21.06.2005 | 01:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nákup použité techniky s efektem

S rostoucí cenou nových zemědělských strojů je nutné v dnešní době zvážit hlavní kritérium výběru zamýšlené investice, a tím je účel a skutečné využití stroje v praxi. Často se tak jako efektivní může jevit pouze pořízení použité techniky. Na trhu se zemědělskými stroji proto mají stále své nezastupitelné místo bazary a prodejní místa použité techniky.

Pro efektivitu vynaložených prostředků a návratnost investice je zapotřebí maximálního využití této investice. U velkých farem a sdružení zemědělců obhospodařujících větší plochy a také u podniků s rozsáhlou živočišnou výrobou, založenou na velkochovech, není problém s dostatečným využitím zemědělské techniky, avšak menší rodinné farmy nemají možnost využít techniku „naplno“. Přesto nejen malé rodinné podniky znají příklady z praxe, kdy je potřeba na farmě další stroj pro urychlení zkvalitnění nebo usnadnění určitých nezbytných úkonů, ale na druhé straně by jeho využití nebylo 100%. V tomto případě je ideálním řešením koupě techniky starší, jejíž nižší cena, z důvodů částečného opotřebení a stáří, může odpovídat našemu zamýšlenému menšímu využívání – zde tedy bude nejvíce rozhodovat poměr cena : využití. Na výběr určitého konkrétního stroje nebo zařízení mají samozřejmě vliv i další faktory. Subjektivní vlivy, jako oblíbenost určité značky a někdy dokonce i pouze barvy, doporučení od známých, ovlivnění reklamou a také dobrá zkušenost z minulosti, mohou do určité míry o koupi stroje rozhodovat také.
Pokud jsme se rozhodli pro koupi staršího používaného stroje v souvislosti s již zmiňovanými faktory využití a ceny, je ještě nutné před koupí zodpovědět několik základních otázek týkajících se vlastního stroje.

Očekávání a financování
V první řadě je třeba přesně specifikovat, co od pořizovaného stroje očekávám a co vše musí stroj umět. Dále v jakých podmínkách bude stroj využíván a u energetického prostředku, jakým je například traktor, je třeba důkladně zvážit výkon motoru, který musí být dostatečný pro agregaci s ostatními přípojnými stroji používanými v podniku. Odpovědi na tyto otázky zúží spektrum výběru strojů a pomohou snadněji vybrat ten pravý.
Následuje zodpovězení druhého okruhu otázek, který má společného jmenovatele – finanční prostředky, cena a zdroj financování. Z rámcové představy o využití stroje, kterou jsme provedli již na začátku, je dobré zvážit dobu návratnosti investice, která právě souvisí s cenou stroje a jeho využitím. Cena konkrétního použitého stroje na trhu se pak odvíjí od ceny pořizovací zcela nového stroje, od míry jeho opotřebení a dle nabídky a poptávky na trhu. Před koupí staršího stroje je dobré vědět, kolik stojí zamýšlený stroj úplně nový, jaké jsou jeho odpisy a jak se ve skutečnosti pohybují ceny použitých strojů v různém stupni opotřebení a stáří. Tuto hrubou představu lze zjistit v kterémkoliv zemědělském tisku v rubrikách inzerce, na internetových stránkách zabývajících se inzercí nebo přímo návštěvou agrobazarů a firem, které použitou techniku prodávají.
Pokud již přesně víme, jaký stroj je pro náš podnik nejvhodnější a stanovili jsme si cenové hranice, maximální stáří a úroveň technického stavu stroje, pak už zbývá pouze zvolit zdroj financování a najít prodávajícího se strojem dle našich představ.
Co se týče zdroje peněz pro investování, připadá v úvahu několik variant. Nejjednodušší je koupě stroje za hotové, kdy na základě vystavené faktury prodávajícím, kupující uhradí dohodnutou částku uvedenou na faktuře do data splatnosti. Druhá varianta je obdobná pouze s tím rozdílem, že zaplacení faktury se uskuteční pomocí finančních prostředků z poskytnutého bankovního úvěru. Zde je nutné při ekonomickém hodnocení investice k vynaloženým prostředkům za stroj připočítat i úroky, které budou placeny po dobu splácení úvěru. Podobně je třeba nahlížet na investici, pokud je financování realizováno prostřednictvím leasingových společností. V první řadě musíme počítat se zaplacením první vstupní splátky do leasingu, tzv. akontace, a se splácením zbytku ceny spolu s úroky a poplatky, které si každá společnost určuje sama. Je také třeba si uvědomit riziko odebrání předmětu leasingu nebo zabavení zastaveného stroje při nesplácení leasingových splátek nebo splátek bankovního úvěru. Jestliže tedy zvolíme financování pomocí leasingu nebo splácení úvěru, je nezbytné zhodnotit finanční schopnost podniku platit splátky pravidelně po celý rok.
Obzvláště zemědělská výroba je odlišná od ostatních forem podnikání z hlediska nerovnoměrnosti toku peněz v průběhu roku. Podniky s převažující rostlinnou výrobou mají po sklizni větší možnost přísunu finančních prostředků z důvodu prodeje komodit v tomto období. Naopak v zimních a jarních měsících mohou být tržby nižší nebo nulové, a pak se může podnik dostat do neschopnosti platit své závazky – splátky.

Výběr dodavatele
Po vyřešení finanční stránky přichází na řadu rozhodující úkol, a tím je výběr konkrétního stroje, který bude pracovat na naší farmě.
V praxi existují dvě možnosti, jak si takový stroj pořídit. První z nich je koupě stroje na inzerát a druhou je koupě stroje od zprostředkovatelů. Koupě stroje na inzerát přímo od předchozího majitele může přinést určité výhody, ale i rizika. Vždy je nutné sepsat písemný dokument o obchodu – kupní smlouvu. Ve smlouvě by neměly chybět následující údaje: jména a kontakty obou stran obchodu, předmět prodeje/koupě s jeho bližší specifikací (číslo podvozku, registrační značka stroje a podobně, eventuelně také bližší technický stav a mimořádná výbava stroje v době prodeje), dohodnutá cena a splatnost, datum uzavření obchodu a podpisy obou zúčastněných stran. Ve smlouvě mohou být dále nepovinné body smlouvy – dodatečné podmínky a ujednání, na kterých se obě strany dohodly (termín dodání stroje, podmínky odstoupení od smlouvy…).

Přímý prodej
Způsob koupě stroje přímo od majitele může být zajímavý především nižší cenou a eventuelní možností vyjednávání. Na druhé straně může původní majitel zamlčet určité skutečnosti související s předchozím provozem – úroveň údržby, míra prováděných oprav, zkreslení a nepravdivé uvedení počtu odpracovaných hektarů či motohodin. Původní majitel většinou neprodá stroj na splátky, a proto je pro tento případ nutná hotovost k zaplacení celé dohodnuté ceny. Rovněž žádné nadstandardní záruční podmínky, oproti zákonem stanoveným pravidlům, nelze při takto sjednaném prodeji očekávat. Zákonná záruční doba na skryté vady je kratší než při koupi nového stroje a někdy je reklamační řízení a dokazování, že závada byla skrytá, velmi zdlouhavé a obtížné. Individuální prodeje bývají složitější pokud jde o vymáhání úhrady za opravu skryté vady nebo dokonce o vrácení stroje zpět. Tyto obtíže však nemusí být pravidlem. Vždy záleží na konkrétní protistraně při obchodu.

Nákup stroje od specializovaných firem
Nákupem stroje od zprostředkovatelů – agrobazarů a specializovaných firem na prodej použité techniky, se můžeme nepříjemnostem a poprodejním sporům vyhnout. Jednak tyto firmy mají z prodejem bohaté zkušenosti, sepsání kupní smlouvy probíhá dle všech právních náležitostí a vlastní smlouva obsahuje všechny body a důležitá ujednání, která jsou k uzavření obchodu nutná. Dále můžeme většinou počítat s lepšími záručními podmínkami a vstřícnějším jednáním v případě reklamace. Největší výhodou při koupi stroje z agrobazaru nebo od prodejce je možnost splátkového prodeje ať už formou úvěru nebo leasingu. Zprostředkovatelé jsou totiž často propojeni s finančními ústavy a potřebné formality k podpisu úvěrové nebo leasingové smlouvy vyřídí za vás. Všechny tyto služby a výhody, oproti individuálnímu nákupu, si zákazník kupuje se strojem formou více či méně vyšší pořizovací ceny. V ceně je již zahrnuto nejen zmiňované zprostředkování financování, záruční výhody, ale i odborná prohlídka stavu stroje a upozornění na eventuelní nedostatky s konkrétním doporučením preventivní opravy a podobně.
Někteří prodejci dokonce závažné závady a ostatní nedostatky dle vlastního uvážení sami odstraní, takže stroj přichází do prodeje v lepším stavu, než byl vykoupen od předchozího majitele. Prodejci nabízí i poprodejní servis starších strojů. Pokud tedy zákazník kupuje stroj od zprostředkovatele má téměř 100% informace o jeho stavu s doporučením pro jeho budoucí užívání.
Pokud i přesto chcete mít vlastní kontrolu o stavu kupovaného stroje, následující rady vám mohou být návodem, na která místa na stroji se při vlastní kontrole zaměřit, a jak lze podle stavu určitých součástí usoudit na přibližný počet odpracovaných hodin a hektarů, popřípadě množství zpracovaného materiálu. Navážeme na články z předchozích ročníků, týkajících se prodeje a koupě starší zemědělské techniky, a pokusíme se popsat kroky, které jsou důležité při prohlídce dalších zemědělských strojů před jejich koupí, takzvaně „z druhé ruky“.

Základní pravidla
Řekněme si nejprve několik obecných rad a postupů při koupi jakéhokoliv stroje. Předpokládejme, že jsme si v inzerci nebo nějakým jiným způsobem vybrali stroj, který bychom si rádi koupili. Na základě počátečních informací, které lze získat bez prohlídky stroje od prodejce nebo zprostředkovatele třeba po telefonu nebo v kanceláři, je možné zjistit o stroji základní informace o stavu a předešlém používání, a také je možné se dohodnout na předběžné orientační ceně. Stanovení cenových mantinelů mnohdy ušetří cestu a čas věnovaný prohlídce stroje, jelikož požadovaná cena prodejcem nemusí být akceptovatelná kupujícím již od samého počátku. Dále si domluvíme termín prohlídky a na stroj se jedeme podívat.
Velice důležitým motivujícím nebo naopak demotivujícím faktorem hned na začátku je bezesporu první dojem, technický a optický stav stroje už při prvním pohledu a jeho zběžné prohlídce. Způsob garážování, čistota celého stroje, čistota kabiny obsluhy, konzervace určitých součástí apod. napoví o přístupu původního majitele ke stroji. Pokud je to možné požadujeme běžnou dokumentaci o stroji – technický průkaz, servisní knížku nebo jiné údaje o údržbě. Zkontrolujeme, zda údaje na výrobních štítcích souhlasí s uvedenými v technickém průkazu a ověříme zejména rok výroby stroje. Dále by měla následovat podrobnější prohlídka stroje v klidu a pokud je možné i zkouška při běžném provozu nebo alespoň v chodu naprázdno.
Postupy při podrobnější obhlídce některých zemědělských strojů jsou uvedeny dále pro každý stroj zvlášť podle jejich technických odlišností.

Radličné pluhy
Jelikož u pluhů nejsou žádné mechanické hydraulické a elektrické pohony ani složité mechanizmy a převody, které jsou náchylné na opotřebení, s obtížným zjišťováním jejich skutečného technického stavu, bude prohlídka těchto strojů relativně jednoduchá.
Při prvotním letmém ohledání je třeba zkontrolovat rám pluhu na viditelné praskliny, zkroucení eventuelně již provedené opravy těchto závažných poškození rámu. Velké sváry vzpěry navíc a dodatečné výztuhy rámu jsou známkou velmi intenzivního používání stroje v náročných podmínkách a zřejmě neodborného a nešetrného zacházení s pluhem. Takový stroj jednoznačně nebude provádět kvalitní práci na poli a může být příčinou nadměrného opotřebení nebo úplné havárie některých částí tažného prostředku. Proto je vhodné od koupě vážně poškozeného pluhu odstoupit. Opravy a drobné praskliny na slupicích nebo odhrnovačkách orebních těles nejsou tak vážnou závadou, jelikož se jedná o vyměnitelné a méně nákladné díly, ve srovnání s celým rámem. Vždy je však třeba zhodnotit případné náklady na opravy.
Pro detailnější kontrolu stavu pluhu je třeba použití metru nebo alespoň rovné tyčky. Všechny špičky čepelí orebních těles musí být v jedné přímce. Položíme-li tedy rovnou tyč na zem ke špičkám musí se všechny této tyče dotýkat. V opačném případě je pluh zohýbán a zkroucen. Dále změříme vzdálenosti špiček čepelí vůči sousedním. U nepoškozeného pluhu musí být tyto vzdálenosti stejné pro všechna orební tělesa. Rovněž celková geometrie všech slupic a orebních těles musí být stejná. To znamená, že při položeném pluhu na rovné podložce musí být čepele rovnoběžné nebo alespoň odkloněné pod stejným úhlem vůči podložce a všechna orební tělesa jsou pod stejným úhlem vůči rámu pluhu. Pokud má pluh jištění, zkontrolujeme stav pružin, čepů a táhel jisticího mechanizmu. Hydraulické jištění nesmí vykazovat známky netěsnosti. U oboustranných pluhů je velice důležité zkontrolovat stav čepu a hlavy otoče pluhu. Vůle v otočném čepu a nebo popraskaná ocelolitinová hlava otoče je velmi vážnou závadou s poměrně vysokými náklady na její odstranění. U ostatních vyměnitelných dílů, které podléhají běžnému opotřebení, je třeba zvážit míru opotřebení a odvozovat od této skutečnosti konečnou prodejní cenu stroje.

Obraceče, shrnovače
U jednoduchých a relativně ne mnoho nákladných strojů, jakými jsou obraceče a shrnovače píce je v první řadě třeba zvážit výhodnost koupě staršího stroje. Lze totiž očekávat, že do velmi starého a více opotřebovaného stroje bude nutné investovat větší finanční obnos na opravy, abychom zajistili bezporuchový a spolehlivý provoz. Částka za náhradní díly, výměnu opotřebitelných dílů a repasi ostatních částí shrnovače či obraceče spolu s kupní cenou starého stroje může být v konečném součtu srovnatelná nebo dokonce vyšší než cena nového stroje. Obecně je možné doporučit, pokud se již starší obraceč nebo shrnovač rozhodneme koupit, vyloučit stroje starší tří až pěti a více let, samozřejmě s přihlédnutím k intenzitě jejich využívání.
Při prohlídce stroje před koupí se zaměříme nejvíce na stav pohonů všech rotorů, u shrnovačů navíc převodovek a vodících drah, vaček a kulisových mechanizmů pro ovládání pohybu hrabic. Pootáčením náhonovým hřídelem zjistíme vůle v ozubených soukolích pohonů, která má být minimální a u shrnovačů sledujeme zvedání-sklápění hrabic do vodorovné polohy. Pokud se hrabice nezvedají a nebo zvedají jen zčásti, je poškozen nebo velmi opotřeben vodící mechanizmus ramen hrabic. Tento mechanismus bývá dnes u shrnovačů zakrytován a prakticky integrován do převodovky pohonu celého rotoru. Proto je velmi obtížné ohodnotit stupeň opotřebení pohledovou kontrolou. Opět je ale možné doporučit při nerovnoměrném chodu rotoru a horším sklápění hrabic od koupě takového stroje odstoupit, jelikož právě pohony a vodící mechanizmy jsou na obracečích a shrnovačích nejnákladnějšími částmi na opravy.
Pohledem poté zhodnotíme celkový stav rámu a podvozku, který by neměl být zprohýbán, popraskán a opravován ve větší míře svařováním. Pro kvalitní práci stroje musí být rovná i ramena a hrabice obracečů i shrnovačů nesmí mít vylámané pružné prsty. Poslední kontrolu stroje provedeme při chodu stroje. Po připojení k traktoru zapneme náhonový hřídel a necháme stroj běžet naprázdno. Z bezpečnostních důvodů se nesmí nikdo pohybovat v dosahu hrabic a v bezprostřední blízkosti stroje. Při chodu zhodnotíme poslechem nadměrný hluk a neobvyklé zvuky převodovek a vodících mechanizmů hrabic. Hlučný chod s praskáním a vibracemi stroje svědčí o nadměrném opotřebení nebo poruše převodů.

Rotační žací stroje – bubnové i diskové
Pro rotační žací stroje platí podobná pravidla jako u obracečů a shrnovačů píce. Nákladné opravy starých a intenzivně využívaných strojů mohou převýšit pořizovací cenu žacího stroje nového. Pro zhodnocení skutečného stavu stroje, který zamýšlíme koupit je třeba v první řadě zkontrolovat vůli v modulech – převodech pohonů rotačních elementů. Ozubená soukolí, u bubnových rotačních strojů kuželová a u diskových rotačních strojů čelní, spolu s ložisky jsou velmi namáhanou částí strojů a jejich opravy jsou velmi nákladné. Zda došlo k nadměrnému opotřebení ozubených kol zjistíme tak, že při pootáčení jedním bubnem nebo diskem z jedné strany na druhou a současném přidržení disku či bubnu sousedního je slyšet výrazné klapání ozubeného soukolí – jeho vůli v zubech. Je nutné dodat, že určitá menší vůle v soukolích bývá již z výroby, a proto je nutné mít s posuzováním určitou zkušenost. Je dobré také zkontrolovat olejovou náplň převodovek. Závadou totiž často bývá nadměrný únik oleje z převodových skříní pohonů. Kromě znečišťování životního prostředí má úbytek olejové náplně nepříznivý vliv na rychlejší opotřebení převodů.
Dále kontrolujeme stav, opotřebení a rovinnost lišty u diskových žacích strojů. Zprohýbaná lišta svědčí o větších haváriích způsobených nárazy na kameny a překážky při sečení. Deformace lišty a tím vlastně i převodové skříně může být v budoucnu příčinou celkové havárie převodů. U bubnových žacích strojů prohlédneme deformaci bubnů a rovnoběžnost-svislost všech bubnů. Pokud je některý z bubnů vychýlen od svislé osy, opět to znamená, že stroj narazil do větší překážky. Deformace, ulomené části bubnů nebo disků mohou být příčinou nevyváženosti a při práci způsobovat větší vibrace. Vibrace pak způsobují předčasné opotřebení ložisek a jejich poruchu. Nevyváženosti, vibrace a stav převodů posoudíme při poslechové zkoušce při chodu stroje naprázdno. Nesmí se ozývat skřípání, klepání a nadměrný hluk. Celý stroj se nesmí výrazně třást.
Na tomto místě je nutné opět připomenout bezpečnostní zásady. Veškeré kryty musí být nasazeny na stroji a osoby se nesmí pohybovat v blízkosti stroje. Poslechová zkouška chodu naprázdno se doporučuje uskutečnit při nižších otáčkách než jsou pracovní. Poslechový dojem při jmenovitých otáčkách posoudíme pokud je možné stroj vyzkoušet přímo při práci na poli při sečení. Opotřebení a prošoupání plazových desek a plazů bubnů může hodně napovědět o intenzitě využívání. Deformace rámu stroje praskliny na nosných částech a výztuhy montované na stroj dodatečně jsou známkou větší havárie a takový stroj by neměl být předmětem naší koupě.
Pokud je žací stroj vybaven čechračem nebo mačkačem, je nutné zkontrolovat vůli jejich pohonů. U čechrače také kompletnost jeho prstů a eventuální deformace hřídele. U mačkačů je velmi důležité, aby pryžové drážkové mačkací válce nebyly příliš opotřebené. Pokud jsou hrany drážek zaoblené a pryž částečně vytrhána a rozpraskána, mačkač nepracuje s optimálním výkonem, jelikož klesá vtahovací účinek mačkacích válců. Také letmo prohlédneme stav přidržovacích pružin válců. U strojů se shazovacím řádkovacím dopravníkem zkontrolujeme jeho pohon a celkový stav dopravního pásu. Zpuchření, trhliny a viditelná vlákna gumotextilního materiálu jsou znakem velkého opotřebení a nutnosti jeho výměny.

Sběrací vozy
Velmi spolehlivým ukazatelem toho, jak mnoho byl sběrací vůz využíván bývá oko závěsu na oji. Celková prohlídka stroje by měla být zaměřena hlavně na rám stroje, nápravy a vzpěry na korbě. Často bývají tyto části popraskány a zohýbány z důvodu přetěžování a překládání ložného prostoru sběracího vozu. Popraskání rámu a náprav je vážné poškození stroje, které se obtížně a poměrně nákladně opravuje. Detailnější prohlídku dále zaslouží sběrací, vkládací a řezací ústrojí. Sběrač by neměl být příliš poškozen od kamenů a měl by být s kompletním osazením pružných prstů. Stav vodící dráhy a kladiček pro ovládání sběracích lišt s prsty lze většinou zjistit až po demontáži určitých krytů, ale jistě se vyplatí. Také řetězová kola a řetězy pohonů sběracího i vkládacího ústrojí odhalí o stroji mnohé. Vkládací ústrojí rotorové, musí mít všechny vkládací hrabice – prsty a rotor nesmí jevit jakoukoli známku deformace. V opačném případě došlo v minulosti k zaseknutí nebo vzpříčení rotoru v důsledku nějaké poruchy nebo sebráním cizího předmětu. Takováto havárie je příčinou velmi častých následných poruch vkládání a řezání, jako například zadření ložisek rotoru, lámání nožů řezacího ústrojí a podobně. U dopravníkového vkládacího ústrojí kontrolujeme stav vodících kladek a vodící dráhy, vytahání řetězů a ulámané vkládací prsty. Řezací ústrojí, kromě kontroly stavu nožů, které jsou ale běžným spotřebním materiálem, je dobré zkontrolovat na uchycení nožů v čepech v nosníku a dále také zkontrolovat jejich pružinové jištění. Pružiny nesmí být vytahané, všechny stejného typu a s původní délkou.
Uvnitř ložného prostoru prohlédneme příčkový podlahový dopravník zda je kompletní a zda tažné řetězy nejsou popraskané. Rovněž prohlédneme pohon dopravníku. U mechanického pohonu rohatko-západkovým mechanizmem zhodnotíme ozubení a západku, u hydraulického pohonu těsnost hydromotoru a stav hydraulického vedení. Poslední částí pro kontrolu na sběracím voze jsou zadní výklopná vrata. Musí jít lehce otvírat a zavírat. Překládáním a nerovnoměrným zatížením zadní části bývají vrata zkřížená a vyboulená dozadu. Oprava takto deformovaných vrat je prakticky nemožná a bývá nutná jejich kompletní výměna. Sběrací vozy jsou také vybaveny brzdami na nápravách, proto zkontrolujeme stav brzdových válců a jejich funkčnost. V připojeném traktoru požádejte obsluhu o sešlápnutí pedálu brzdy a pozorujte pohyblivost klíčů a brzdových pák u válců na nápravě. Nejlépe je ještě vyzkoušet účinek brzd při jízdě. Nakonec provedeme kontrolu pneumatik a číselných štítků na stroji.

Rozmetadla hnoje
U rozmetadel hnoje, jelikož pracují v náročných podmínkách a s agresivním materiálen způsobujícím korozi, je nutné se zaměřit právě na místa, která jsou těmto nepříznivým účinkům vystavena nejvíce. Zhodnotíme stav korby-ložného prostoru, který by neměl vykazovat větší známky koroze či dokonce úplného prorezivění některé jeho části. Oprava se může zdát jednoduchá, ale většinou se ukáže, že při svařování a tzv. záplatování prorezavělých míst stejně není možné opravu provést, protože okolí postiženého místa je také korozí zasaženo a materiál je zde natolik zeslaben, že se při svařování propaluje. Stejně postiženy mohou být hydraulické rozvody, hydromotory a ostatní hydraulické prvky na stroji, které jsou na agresivní prostředí ještě více náchylné. Součástí hydraulických elementů jsou pryžové těsnící kroužky, ucpávky a manžety, které jsou hnojem a hnojůvkou velmi rychle naleptávány a poškozovány. Následně dochází k únikům oleje je nutná repase celé hydraulické soustavy stroje.
Kontrolu dále zaměříme na mechanické pohony a převody. Nejprve prohlédneme rohatko-západkový mechanizmus pohonu podlahového dopravníku na korbě a také stav celého dopravníku a poté prohlédneme převody rozebíracích válců. Na závěr překontrolujeme pneumatiky a stejně jako u sběracích vozů provedeme kontrolu brzd a jejich účinku. Obecně, jak již bylo řečeno největší závadou starších rozmetadel hnoje bývá koroze korby rámu a náprav, ostatní závady jsou méně nákladné a relativně jednoduché, proto u těchto strojů, více než kdy jindy, můžeme dát na první dojem a pohledovou kontrolu.

Postřikovače
Postup při prohlídce postřikovačů záleží na typu a úrovni výbavy stroje. Začneme obecnými pravidly platnými pro všechny typy a na závěr budou uvedeny odlišnosti a speciality větších a moderních strojů.
Nejprve je dobré se informovat, kdy byl stroj naposledy přezkušován certifikovanou zkušebnou dle zákona o rostlinolékařské péči o povinném testování postřikovačů. Platnost certifikátů je dva roky, a tak u stroje s prošlým nebo téměř prošlým certifikátem je třeba počítat s náklady na jeho opravy před zkouškou a s poplatkem za provedení přezkoušení.
Při samotné prohlídce stroje se zaměříme na několik důležitých míst. Ukazatelem dobrého stavu postřikovačů je stav ramen. Praskliny, svařování, přídavné výztuhy a deformace jsou důkazem častých oprav a problémů s rameny na postřikovači. Tuto závadu lze považovat za velmi vážnou, protože pokud již problémy s praskáním ramen existují, lze předpokládat praskání i v budoucnosti. Tím se stroj stává potenciálně velmi nespolehlivým. Pokud jsou ramena bez větších problémů zkontrolujeme ještě vedení, hadice, spojky a otočné tripletové nosiče trysek. Všechny prvky by neměly vykazovat větší známky poškození a popraskání. Následné výměny prvků vedení, které byly zničeny například ponecháním vody ve vedení při mrazech, jsou poměrně nákladnou záležitostí. Přesuneme se na čerpadlo postřikovače. Pohledovou kontrolou zjistíme netěsnosti a mechanické poškození. Na mechanické poškození kontrolujeme i zbylé ovládací a kontrolní prvky na postřikovači.
U postřikovače je důležitá zkouška za chodu stroje. Provádí se tlaková zkouška čerpadla a vedení a průtoková zkouška. Vypláchnutý postřikovač se naplní zčásti vodou a spustí se čerpadlo. Regulačními prvky nastavíme určitý tlak ve vedení (pro ověření těsnosti a správné funkce čerpadla a rozvodů spíše tlak v horním rozmezí používaných tlaků asi 5 – 6 barů). Tím zjistíme zda čerpadlo není příliš opotřebované a je schopno vyšší tlaky dodávat a mohou se také více projevit netěsnosti vedení. Zároveň posloucháme, zda z čerpadla nevychází hlasité klepání a nestandardní zvuky, které by mohly znamenat poruchu. Dále zjistíme jakým typem trysek je postřikovač osazen a z tabulky pro příslušnou trysku odečteme dle tlaku odpovídající průtok v l/min. Stále se zapnutým čerpadlem a po otevření ventilů pro ovládání sekcí odměříme vystříkané množství vody jednou tryskou za jednu minutu (pro větší přesnost je lépe měřit delší čas než jednu minutu a potom celkové množství odměřené vody na jednu minutu přepočítat). Toto množství by se nemělo lišit od předepsané tabulkové hodnoty více jak o 10 %.
Podobným způsobem lze zkontrolovat přesnost průtokoměru, pokud je jím stroj vybaven. Dále kontrolujeme těsnost veškerých spojů a prvků ve vedení. Při zavírání ventilů jednotlivých sekcí musí být dodržen konstantní tlak nastavený na počátku zkoušky. Uzavření nebo otevření kterékoliv sekce nesmí tuto hodnotu nijak ovlivnit. Pokud ano, je to pravděpodobně způsobeno poruchou tlakového regulačního ventilu v rozváděči. Po uzavření přívodu tlakové kapaliny nesmí po 5 s z trysek odkapávat kapalina (požadavek zákona o rostlinolékařské péči). Samozřejmostí je dobrý stav nádrže bez úniků kapaliny. Stroj by měl být vybaven všemi předepsanými filtry.
U moderních postřikovačů přichází ke slovu elektronika. Vyzkoušet takový stroj za chodu, ale pouze na farmě při nulové rychlosti pojezdu, jako bylo popsáno výše, je o něco obtížnější a je nutné znát konkrétní elektronický systém a software na stroji. Ovládací jednotka má možnost nastavení režimu simulace jízdy, jiných nestandardních nastavení a servisního režimu. Zde se doporučuje všechny funkce elektronického nastavování tlaku, průtoku a s tím související dávky vyzkoušet s odborně proškoleným technikem.
U postřikovačů návěsných a přívěsných ještě překontrolujeme stav rámu, náprav, pneumatik a u samojízdných dále mechanismy pohonů kol (většinou hydromotory a hydraulické vedení hydrostatického pojezdu), brzdy a motor celého stroje. V neposlední řadě u samojízdných strojů prohlédneme kabinu obsluhy a funkčnost všech přístrojů a tlačítek.
Stacionární kontrolu máme za sebou a obzvláště u dražších verzí se doporučuje zkouška při práci na pozemku. Opět k tomu postačí pouze voda s přesně odměřeným objemem (pro snadnější výpočty např. 100 litrů) a po kalibraci celého stroje zjistíme funkčnost všech komponentů i elektroniky přímo v terénu. Na závěr, po vystříkání zásoby vody, zhodnotíme výpočtem, zda nastavená dávka a plocha, která měla být odměřeným množstvím vody ošetřena, skutečně odpovídá realitě.
Jako návod na precizní kontrolu technického stavu postřikovače lze použít již zmiňovaný zákon o rostlinolékařské péči s příslušnými novelizacemi a prováděcími vyhláškami. Zde jsou velmi podrobně a odborně popsány požadavky na stroj, který lze považovat za funkčně způsobilý pro provoz.

Závěrem
Uvedené rady v tomto článku mohou být pomůckou při rozhodování o nejvhodnějším stroji pro vaši farmu, ale zkušenosti odborníků, kteří se podobným obchodem zabývají a prohlídky strojů se staly jejich denní rutinou, jsou nenahraditelné. Je proto možné doporučit nakupovat starší stroje právě prostřednictvím agrobazarů a jiných zprostředkovatelů prodeje použité zemědělské techniky, kteří jsou schopni vám nabídnout mnohem více než je běžné při individuálních prodejích. Poskytnutí katalogu náhradních dílů, návodů k obsluze, servisních knížek a zejména poprodejních záruk a servisních služeb tvoří komplexní nabídku těchto podniků.
Nyní zbývá už jen popřát dobrý výběr vašeho stroje, jeho dlouholetou spolehlivost a vaší spokojenosti z dobrého obchodu.
Závěrem bych na tomto místě rád poděkoval Ing. Václavu Sejvalovi, firma Dagros, s. r. o., za některé odborné rady a postřehy z praxe v oblasti prodeje použité zemědělské techniky.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down