Sklizeň úrody představuje završení až jedenáct měsíců trvajícího cyklu pěstování, spojeného se značnými náklady a úsilím. S ohledem na výkyvy počasí jsou kladeny zvýšené nároky na výkonnost sklízecích mlátiček. V současnosti vyráběné mlátičky mají díky vyspělé konstrukci již vysoký výkonnostní potenciál. Jeho využití v praktických podmínkách je ovšem na různé úrovni. Od výkonnosti sklizně se odvíjí i požadavky na produktivitu v následném úklidu slámy a při zpracování půdy.
O sklizni zrna platí, že je vhodné ji ukončit včas, protože po 20. srpnu se podmínky zhoršují. Dny se výrazně zkracují, vlhkost naproti tomu citelně roste a zároveň se prodlužuje doba vysychání zrna. Existuje větší riziko ohrožení sklizně, roste i výskyt onemocnění rostlin atd. Nelze již očekávat teplé a suché počasí, proto by sklizeň měla být ukončena do poloviny srpna. Pokud se nepodaří tento termín dodržet, znamená to jistý větší výskyt poruch, neúspěchů a z důvodu neoptimálních sklizňových podmínek samozřejmě také zvýšení úrovně ztrát zrna. Sklizeň v tomto termínu si vyžádá zvýšené náklady, které ale mnozí zemědělci speciálně nezjišťují, protože jsou rádi, že je sklizeň hotová.
V evropském zemědělství lze zemědělské podniky rozdělit do dvou skupin. Některé z nich si osvojily moderní techniku vcelku dobře a nejen manažeři, ale především obsluhy strojů se jí naučili využívat. Mají přehled o nákladech na jednotlivé pracovní operace včetně sklizně, o spotřebě paliva, efektivitě využívání pracovní doby, o ztrátách a hledají vhodná řešení pro lepší organizaci práce.
