V souvislosti s vývojem pracovních postupů a morálním i fyzickým opotřebením stávajících strojů dochází k nutné modernizaci také v oblasti pracovních postupů přípravy půdy, sázení a ošetřování brambor.
Výměra brambor v ČR se trvale snižuje (v roce 2002 cca 38 000 ha) a to umožňuje vybírat pro brambory lepší pozemky. Přesto v ČR v hlavních pěstitelských oblastech Českomoravské vrchoviny s jinak optimálními půdně klimatickými podmínkami vysoký obsah kamenů v půdě vytváří problémy s poškozením hlíz při sklizni a dopravě brambor. V současné době se mění nejen způsoby přípravy půdy, ale i aplikace průmyslových hnojiv, přípravy sadby, sázení i ošetřování porostu.
Příprava půdy
Při klasické přípravě půdy se nejprve převážně provádí urovnání pozemku smykováním a plošné rozmetání průmyslových hnojiv. Následuje kypření půdy, při kterém dojde i k zapravení hnojiv. Hloubka a kvalita nakypření zásadně ovlivňují především výnos, jsou však i nezbytnou podmínkou pro nasazení některých nových typů sazečů. Možná hloubka kypření je však v některých oblastech limitována hloubkou ornice. Pro dosažení dostatečné hloubky nakypření se mnohdy musí kypření provádět dvakrát po sobě. Kypření nářadím s pasivními orgány má vyšší plošnou výkonnost a nižší spotřebu PHM. Uplatňují se i další kombinované varianty přípravy půdy kypřiče s pasivními orgány a rotačními bránami. Příprava půdy pomocí nářadí s rotačními orgány, vodorovným rotavátorem, poháněným náhonovým hřídelem, který může být vybaven i odpojitelnými tvarovači hrůbků, zajistí velmi dokonalé nakypření a rozdrobení půdy do postačující hloubky. Je však pomalejší a energeticky náročnější.
V ranobramborářské oblasti ve spojení s tvarovači hrůbků před sázením vytvoření řádků umožňuje rychlejší oschnutí a prohřátí půdy a časnější výsadbu. Tímto typickým nářadím jsou výrobky firem Rumpstadt a Grimme. Ve Skotsku se začínají uplatňovat i široko záběrové rotavátory, složené ze tří dílů, přičemž boční díly jsou pro transport na pole sklopeny vzhůru. K nim je možné připojit čtyřtělesový rýhovač. Umožní to následné užití široko záběrových separátorů kamenů (pro tři záhony) a dále šestiřádkový sazeč.
Příprava půdy se záhonovým odkameněním
Hlavní pěstitelská oblast Českomoravská vrchovina, kde jsou optimální půdně klimatické podmínky pro pěstování brambor, vykazuje v půdě vysoký obsah kamenů (až 4000 t.ha-1). Protože se nelze zcela vyhnout pěstování brambor na kamenitých půdách, je třeba zabránit tomu, aby při sklizni a dopravě brambor z pole nedocházelo vlivem vzájemných kontaktů k jejich mechanickému poškození. Proto počátkem osmdesátých let vznikl ve Skotsku systém záhonového odkamenění půdy před sázením brambor.
V České republice jej Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha se soupravou zapůjčenou firmou Grimme poprvé ověřoval v letech 1986 – 87. V ZD Okrouhlice se používaly separátory zhotovené svépomocí z vyřazených dvouřádkových sklízečů.
Rýhování
Ve vzdálenosti rovnající se dvojnásobku meziřádkové vzdálenosti (nebo o něco větší) se vytvoří rozorávacími tělesy rýhy do hloubky cca 250 mm pod původní povrch pozemku. Zpravidla se používají dvě radlice pro vytvoření záhonu pro výsadbu dvou řádků. Dodávají se rovněž rýhovače se čtyřmi rozorávacími tělesy, což vytváří předpoklady pro následné užití široko záběrových separátorů (pro tři záhony) a šestiřádkových sazečů.
Separace
Prostor mezi vytvořenými rýhami se zpracovává prosévacími separátory, které sestávají z pasivních vyorávacích radlic a prosévacího ústrojí tvořeného prosévacími pásy, prosévacími hvězdicemi nebo jejich kombinací. Za prosévacím ústrojím je napříč uložen reverzní dopravník, který kameny ukládá do předem vytvořených rýh. Tím vzniknou záhony zbavené většiny kamenů, které dopravník uloží do předem vytvořených rýh. Pokud se v půdě vyskytují velké kameny (nad 150 mm), shromažďují se v zásobnících, z kterých se na konci pozemku vyklápějí a odvážejí z pole.
Poznatky z provozního používání potvrzují, že rýhovače postačují svou výkonností pro dva separátory. Použití rýhovačů kombinovaných s rotavátorem umožňuje dřívější nasazení separátorů a zvýšení jejich výkonu zejména v těžších půdách. Separátory jsou svou výkonností kolem 0,5 ha/h limitujícím strojem pro celou linku. Vytvářejí dokonale nakypřenou půdu do hloubky cca 200 mm. Prosévací pásy jsou výhodné pro suché kamenité půdy. Hvězdicové ústrojí umožňuje začít s proséváním při vyšší půdní vlhkosti a dosahuje vyšší pracovní rychlosti. Stroj je kratší a lehčí. Do rýhy společně s kameny přichází i větší množství hlíny.
Proti klasické přípravě půdy s pasivním kypřicím ústrojím má odkameňovací linka vyšší pořizovací náklady, nižší plošnou výkonnost a vyšší náklady na náhradní díly (kolem 1000 Kč/ha). Účinnost odkamenění zpracovávané vrstvy se pohybuje mezi 70 – 90 %. Brambory na odkameněné půdě musejí být dostatečně zahrnuty, neboť nelze provádět mechanickou kultivaci (nahrnování), jinak by vzniklo nebezpečí zelenání odkrytých hlíz. Na odkameněných pozemcích je třeba věnovat zvýšenou pozornost chemické ochraně proti plevelům, neboť při hlubším kypření jsou jejich semena ve větší míře vynášena na povrch.
Hlavním přínosem je snížení mechanického poškození hlíz vlivem kamenů, zvýšení výtěžnosti a snížení skladovacích ztrát. Pronikavé je zvýšení výnosů v souvislosti s kvalitním dostatečně hlubokým kypřením. Některé podniky používají postupy i na nekamenitých půdách, aby dosáhli snížení množství hrud při sklizni.
Technologie a technika sázení
Sázení brambor se tradičně na jaře provádí po hnojení průmyslovými hnojivy a kypření půdy do hloubky kolem 150 mm nářadím s pasivními nebo aktivními pracovními orgány. Cílem sázení je uložení hlíz brambor do půdy v řádcích na požadovanou meziřádkovou vzdálenost a vzdálenost mezi hlízami v řádcích.
Meziřádková vzdálenost u nás i v Evropě převážně užívaná je 750 mm, v Anglii i západní Evropě se někdy používá i meziřádková vzdálenost 900 mm, v zámoří i více (1050 mm). V Polsku, Rumunsku a Rusku 700 mm. Menší meziřádková vzdálenost vytváří nebezpečí poškození a zelenání hlíz v řádcích vlivem pneumatik traktorů a strojů při obdělávání a sklizni.
V současné době se v ČR stává aktuální obměna techniky pro sázení brambor, přípravu půdy pro sázení brambor i hnojení. Dosud nejrozšířenější sazeče Mars s kotoučovým sázecím ústrojím a sklopnou násypkou pro doplňování sadby se již nevyrábějí. Do této oblasti se promítá i vývoj nových pracovních postupů pro oblasti s výskytem kamenů v půdě (zavádění záhonového odkamenění před sázením brambor), novinky v organizaci porostu (použití meziřádkových vzdáleností 900 mm, pěstování brambor v plochých dvou nebo třířádkových záhonech) apod. Požadavky na sázení brambor vycházejí z potřeby optimálního uložení hlíz v půdě a zajištění podmínek pro provádění mechanizovaných operací. Potřeba sadby je dána požadovaným počtem hlíz na hektar, nesmí být překročen přípustný podíl vynechávek.
Velikost hlíz k sázení je dána požadavky definovanými v normě ČSN 46 2045. Vychází z požadavku na sázení hlíz potřebné hmotnosti. Malé hlízy mají nedostatečnou zásobu živin potřebných pro vzcházení. Větší hlízy enormně zvyšují potřebnou hmotnost hlíz vysázených na hektar.
Sadba se dosud třídí podle velikosti tříděním na sítech se čtvercovými otvory. Pro zajištění přibližně stejné hmotnosti sadbových hlíz nezávisle na jejich tvaru je pro hlízy kulovité až kulovitooválné stanoveno rozmezí 35 až 55 mm, u hlíz oválných až dlouhých 30 až 50 mm. Velikostní rozmezí každé skupiny odrůd (sadba jednotného třídění) je možné dělit na sadbu dvojího třídění. To znamená na sadbu malého třídění (35 – 45 mm nebo 30 – 40 mm) a sadbu velkého třídění (45 – 55 mm nebo 40 – 50 mm). Potřeba sadby na hektar je dána počtem vysazených hlíz na hektar a jejich velikostí. Z tohoto vyplývá, že při meziřádkové vzdálenosti 750 mm, vzdálenosti mezi hlízami v řádku 330 mm, při třídění 28 – 45 mm je potřeba sadby 2000 – 2500 kg/ha. Při třídění 45 – 55 mm u dlouze oválných hlíz při 60 000 hlíz/ha je potřeba již 6000 kg na hektar. Lepší je používání sadby malého třídění (menší potřeba sadby, méně časté doplňování sadbou).
Zejména při použití nových typů lžičkových a miskových sazečů je žádoucí, aby bylo prováděno dvojí třídění pro snížení výskytu vynechávek a dvojáků. Pro optimální zjištění množství sadby se zavádí v Anglii prodej sadby dle počtu hlíz. V Anglii dodává firma Reekie zařízení na počítání hlíz.
Meziřádková vzdálenost ve většině zemí, tak jak bylo uvedeno, je 750 mm, pro zamezení poškození hlíz koly mechanizačních prostředků pak je třeba, aby šířka pneumatik nepřekročila 12 palců. Meziřádková vzdálenost 900 mm umožňuje použití výkonnějších traktorů bez rizika poškození porostu koly traktorů. Zamezí se tím odkrytí hlíz a jejich zelenání. Při dodržení počtu vysazených hlíz na hektar se dosáhne vyšší výnos, větší výtěžnost a dochází k tvorbě větších hlíz. Porost je více provzdušněn a tím se snižuje riziko výskytu plísní.
V zahraničí se uplatňuje i pěstování brambor v plochých záhonech. Například při použití traktorů s rozchodem kol 1800 mm jsou brambory zasázeny třířádkovým sazečem, kde mezi řádky je vzdálenost 450 mm, kolejový řádek má šířku 900 mm. Mezi řádky v záhonu nejsou rýhy, povrch je rovný, v porostech se neprovádí mechanická kultivace. Výhodou je menší povrch záhonu, menší vysychání, odpadá kultivace. Z uvedených důvodů je to vhodné pro sušší oblasti.
Z našich dvouletých poznatků (1997 – 98) při porovnání s pěstováním s meziřádkovou vzdáleností 750 mm nebyly zjištěny větší rozdíly ve výnosu, v plochých záhonech dochází k tvorbě většího počtu menších hlíz. Z toho vyplývá, že ze stejné plochy lze získat větší počet hlíz sadbové velikosti a tím osázet větší plochy. Při použití tohoto způsobu v ZD Choustník došlo po delších deštích k tvorbě půdního škraloupu, který působil potíže při sklizni vyorávacím nakladačem.
Pro hodnocení kvality práce sazečů brambor jsou podstatné zejména: počet vynechávek, počet dvojáků, dosažení požadovaného počtu vysázených hlíz. Tyto ukazatele silně ovlivňuje tvar a velikostní vyrovnanost hlíz. Pro zlepšení parametrů nabízejí výrobci doplňková příplatková zařízení na kontrolu a korekci nepřesnosti.
Adaptéry pro pásové hnojení tuhými granulovanými hnojivy při sázení umožňují uložit hnojivo v optimální vzdálenosti od hlíz, snížit dávku a náklady na hnojivo. Adaptéry pro pásové hnojení brambor kapalnými hnojivy při sázení umožňují použít optimální formu hnojiva. Při snížení dávek hnojiv umožňují zvýšení výnosu. Nádrž se umisťuje na předním tříbodovém závěsu traktoru. Ke každému řádku hlíz je v optimální vzdálenosti od hlíz a bez ztrát aplikováno hnojivo. Nože pro zapravení kapalného hnojiva se umisťují buď na rám sazeče nebo na speciální vložený rám mezi tříbodový závěs traktoru a sazeče. Přesné dávkování kapalného hnojiva je zajišťováno čerpadlem.
Z dalších možností si připomeňme, že v souvislosti se zvyšováním požadavků na kvalitu konzumních brambor jsou k dispozici adaptéry na kapalné moření sadby při sázení proti kořenomorce.
Elektronickohydraulické řízení sazeče brambor umožňuje zvýšení přesnosti sázení. Je zajištěno pomocí senzoru pojezdové rychlosti a elektronického řízení hydraulického pohonu. Umožňuje nastavení vzdálenosti mezi hlízami v rozmezí 100 – 600 mm po 1 mm. Výměnné pásy s rozdílným tvarem a velikostí lžiček umožňují přesnější sázení při různé velikosti hlíz.
Jako zahrnovací ústrojí se vedle tradičních zahrnovacích radlic nebo disků uplatňují i nové pasivní plechové tvarovače hrůbků nebo plochých záhonů přitlačované pružinami. Pro těžší půdy s nízkým obsahem kamenů lze doporučit aktivní rotační kypřící a zahrnovací ústrojí sazeče Hassia Kompakt. Adaptéry pro uvedená použití nabízí většina výrobců. Sazeče brambor mohou být vybaveny sklopnými zásobníky, do kterých lze sklápět sadbu z dopravních prostředků nebo použít lehkých levnějších sazečů s pevnou násypkou a použít některý z mechanismů pro plnění sadby.
Pokud se týká sazečů pro předklíčenou sadbu, je zajímavé řešení Výzkumného ústavu zemědělské techniky, které umožňuje sázení raných brambor ze speciálních předkličovacích palet, které jsou překládány z dopravního prostředku vlastní hydraulickou rukou. Za jízdy se palety se sadbou postupně šetrně sklápějí do vyrovnávacího mezizásobníku. Z ověřování vyplývá, že mezi jednotlivými typy sázecích ústrojí nejsou zásadní rozdíly co do přesnosti sázení a tím i potřeby sadby. Podstatné je však použití správných pásů, lžiček, misek, velikostního třídění i pojezdové rychlosti. Sadba se na pole pro plnění sazečů nepředklíčenou sadbou dopravuje v pytlích (výjimečně), volně ložená na sklápěcích dopravních prostředcích a v paletách.
Pro eliminaci kořenomorky u konzumních brambor se sadba ošetřuje převážně kapalnými přípravky. Ve skladu na stacionární lince je tím umožněno téměř dokonalé pokrytí celého povrchu hlízy aplikovanou chemikálií. Mořička firmy Mantis umožňuje dokonalé pokrytí celého povrchu hlízy koncentrovanou chemikálií (neprovádí se ředění vodou), hlízy nejsou po namoření mokré, nevzniká tím riziko hnilob. Je to umožněno použitím speciálních rotačních trysek (12 000 n/min). Mořička se montuje buď nad válečkový stůl nebo na přepad mezi dopravníky. Dalším řešením jsou stacionární mořičky, které využívají elektrostatické pole k tomu, aby minimalizovaly rozptyl chemikálie mimo mořenou sadbu.
Příprava předklíčené sadby
Pro zajištění produkce nejranějších brambor je v našich podmínkách zapotřebí co největší zkrácení vegetační doby. Umožňuje to předklíčení hlíz před výsadbou. Požaduje se vytvoření pevných silných vybarvených klíčků s délkou do 20 mm. Podmínkou je v posledním skladovacím měsíci před výsadbou zvýšení teploty na 8 – 10 °C a zajištění přístupu světla k hlízám. Pokud není zajištěn přístup světla, dochází k tvorbě dlouhých křehkých bílých klíčků, které se při manipulaci během sázení ulamují. Předkličování se provádí v předkličovacích lískách buď ze dřeva, nebo plastu.
V podnicích s větší produkcí raných brambor je velmi obtížné zajistit kvalitní předklíčení veškeré sadby. Výzkumný ústav zemědělské techniky řešil pracovní postup předkličování pro 1050 t sadby v ZD Lysá nad Labem, který byl realizován i v několika dalších podnicích. K předkličování se použily speciální palety. V ocelovém rámu je posuvně umístěno šest drátěných košů o šířce 200 mm, které mohou být při plnění sadbou a při přepravě předklíčené sadby na pole sraženy k sobě. Po naplnění sadbou, během skladování a předkličování se krajní koše v paletě na výkyvných ramenech vyklopí vně a vnitřní roztáhnou. Mezi jednotlivými koši vznikne mezera 200 mm, která slouží k zajištění přístupu světla k hlízám a tím k zajištění optimálního předklíčení. Ve skladu jsou mezi řadami předkličovacích palet mezery o šířce 500 mm, které zajistí přístup světla z pohyblivého zářivkového osvětlení. Tři zářivková tělesa (85 W) umístěná na ramenech pod sebou na pohyblivých rampách zajišťují střídavý přístup světla pro tři svislé sloupce palet po pěti paletách nad sebou. Rychlost osvětlovacích těles je 0,25 m/min. Pohyblivé osvětlení je v provozu od začátku předkličovacího období až do vyskladnění.
Předkličovna je vybavena automatickou regulací teploty, během skladování i předkličování. Předkličování v paletách umožňuje optimální kvalitu předklíčení (větší počet kvalitnějších klíčků) než v lískách. Palety slouží k přepravě sadby na pole i jako zásobník sadby na sazeči. Předkličovací palety s pevnými mezerami pro zajištění přístupu světla se vyrábějí i v Anglii, mají však menší využití prostoru. Další možností je předkličování sadby ve speciálních úzkých pytlích z řídké tkaniny. Tyto pytle jsou v předkličovně zavěšeny v paletových rámech, přemisťují se na dopravní prostředky i na sazeče pomocí čelních nakladačů. Sadba se za jízdy sazeče postupně šetrně vyprazdňuje otvory ve dně, uzavíraném pomocí suchých zipů. Tento způsob ověřoval Výzkumný ústav zemědělské techniky v 70. letech u nás, v současné době se zavádí v zahraničí.
Sázení brambor
Pro sázení na neodkameňovaných plochách převažuje sázení čtyřřádkovými sazeči. Mohou být vybaveny buď sklopnou násypkou na sadbu, která se do ní sklápí ze sklápěcích dopravních prostředků. Sazeče s pevným zásobníkem se plní na poli buď z ohradových palet nebo z dopravních prostředků s překládacím dopravníkem. Stejné varianty platí i pro sázení dvouřádkovými sazeči, které se uplatňují především na záhonově odkameněných pozemcích. Důležité je zahrnutí hlíz zejména na odkameněných a chemicky ošetřovaných pozemcích, kde se neprovádí mechanická kultivace.
Sazeče lze doplnit různými adaptéry:
Lokální hnojení při sázení – zařízení aplikuje buď pevná nebo kapalná hnojiva ve vzdálenosti cca 10 – 15 cm od úrovně hlíz bočně. Hnojivo se přímo nedotýká sadby, je však bezprostředně dostupné v blízkosti, umožní jeho dokonalé využití při menší dávce.
Adaptéry pro pevná hnojiva jsou namontovány buď těsně před sázecím ústrojím, potom se však sazeč prodlouží a jeho těžiště se posune dozadu a je nutno používat těžší traktor. Pokud je adaptér umístěn na předním tříbodovém závěsu, zlepší se rozložení sil na traktoru, ale zhorší se dodržení vzdálenosti hnojiva od hlíz.
Adaptéry pro lokální aplikaci kapalných hnojiv mají nádrž umístěnou na předním závěsu, odkud se čerpá do aplikačních krojidel umístěných na sazeči.
Adaptéry pro kapalné moření sadby proti kořenomorce na sazeči aplikují chemikálii na hlízu v sázecím ústrojí tryskami ze dvou stran a současně na půdní lůžko. Pokrytí povrchu hlíz mořidlem není tak dokonalé jako při moření na stacionárním pracovišti. Výhodou je, že dojde k namoření jen té sadby, která se vysází. Není nutná likvidace nevysázených zbytků namořené sadby.
Ošetření porostu ve vegetaci
S výjimkou technologie odkameňování se od sázení do vzejití porostu provádí mechanická kultivace. Jedná se o systém vláčení a proorávek prováděných po sobě v určitém časovém sledu. Těsně před vzejitím brambor se aplikuje preemergentní herbicid. V podmínkách s menší výměrou brambor nebo v rámci ekologického způsobu hospodaření lze pokračovat v kultivačních zásazích i po vzejití rostlin brambor. Při nezvládnutí ošetření v určitém termínu hrozí nebezpečí silného zaplevelení, protože možnost kultivací je omezena růstovým stadiem brambor, rovněž tak i použití postemergentního herbicidního přípravku.
Kultivační nářadí mívá pracovní orgány sestavené z kypřících těles, prutových bran, radlicových nebo diskových zahrnovacích těles. V těžších půdách lze používat kultivační nářadí s rotačním pracovním ústrojím.
Cílem kultivačních zásahů je v prvé řadě ničit plevele v prostoru meziřádků a na boku hrůbků, kultivacemi se také půda provzdušňuje, rozrušuje se půdní škraloup, usnadňuje pronikání vody do půdy, chrání půda před zvýšeným výparem vody a zvyšuje biologická činnost půdy. Zároveň však nešetrná kultivace může poškodit kořenový systém mladých rostlinek a tím zbrzdit jejich růst a vývoj.
Důležitá je také volba termínu z hlediska vlhkosti půdy, protože při vyšší vlhkosti půdy místo žádaného rozdrobení hrud se právě naopak tvoří větší půdní agregáty, které jsou pak důvodem dalších potíží včetně poškození hlíz při sklizni. Důležité je rozlišovat mechanické zásahy od doby sázení do vzejití brambor (trvá asi 20 – 30 dnů) a zásahy od vzejití do doby zapojení rostlin v řádku. Potom již nelze provádět žádné mechanické zásahy, protože by se poškodila jak nadzemní část rostlin, tak i podzemní část s kořenovým vlášením a tvořícími se hlízami na křehkých stolonech.
Kultivační nářadí jsou nabízena i s automatickým stranovým řízením využívajícím buď mechanický snímač profilu hrůbků nebo snímač, který sleduje rýhu vytvořenou při předchozím sázení. Nově se začínají používat optické systémy, které ke sledování profilu hrůbku využívají laserový paprsek. Na nekamenitých půdách lze používat kultivační nářadí s pasivně (třením o půdu) poháněnými rotačními tělesy. Další nářadí používá rotavátor, jehož nože sledují profil hrůbku a jsou vybaveny i plechovými formovači hrůbků.
