Sklízecí mlátičky Massey Ferguson mají svou domovskou základnu v dánském městě Randers. Navštívili jsme tuto základnu společně s firmou Austro Diesel Bohemia, která jak jistě víte značku MF u nás zastupuje. Naším hlavním cílem bylo blíže se seznámit s novou mlátičkou řady 7200 a to modelem 7278 Cereon.
Jak je již v úvodu uvedeno, v Randers je soustředěna výroba sklízecích mlátiček. Není to náhodou, neboť zde má výroba mlátiček dlouholetou tradici. Historie výroby v Randers sahá do roku 1894, kdy došlo k založení výrobny. Tehdy se zde vyráběla různá nářadí, ale již v roce 1909 zde začíná výroba stacionárních mlátiček, tehdy hlavně pro Skandinávii. První tažený kombajn vyjel z tohoto závodu v roce 1955, avšak o tři roky později měl už samostatný pohon. Většinou se jednalo o slabší a méně výkonné stroje.
Tak začala novodobá historie výroby sklízecích mlátiček značky Dronningborg a trvala až do roku 1984. Tehdy navázal závod první kontakty se značkou Massey Ferguson a začalo tzv. smluvní partnerství. Začali společně pracovat na vývoji dnes již známé a osvědčené žací lišty Power Flow. Pochopitelně, že výrobní závody na mlátičky MF byly ve více zemích, ale postupem času se všechny tyto výroby přesouvaly právě do Randers. V roce 1988 se poprvé představil výsledek spolupráce a to série mlátiček 30 a 40.
Dalším přelomovým obdobím byl rok 1993, kdy MF koupil 33 % akcií zdejšího výrobního závodu. O dva roky později se stal novým vlastníkem všech výrobních závodu MF společnost AGCO.
Pohled na výrobní pásy
Prohlídka výroby začala kde jinde než ve svařovně. Nutno říci, že veškerý materiál si zde zpracovávají samy. Základem pro výrobu dílů je kvalitní švédská ocel. Při výrobě mlátiček MF používají v Randers koncepci postupného navěšování dílů na nápravy. Tyto jednotlivé části musejí tedy mít patřičnou pevnost, a proto je jim při svařování věnována velká pozornost. Převážná většina svárů je od svářečů, kde je možné ihned kvalitu práce zkontrolovat, svařovací roboty používají zejména na dlouhé sváry.
Tak jak jsme postupně procházeli svařovnou a montáží, rozeznávali jsme první konkrétní díly a části mlátiček. Prošli jsme kolem průběžných šnekových dopravníků, ty se zde vyrábějí v záběrech od 5,5 do 7,5 metrů, plášťů vyprazdňovacích dopravníků, bočních krytů apod.
Na konci této velké haly je umístěna první lakovna. Zde se nanáší barva na díly, které jsou obtížně ponořitelné. Vůbec všem železným částem se zde věnuje dostatečná pozornost. První čištění oceli probíhá před vlastním opracování, další po něm, následuje fosfátování a po všech těchto operacích následuje nanášení barvy. Navíc se řada dílů ještě galvanizuje.
Mezi spoustou červených dílů jsme mohli vidět i výrobky pro jiné značky. Především typicky fendtovsky zelenou barvu, ale také barvu na Deutz Fahry a v oddělení montáže lišt jsme zahlédli i červené lišty určené pro stroje Case. Když už je řeč o lištách, každá smontovaná lišta prochází důkladnou kontrolou na zkušebním závěsu. Testují se zde všechny její funkce (hydraulické, elektronické, …) a teprve potom je připravena ke konečné montáži na mlátičku. Po prohlídce první svařovací a částečně i montážní části následovala klasická lakovna, kde se všechny díly ponořují do lázní a následně suší.
Obrazovky v sauně
Zajímavé také bylo vidět centrum pro výrobu a kompletaci elektronických zařízení. Elektronické součásti se zde vyrábějí i pro další výrobní závody v Evropě. Velice náročným testem spolehlivosti procházely terminály Datavize 2, kdy každá zkompletovaná a naprogramovaná obrazovka stráví noc v sauně - tedy v místnosti, kde je 80°C. Po absolvování této kůry opět procházejí všechny obrazovky testem funkčnosti.
Hlavní montážní hala
Navěšování jednotlivých dílů a částí na nápravy probíhá v montážní hale, která dohromady má 20 jednotlivých montážních stanovišť. Postupně se tak z množství kovových částí rodí kolos, který v závěrečné fázi dostane kabinu, kola a motor a je jasné že před námi stojí sklízecí mlátička jak má být. Ještě důkladné přezkoumání všech pracovních a funkčních částí a stroj je připraven vyrazit na cestu Evropou přímo na pole.
Hlavní cíl – Cerea
Nejzajímavější z celé návštěvy závodu v Randers byla možnost podrobně se seznámit s novým modelem 7278 Cerea.
Co vedlo konstruktéry k vývoji modelu Cerea? V první řadě to byl požadavek na zvyšování kapacity a průchodnosti mlátičky. S tím souvisí i možnost nahradit takovýmto výkonným strojem několik menších mlátiček a podstatně tak snížit náklady, neboť vše zvládne jeden stroj s jednou obsluhou. Svou váhu má i skutečnost, že se na farmách částečně změnila struktura plodin. Aktuální je tak požadavek sklízet co možná nejvíce druhů plodin s co nejmenší potřebou úprav na stroji. Snahou pěstitelů je vyprodukovat plodiny s velkým výnosem a k tomu potřebují stroj, který zvládne zpracovat i vetší množství materiálu.
Silný motor, větší průchodnost
Čím začít? Tak třeba motorem. Jak jsem již řekl je Cerea nejsilnější mlátičkou z řady 7200. V jejích útrobách se skrývá 8,4 litrový turbomotor SISU, který dává k dispozici výkon 350 k (maximální výkon 387 k/2000 min-1)
Velký a výkonný sklízecí stroj musí být schopen zpracovat adekvátní množství materiálu. Je třeba zajistit jeho dopravu do stroje. Lišta (pochopitelně Power Flow 6,7 m nebo 7,7 m) prošla tedy úpravami tak, aby byla schopná dodávat až 45 tun materiálu za hodinu. Změnila se šnekovice a zvětšil se o 16 % prostor pod ní. Navíc je možné šnekovici nastavit o další část směrem více do středu. Na vkladači je oproti dřívějším 15 prstům nyní prstů 19. To je pouze stručný výčet vylepšení, která průchod velkého množství materiálu zajistí.
Na průchodnost 45 t/h bylo nutné přizpůsobit i šikmý dopravník, konkrétně zesílit řetězy a zvětšit šroubové spoje na příčných lištách z 8 mm na 10 mm. Změnil se také profil ozubení na lištách.
Mláticí ústrojí má u modelů 7200 v přední části mláticího koše navíc jednu vstupní lištu, koš je tedy prodloužený směrem dopředu. Je to reakce na skutečnost, že nejintenzivnější propad zrna košem je v jeho přední části. U 7278 má koš zvětšené mezery, zjednodušeně se dá říci, že u každé mezery – drátu je o 1 mm větší prostor.
Osm vytřasadel – je znát rozdíl
Podstatnou odlišností 7278 je osm vytřasadel. Na stejné ploše jako u šesti vytřasadel je použité osmidílné klávesové vytřasadlo. Důvodem pro toto řešení je intenzivnější pohyb materiálu, zejména na bocích jednotlivých výtřasek (oproti šesti vytřasadlům je zde o 33 % intenzivnější pohyb). Změn dostalo i samotné uložení klikové hřídele vytřasadel, čímž se docílilo razantnějšího a rychlejšího kmitu. Samotná hřídel je oproti dřívějšímu řešení umístěná v rovině vytřasadel a ne pod nimi. Praktický přínos je v tom, že je zde více místa bez překážek pro průchod materiálu.
Posily přišli i do oblasti dopravy zrna, šnekový dopravník do zásobníku je mohutnější a jeho výkonnost je až 100 t/hod. Zásobník zrna je u verze se samovyrovnáváním na svahu 9500 l u klasické verze pak o 1000 litrů více. Drobná změna je na nožním pedálu pro aktivaci vyprazdňování. Aby nedocházelo k nechtěnému spuštění, má tento pedál ochranný kryt. Rozmetadlo plev je také upraveno na větší množství materiálu. Posílen byl i hydraulický okruh, kde nyní fungují celkem tři hydraulická čerpadla (dříve dvě), mohutnější jsou i koncové převody.
Co přinesly změny?
Předně zvýšení výkonu mlátičky na 45 t/h v obilninách, v kukuřici je to až 60 t/h. Stroj je schopen kvalitně zpracovávat více slamnatého materiálu, je univerzální pro různé druhy plodin a v neposlední řadě má díky zesíleným částem i delší životnost.
Text a foto Martin Křivka
