FARMA CHMEL hospodaří na 812 ha zemědělské půdy, z níž veškerá je v kategorii orné. Na 30 ha jsou pěstovány pícniny, 30 ha je vyhrazeno zelnému úhoru a zbytek produkci tržních plodin. Z 50 % jsou to obilniny, 25 % tvoří olejniny (řepka a mák) a 25 % luskoviny (hrách, sója, peluška).
Letošní rok je co do struktury plodin trochu netypický neb porosty máku se ani přes dvoje setí nepodařilo uspokojivě založit (vymrzly), a tak je nahradila sója. S pěstováním jařin jsou na farmě problémy obecně a vyplývají z nízkého úhrnu srážek (pouze 400 mm) a často se opakujícího jarního sucha. To proběhlo i letos, a ač před několika týdny spadlo 50 mm vody, porosty obilnin to už výnosově moc nezachrání, byť dojde ke zvýšení HTS.
Na FARMĚ CHMEL již několik let používají systém strip-till. Úspěšně i v kombinaci se současným přesným setím řepky, od loňského roku i se setím obilnin. Ty jsou vysévány do dvouřádků, přičemž kypřící radlice strip-tillu mají rozteč 50 cm, doprostřed prokypřeného pásu půdy je dávkováno hnojivo a po krajích je prováděn výsev řádků obilniny. Vždy dva řádky tak mají mezi sebou vzdálenost 20 cm a vzdálenost mezi dvouřádky je 30 cm. Reálný výsledek jsme si mohli ověřit na poli, kde byla loni založena pšenice přímo do strniště řepky (po sklizni bylo pole pouze ošetřeno slámovými bránami). Porosty vypadaly dobře, a i když Vojtěch Švarc s nimi úplně spokojen nebyl, nemusel se stydět nám je ukázat.
Strip-till je podle jeho slov jedna z možných cest k udržitelnému zemědělství. Výnosy v této technologii jsou obdobné jako při konvenčním zpracování půdy, ale náklady významně nižší a strip-till má i další přínosy. Krom těch ekologických, spojených s vodním a vzdušným režimem v půdě, nebo omezenou erozí jde i o přínosy ryze praktické. Dovoluje totiž rychlé založení následné plodiny i po sklizni těch co jsou problematické, jako třeba sója, po níž lze založit prosty pšenice ve stejný den, v němž proběhla sklizeň, což u klasického zpracování půdy není možné.
Novinkou, která umí určitou zpětnou kontrolu agrotechniky, je použití systému Grain Sensing. Ten je doplňkovou výbavou na sklízecích mlátičkách John Deere a dalším využitím systému HarvestLab, dobře známého na sklízecích řezačkách a měřícího parametry sklizené produkce. Jedním z nich je obsah dusíku, který se následně přepočítá na obsah bílkovin. Podle něj je pak možné posoudit kvalitu produkce a případně přijmout nápravná opatření. Samozřejmě, že až v následujícím pěstebním roce, ale jde o to, že v kontextu s obsahem bílkovin jde následně pracovat s přihnojením dusíkatými hnojivy. Cílem by měl být co nejvíce vyrovnaný obsah bílkovin ve sklizeném zrnu.*
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.
