Špičky dlát dlátového pluhu se bez problému dostanou pod zhutnělou podplužní pánev, kterou první úhel radlic agresivně rozruší. Pokud je v této oblasti již neúrodná půda, nevadí to, protože k vynášení spodních vrstev půdy k povrchu pozemku nedochází. Oblast nad dláty provádí intenzivní promísení půdy s rostlinnou hmotou, takže se vytváří homogenní materiál. V horní části pracovních orgánů dochází k zaklopení promíchané organické hmoty.
Tyto hloubkové kypřiče zanechávají za sebou výrazně urovnanější povrch pozemku, než to umí radličný pluh. Vytvoření podmínek k následnému setí je tak rychlejší a výrazně zjednodušené, spojené s nižšími náklady i úsporou času.
V závislosti na půdních podmínkách mohou být malé verze těchto kypřičů v nesené variantě s pracovním záběrem agregovány již s traktory o výkonu 150 k, nicméně v těžkých půdách nepohrdnou ani s výkonem 240 k. Až do záběru šesti metrů se pak vyrábějí tažené varianty těchto hloubkových kypřičů.
Podobně, jako u radličkových kypřičů v poloneseném provedení, mají i tyto kypřiče svou pojezdovou nápravu integrovanou pod rámem. Tím se otevírá možnost jejich nasazení k práci i bez opěrných válců, jejichž úlohu vedení stroje přejímá náprava. Pneumatiky nezanechávají na pozemku koleje, protože za koly následují další radlice. Režim bez válců se využívá i při zpracovávání půdy s nadměrnou vlhkostí. Také při zpracování na podzim pod jarní plodiny se lze obejít bez přídavného utužování nakypřené ornice.
