Manipulátory neboli teleskopické nakladače se v našich podmínkách začaly rozšiřovat po roce 1990. Tehdy postupně nahrazovaly často notně zastaralou manipulační techniku. Z počátku platily za univerzální nakladače a používaly se takřka pro všechny druhy prací v rostlinné a živočišné výrobě. Zejména ve velkých zemědělských provozech a podnicích služeb postupně převzaly jejich úlohu výkonné kolové nakladače. Nicméně manipulátory mají v praxi stále nezastupitelné místo pro svou obratnost, přednost v podobě teleskopicky výsuvného ramene a různých režimů řízení kol.
Manipulátory můžeme rozdělit do tří základních kategorií, a to na modely zemědělské, stavební a speciální. Jednotliví zástupci se liší především konstrukcí podvozku, dosahem výložníku na čepu nářadí a mnohdy také celkovým pojetím konstrukce.
Různé možnosti podvozků
Většina manipulátorů pracuje s řízením všech kol, přičemž některé modely disponují pouze zadní řiditelnou nápravou. Typickým znakem podvozku manipulátorů je výkyvné uložení zadní nápravy z důvodu zachování stability při překovávání nerovností a platí, že čím většího úhlu výkyvu dosahujeme, tím vyšší stabilitu daný podvozek nabízí. Modely určené především pro stavebnictví disponují uzamykatelnou zadní nápravou.
Zejména základní modely a kompaktní manipulátory disponují řízením všech čtyř kol a tato možnost představuje jedinou volbu. Výkonnější technika nabízí celkem tři varianty řízení, které jsou v případě kompaktních modelů dodávány na přání. Kromě řízení všech kol, které usnadňuje manévrování a zároveň díky němu dosahujeme minimálního poloměru otáčení, pracujeme s řízením kol pouze přední nápravy. To se uplatní především při přejezdech, ale rovněž jej můžeme využívat během manipulace. Třetí možnost se označuje jako krabí krok a spočívá v natočení kol obou náprav, a to stejným směrem. Tento režim řízení umožňuje pohyb stroje vpřed nebo vzad, avšak současně se vykovává stranový pohyb. Využíváme jej například při práci ve stájových provozech nebo v silážních žlabech.
Nápravy se liší konstrukčními prvky. V závislosti na typu nakladače a jeho výrobci může být jejich součástí samosvorný typ diferenciálu nebo jeho provedení se stoprocentní uzávěrkou. Další možnosti podvozku do značné míry souvisí s kategorií, do které příslušné typy manipulátorů spadají z pohledu jejich využití. Klasické manipulátory, které se využívají v zemědělství či do určité míry v komunální sféře, vynikají provedením podvozku bez jakýchkoli stabilizačních podpěr. Jinou možnost nabízí modely konstruované především pro stavebnictví, avšak do určité míry se uplatňují také v zemědělských provozech. Ty jsou v přední části podvozku opatřeny dvojicí hydraulicky ovládaných opěr. Možné jsou i čtyři podpěry různé konstrukce. Ty se používají v případě modelů určených pro stavebnictví, které vynikají tzv. otočnou věží a přebírají funkci různých typů jeřábů odpovídajícího dosahu a nosnosti.
S konstrukcí podvozku souvisí také další příslušenství. Jedná se o různé typy závěsů pro agregaci přípojných vozidel. Vybrané manipulátory mohou být rovněž opatřeny zadním tříbodovým závěsem nebo vývodovým hřídelem. Pak plní roli zemědělských trakčních prostředků. Podvozek je pevně spojen s kabinou, která může být na přání odpružená a existují provedení s výškově polohovatelnou kabinou řidiče.*
Celý článek Filipa Javorka najdete v Mechanizaci zemědělství 6/2021.
