Pomyslným srdcem sklízecích mlátiček je mláticí a separační mechanismus, tedy konstrukční celek, v němž dochází k odloučení zrna. V současnosti rozdělujeme sklízecí mlátičky podle konstrukcí těchto mechanismů do tří skupin na tangenciální s klávesovými vytřásadly, označované též jako konvenční, dále na axiální a hybridní.
V tomto článku si představíme jednotlivé konstrukce trochu podrobněji, kromě aktuálních systémů se zmíníme i o některých zajímavých starších nebo vývojových konceptech.
Tok hmoty
U tangenciálního mechanismu prochází sklízená hmota okolo bubnu ve směru kolmém na osu jeho otáčení, u axiálních systému v proudech opisující šroubovici ve směru ve směru jeho osy. Od sklizňového adaptéru je sklízený materiál přiváděn do mechanismu šikmou komorou vybavenou řetězovým lištovým dopravníkem a jištěním proti vniknutí kamenů. Jen velmi vzácně se můžeme setkat i s jinou konstrukcí, například s tangenciálními rotory.
Tangenciální mechanismus
Základními prvky tangenciálního mechanismu jsou mláticí buben, mláticí koš a odmítací buben. U současných samojízdných strojů je osa otáčení bubnu kolmá vůči směru jízdy. K rozvolnění zrna dochází při průchodu sklízené hmoty v prostoru mezi bubnem a košem umístěným pod spodním obvodem bubnu, odmítací buben zamezuje dalšímu unášení vymlácené slámy (hrubého omlatu) mláticím bubnem a usměrňuje její tok do separačního mechanismu.
Mláticí buben
V evropských podmínkách je nejrozšířenější mlatkový mláticí buben používaný při sklizni většiny plodin, skládá se z hřídele osazené nosnými a výstužnými kotouči, které mají po obvodu připevněné mlatky, které mají střídavě levé a pravé zářezy, proto aby nedocházelo k jednostrannému posuvu hmoty. New Holland vyvinul mláticí buben Ultra-Flow, který má mlatky rozdělené do segmentů a po obvodu vůči sobě přesazené, což přispívá ke klidnějšímu chodu.
Mláticí bubny mají většinou otevřenou konstrukci, tedy volný prostor mezi mlatkami, pro sklizeň některých plodin, především kukuřice se tento prostor uzavírá instalací desek. Někteří výrobci, například Claas, vyrábějí buben, který je zcela uzavřen.
Průměry mláticích bubnů se pohybují (v závislosti na velikosti stroje) od 350 do 800 mm a šířka dosahuje 780 do 1700 mm, přičemž nejmenší hodnoty se dnes týkají hlavně parcelních mlátiček.
Dalším rozšířeným typem mláticího bubnu je hřebový, používaný pro sklizeň rýže.
Mláticí koš
Mlátící koš je tvořen mláticími lištami po stranách spojených bočnicemi, mezi lištami procházejí ocelové pruty. Vzniklým roštem propadává tzv. jemný omlat. Mláticí koše mohou být celistvé ve standardním provedení pro drobnosemenné plodiny, nebo speciální, například pro kukuřici. Dnes se velmi často používají univerzální koše s vyměnitelným segmentem v přední části, umožňující rychlý přechod mezi plodinami. Některé typy, například John Deere mají ještě ve vstupní části koše nastavitelnou protimlatku, která se aktivuje do procesu při sklizni hůře mlátitelných plodin. Další vylepšení představuje prodloužení koše až pod odmítací buben, který se tak aktivně podílí na separaci, najdeme jej například u strojů Laverda, Massey Ferguson nebo Fendt.
Další prvky
U některých modelů mohou být v tangenciální soustavě začleněny dva za sebou umístěné odmítací bubny, případně může být mechanismus doplněn vkládacím bubnem umístěným v prostoru mezi šikmým dopravníkem a mláticím bubnem. Ten nemá žádnou separační funkci, přispívá k plynulejšímu toku hmoty, disponují jím především historické modely a v současnosti některé typy kombajnů Rostselmash.
Celý článek Davida Jandy najdete v Mechanizaci zemědělství 4/2023.*
