Rozhodování o tom, zda zvolit nesený nebo polonesený pluh a v jedno- nebo oboustranném provedení, záleží na několika faktorech. Především jde o počet těles, odvíjející se od požadované šířky záběru, dále o polohu těžiště vzhledem k traktoru a rovněž je třeba vzít v úvahu zvedací sílu tříbodového závěsu traktoru, který je k dispozici. Svůj vliv má i struktura pozemků, výměra orné půdy a půdní typ, případně výskyt kamenů či různých překážek na pozemcích.
Za typické nesené pluhy jsou považovány varianty do čtyř radlic (u jednostranných pluhů max. do 5 těles). Pro těžké nesené pluhy jsou nyní k dispozici kombinovaná opěrná kola, po kterých pluh pojíždí při přepravě po silnici. Tím se snižuje namáhání závěsu traktoru a zabraňuje náhlému odlehčení přední nápravy a ztrátě řiditelnosti.
Do této skupiny patří i šesti- až sedmiradličné varianty, vyráběné většinou na zvláštní požádání zákazníka. Zde je již požadována značná zvedací síla zadního závěsu, a zároveň vysoká stabilita přední části traktoru. Tyto nároky splňují až traktory vyšší výkonové třídy, a velkou výhodou je uložení motoru nad přední nápravou (americká konstrukce traktoru). Zároveň je ale sporné, zda šest radlic postačuje k plnému využití vysokého výkonu těchto motorů při orbě.
Typické návěsné otočné provedení začíná na pěti radlicích, jednostranné pak na šesti tělesech. Tyto pluhy jsou určeny většinou pro traktory střední a vyšší výkonové třídy, výjimku tvoří zesílená provedení pro těžké půdy nebo pro hlubokou orbu, prováděnou např. v Itálii v agregaci s pásovými traktory.
Vedení pluhu zajišťuje vpředu hydraulika traktoru a vzadu opěrné kolo s hydraulickým ovládáním (někdy vč. řízení). Největší varianty mívají osm až devět radlic.
