Sklízecí mlátička je nejméně efektivním strojem v každém zemědělském podniku. Po většinu roku zahálí ve stodole a do akce se zapojí jen na několik týdnů. Tyto týdny však velkou měrou rozhodují o kvalitě sklízeného produktu, a tím i o jeho výkupní ceně. Proto se dnes jen málokterý hospodář spoléhá na sklizeň ve formě služeb a raději má doma kombajn vlastní.
Je to i případ rodiny Dolejšových, kteří v obci Sedlec, v těsné blízkosti Prahy obhospodařují 360 hektarů orné půdy. Skladba plodin je klasická a díky absenci živočišné výroby jde pouze o plodiny tržní. Dominují obilniny v podobě ozimé pšenice a jarního ječmene, ale velká výměna náleží i olejninám (řepka, mák) a nechybí ani okopanina v podobě cukrovky.
Vlastní je lepší
Dolejšovi začali s hospodařením hned na počátku 90. let minulého století a do roku 1995 si nechávali sklízet ve službách. Rok 1995 však byl v létě srážkově velmi bohatý, sklizeň se protahovala, službaři přednostně sklízeli zakázky u větších podniků a k Dolejšům, kteří v té době hospodařili na 80 ha, se jim nechtělo. Obava, že v příštím roce to bude podobné, přinesla rozhodnutí v podobě nákupu vlastní sklízecí mlátičky. Volba padla na Massey Ferguson 40 RS, což byl v té době velmi prodávaný model. Faktem je, že jeho cena nebyla nijak lidová, a tak měli jeho noví majitelé obavy, zda se jim ho podaří splatit. Prvních pět let ho proto přednostně využívali ve službách, aby si na splátky vydělali. Po této době už bylo jasné, že se splácením problém nebude a tak začala sklízecí mlátička pracovat jak má, tedy přednostně na vlastních pozemcích a až ve druhé etapě ve službách a poté se služby změnily jen na sousedskou výpomoc u okolních zemědělců.
MF 40 se ukázal jako velmi dobrý stroj a na statku v Sedlci odjezdil dvacet sklizňových sezón. Za tu dobu sklidil asi 8500 ha, natočil 4800 Mh a díky dobré obsluze (Jan Dolejš si s ním jezdil většinou sám) a příkladné údržbě s ním nebyly žádné zvláštní problémy. Pouze jednou se stala výjimka, to při sklizni nezdesikované řepky, kdy průchodem velkého množství vlhkého materiálu došlo k ohnutí některých hřídelů. Ale to nebyla chyba stroje, ale pěstitelů, u nichž kombajn ve službách sklízel.
Vítězná sestava se nemění
Po dvaceti sklizňových sezónách byla sklízecí mlátička v dobrém stavu, ale již morálně zastaralá. Přece jen komfort obsluhy je u nových strojů na jiné úrovni a stejně tak výkonnost, nebo kvalita řezání a rozmetání slámy. To byly hlavní důvody k pořízení nové sklízecí mlátičky.
Za dvacet let totiž došlo k významnému zvýšení výnosů, například u pšenice až k 10 tunám z hektaru. Starý kombajn vybavený jen šestimetrovou žací lištou měl s takovým výnosem problém a musel jezdit hodně pomalu. Také drcení a rozmetání slámy nebyly na požadované úrovni, která je u Dolejšů důležitá, protože všechnu slámu nechávají na polích, a tudíž ji pak musí zapravit. Čím je sláma kratší a rovnoměrněji rozhozená, tím je její zapravení snazší. K čemu je dobrý třetí hlavní důvod, tedy vyšší komfort obsluhy, asi netřeba zmiňovat.
Když budete doma mít stroj, s nímž jste po dvacet let spokojeně pracovali, je k němu dobré servisní zázemí a budete si chtít pořídit nový. Jakou zvolíte značku? Pravděpodobně tu samou. Stejně tak to udělali i Dolejšovi. Jistěže omrkli též konkurenci a Jan Dolejš vůbec netvrdí, že by na trhu nebyly technicky zajímavější sklízecí mlátičky. Jde však vždy o to, zda to, co je na nich lepší, není zase neúměrně dražší.
Realitou je, že výkonnost, spolehlivost a nízké ztráty kombajnu dělá hlavně obsluha. Jistě, špičkové stroje mají systémy, které se snaží převzít za obsluhu řadu nastavení a pak s nimi může jezdit i méně zkušený řidič. Jan Dolejš však se sklízecí mlátičkou jezdí léta a umí si ji dobře navit sám, automatizační nastavovací systémy proto nepotřebuje. A jaký stroj si tedy koupil?
Není asi překvapivé, že to byl Massey Ferguson Delta 9380. Když pomineme rotorové modely, které se v ČR neprodávají, jde o nejvýkonnější sklízecí mlátičku MF, jež je u nás prodávána. Místo vytřasadla má sice dva separační rotory, což ale nevadí, protože Dolejšovi slámu sesbírají, takže její narušení nemusí řešit. S devítimetrovým adaptérem má mlátička dostatečnou výkonnost, která se blíží axiálním modelům, avšak při příznivější spotřebě paliva. Také zásobník s objemem 12 000 litrů má více než dostatečnou kapacitu.*
Celý článek v časopise Mechanizace zemědělství 4/2017.