Společnost HNG Czech se sídlem v Bukovině obhospodařuje nedaleko Hradce Králové dva tisíce hektarů zemědělské půdy, přitom zde pracuje jen pět osob. Tak vysoká produktivita práce je postavena na „kvalitních“ lidech, špičkovém technickém vybavení, dokonalé organizaci práce a úzké specializaci. Společnost se zabývá pouze produkcí ozimé pšenice, ozimé řepky a kukuřice na zrno.
Vzhledem k tomu, že společníkem HNG Czech, s. r. o., je Michal Horsch, zakladatel firmy Horsch Maschinen, je pochopitelné, že technika na zpracování půdy a setí pochází od zmíněného německého výrobce. V katastru převládají těžké půdy, a tak není divu, že se na celé výměře uplatňuje bezorebný systém. Červenou techniku pak doplňují žlutozelené stroje John Deere. Jde o dva pásové traktory 8400 T, kolový model 6910 S, postřikovač a sklízecí mlátičky CTS a STS. Především kvůli nim jsme do Bukoviny přijeli. Zajímalo nás, zda se v provozu potvrdily názory, že tyto nekonvenční stroje jsou vhodné pro zemědělce, kteří vyžadují špičkový výkon, maximální rychlost sklizně, šetrný výmlat a dokonalou čistotu, to vše při výrazném omezení vlivu obsluhy na optimalizaci provozu sklízecí mlátičky.
„Obě mlátičky jsou vynikající stroje schopné dosahovat velkých denních výkonů s vysokou kvalitou práce a malými náklady na provoz,“ řekl týdeníku Zemědělec manažer společnosti Ing. Josef Neuman. „S každým strojem jsme schopni v našich podmínkách sklidit denně až 500 tun obilí při vysoké čistotě a minimálních ztrátách. Z našeho pohledu se nám jeví CTS jako univerzální stroj, který je velmi snadno seřiditelný a málo citlivý na změnu podmínek, navíc je vybaven systémem Hillmaster pro práci na svazích. Naproti tomu mlátička STS je konstrukčně řešena jako vysoce výkonný rovinný stroj vhodnější pro velká rovná pole.“
Kapky rosy nevadí
„Před čtyřmi lety, kdy vznikla naše společnost, jsme začali hospodařit na výměře kolem 900 hektarů,“ pokračuje Ing. Neuman. „Značku John Deere jsme zvolili nejen proto, že se osvědčila našemu zahraničnímu partnerovi, ale také z toho důvodu, že se v blízkosti nachází společnost Terop Smiřice, která pro nás k plné spokojenosti zabezpečuje servis. Původně jsme začínali s modelem CTS 9780 se dvěma separačními rotory a výkonným klasickým mláticím ústrojím, které dokáže sklízet i vlhké porosty. Po čtyřletých zkušenostech mohu potvrdit, že technologie CTS prodlužuje sklizňový den, lze sklízet od brzkého rána až do pozdních nočních hodin, což má vliv na vyšší plošný výkon. Model CTS se nám mimořádně osvědčil zejména při sklizni pšenice a kukuřice, kdy jsme sklízeli i do dvou hodin do rána, někdy jsme však jeli celou noc.“
Přestože je sklízecí mlátička CTS univerzální, při rychlé jízdě v porostech řepky se u ní podle J. Neumana projevilo horší čistění, a tak se musela rychlost snížit na úroveň klasické sklízecí mlátičky.
V kukuřici královnou
V loňském roce si společnost HNG Czech pořídila novou axiální sklízecí mlátičku STS s jedním mláticím a separačním rotorem, která sklidila prakticky celou výměru. Pouze při sklizni řepky, jež měla mimořádný výnos, byl nasazen i model CTS. Ten by měl však letos farmu opustit. Veškerou plochu tak bude již od letošního roku sklízet pouze nová sklízecí mlátička John Deere STS 9880.
A jaké jsou první zkušenosti s novým modelem? „Je to neuvěřitelně výkonná mlátička, devítimetrová lišta a o 131 koní silnější motor jsou v porovnání s modelem CTS znát,“ vysvětluje J. Neuman. „K dosažení špičkových výkonů však potřebuje kvalitní podmínky. Podle mého názoru je královnou v kukuřici, obzvláště je-li zrno dostatečně vyzrálé. Když s ní jedete v porostech kukuřice, jen se díváte, jak ohromné množství hmoty proudí pod kombajn, který ho hltá s neuvěřitelným klidem bez vibrací a rázů. Model STS je dalším krokem vpřed, klade však mnohem větší nároky na obsluhu z pohledu seřízení, nastavení a vyladění stroje pro optimální výkon a hlavně čistotu zrna. Mně osobně se líbí na mlátičce STS její jednoduchá a přehledná konstrukce, která je příslibem dlouholetého bezporuchového provozu a minimálních nároků na údržbu.“
Denní výkony nové sklízecí mlátičky závisely na výnosu, s využitím překládacího vozu Horsch se u pšenice pohybovaly mezi 60 až 70 hektary za směnu. Průměrná spotřeba nafty při sklizni obilovin a řepky byla zhruba 14 l na hektar. „Měli jsme obavu, že mlátička STS bude při těchto výkonech velice náročná na spotřebu nafty, což se ale nepotvrdilo,“ dodává Ing. Neuman. „I při vysoké produktivitě práce je mlátička úsporná a extrémní výkony nejdou na úkor vyšší spotřeby paliva. To nám vyhovuje, neboť jsme si stanovili, že normativ spotřeby nafty na hektar nesmí překročit 50 litrů.“
Při volbě modelu přihlíželi ve společnost HNG Czech také k tomu, že sklízecí mlátičky John Deere mají jedny z nejvýkonnějších drtičů. „Pro nás jsou sláma a posklizňové zbytky nepřítelem, a to nejen z hlediska jejich dalšího zapravení do půdy, ale i vzhledem k různým patogenům, zejména zavíječi kukuřičnému,“ podotýká J. Neuman.
Ztráty proti ekonomice
Strategie sklizně je ve společnosti HNG Czech zřejmá: jedna výkonná sklízecí mlátička pracující bez prostojů. Ta by měla nejdříve sklidit přibližně 400 ha řepky, potom 600 ha pšenice a nakonec 950 ha kukuřice. Sklizeň posledně jmenované plodiny je však omezena výkonem sušičky. Od letošního roku bude mlátička STS vybavena i jedinečným systémem automatického řízení AutoTrac, který je vzhledem k využití celého záběru devítimetrové lišty nezbytností. „Obdobný automatický řídicí systém pomocí GPS využíváme již u traktorů a nemůžeme si ho vynachválit,“ dodává Ing. Neuman. „Dosahovaný pracovní záběr secího stroje je totožný s teoretickým i bez znamenáků, přitom nedochází k přesívání či naopak k nedosívání ploch. Výhod tohoto systému je však mnohem více. Obsluha se tolik neunaví, neboť může sledovat pouze práci secího stroje a nemusí se věnovat řízení traktoru. Je nás málo, a tak se seje třeba do půlnoci, což má zase vliv na vysokou produktivitu práce. Vyřešili jsme tak i velký problém, kterým bylo setí pšenice po kukuřici.“
Se strategií sklizně souvisí i názor Ing. Josef Neumana na velikost ztrát. „Je třeba si uvědomit, že ztráty jsou v přímé korelaci s výkonem a výnosem. Nesdílím názor některých zemědělců, kteří vyžadují bezztrátovou sklizeň a jsou pro ni ochotni obětovat jeden či dva kilometry pracovní rychlosti. Pokud snížím ztrátu o půl procenta, získám sice při výnosu osm tun pšenice z hektaru čtyřicet kilogramů zrna, ale ztratím jeden hektar výkonu za hodinu. Sto korun navíc za čtyřicet kilogramů pšenice mě stojí jen na naftě a mzdě obsluhy mnohem, mnohem víc. Naší snahou je, aby bylo pole co nejdříve sklizené, výkon šest hektarů za hodinu je pro nás lepší ukazatel, než například o jedno procento nižší ztráty.“
