Během následujících dvaceti let však podnik prošel neobyčejně zdařilým vývojem, což mu v roce 2008 vyneslo třetí místo v anketě Živnostník roku.
Vysoká produktivita práce K farmě v současnosti patří zhruba 150 ha půdy, z toho 40 ha je vlastní a zbytek pronajaté. Jak farmář tvrdí, do tří let by chtěl obdělávat ještě o padesát hektarů víc. Hlavním zaměřením farmy je produkce mléka a výroba mléčných výrobků ve vlastní mlékárně. Rostlinná produkce proto slouží především jako krmivová základna pro zvířata. Jedinou tržní plodinou je mák. Celkem se na farmě chová okolo 70 dojnic a zhruba 50 jalovic. Jsou to převážně kříženky plemen holštýnské a české strakaté, jejichž mléko vždy dosahovalo kvality Q.
Přestože farmáře mnozí od nápadu založit vlastní mlékárnu odrazovali, nenechal si jej vymluvit. Dnes sklízí úspěchy také v této oblasti. V současnosti se v ní vyrábí šest druhů potravin (například bílý jogurt, tvaroh, sýr balkánského typu, pařený sýr nebo sýrová rolka vyrobená z pařeného sýru a jemné anglické slaniny) a prodává se čersvté mléko. Distribuce výrobků probíhá dvojí cestou, buď dovozem přímo zákazníkům, do prodejen v rámci regionu nebo si mohou zájemci koupit svoji oblíbenou pochutinu přímo na farmě. O chod celé farmy i mlékárny se stará jen šest zaměstnanců, včetně farmáře a jeho rodičů. Produktivita práce je podle Němce ale velmi vysoká. Aby ji ještě více podpořil, obkloupuje se vysoce výkonnými stroji. Jak sám tvrdí, vzhledem k velikosti farmy jsou sice předimenzované, ale na druhou stranu pak není problém zvládnout všechny potřebné pracovní operace v optimálních termínech. Na to se klade velký důraz.
Dostatečná zásoba strojů Němec připustil, že farmě se v posledních letech vedlo velmi dobře, a proto se nebál investovat do nových strojů. Jen v loňském roce se na ně vynaložilo dva a půl milionů korun. „Naše strojové vybavení je nyní velmi dobré, máme vše, co potřebujeme. Co se týká traktorů, na začátku jsme byli zaměřeni na české zetory. Jak ale naše produkce rostla, měli jsme potřebu něčeho silnějšího. Vloni na podzim jsme si pořídili ještě nový Claas Arion 520 (127 k) s nakladačem, takže nyní máme celkem pět traktorů, které bohatě stačí. Když se některý z nich pokazí a na pár dní vyřadí z provozu, máme pořád ještě zálohu,“ vysvětluje. Nyní přes zimu se Claas Arion 520 výborně uplatňuje při prohrnování cest, které farmář zajišťuje ve službách pro okolní obce. V sezóně se tento traktor na farmě využívá s lisem na balíky a secím strojem.
Veškerá nově pořízená zemědělská technika pochází od dodavatele Agrall zemědělská technika, a. s., se kterým farmu pojí dlouholetá spolupráce. „První stroj, který jsme si od Agrallu pořídili, byla sklízecí mlátička Claas Lexion 440, kterou jsme potřebovali, abychom si mohli sami sklízet. Poté se naše spolupráce dále vyvíjela a během následujících let jsme koupili ještě třímetrový mechanický secí stroj Väderstad Rapid RD 300S, tažený talířový podmítač Väderstad Carrier CR 350 s pracovním záběrem 3,5 m a lis na balíky Claas Variant 360,“ shnuje Němec s tím, že hlavním kritériem při výběru strojů je denní výkon.
Stroje se totiž nevyužívají jen na farmě, ale také ve službách. Farma na zakázku nejen prohrnuje silnice, ale také provádí sklizně či lisuje balíky.
Při zpracování půdy používá farmář v současnosti kombinaci orebného i bezorebného systému. Při bezorebném se provádí jen podmítka s talířovým podmítačem Väderstad Carrier CR 350, který orbu dobře nahradí.
Techniku farmář financuje s podporou PGRLF. Další investicí měl být kejdovač, ale od tohoto záměru kvůli horší finanční situaci způsobené nízkými výkupními cenami mléka upustil. Letos prý budou nutná ještě další úsporná opatření. Začne se například tím, že se přestane hnojit minerálními hnojivy. „Vždycky když si myslím, že už mám vyhráno, oběví se nějaký problém. Člověk se s tím ale musí umět poprat. Poslední dva roky jsme si žili dobře a dost jsme investovali, teď musíme začít trochu šetřit,“ dodává.
