Jedním ze strašáků, který obchází současné zemědělství, je legislativní zákaz používání přípravků, na které byla naše výroba zvyklá po dlouhé roky. Takovým nikoli prvním příkladem může být zákaz používání látek pro desikaci brambor. Obzvlášť velkým problémem by byl případný zákaz pro pěstitele sadbových brambor, protože desikace množitelských porostů je stanovena zákonem. Nicméně člověk je tvor vynalézavý a i tady přichází s řešením. A to obvyklým způsobem – nahradit postřiky chemickými látkami mechanickým zásahem.
Pro naše podmínky netradiční postup přichází nikoli náhodou ze země, která je pěstováním brambor, a jejich množením, pověstná – z Holandska. Dva bratři si tam před více než sedmdesáti lety založili svou firmu se zaměřením na vývoj a výrobu techniky pro pěstování brambor. Z jejich vývoje pochází mimo jiné také tzv. vytrhávač natě. Jeho myšlenka spočívá v tom, že v porostu s ještě zcela zelenou natí se provede její odstranění, s tím, že díky řadě originálních konstrukčních prvků stroje hlízy zůstanou v hrůbku. Zároveň jsou hlízy oddělené i od svého kořenového systému a mohou tak poměrně rychle ještě v půdě dozrát. Stihnou to v pohodě v průběhu dvou týdnů, po nichž by měla následovat sklizeň. Vytrhané natě jsou již mezitím zcela suché a sklízeč si s nimi snadno poradí.
Oproti desikaci se jedná o výrazně jednodušší postup, s nižšími náklady a bez negativních dopadů na okolní prostředí. Naproti tomu je desikaci třeba v některých případech opakovat dva- až třikrát, a vždy pak dodržet ochrannou lhůtu po dobu šesti týdnů, než je možné začít se sklizní.
Více informací v Mechanizaci zemědělství č. 10/2020.*
