V zemědělské dopravě na větší vzdálenosti se razantně rozšiřuje používání nákladních automobilů. Jejich výrobci často spolupracují na vývoji nového typu přímo se zemědělci. Na základě požadavků velkých zemědělských podniků vznikly v ČR tahače sedlových návěsů pro využití v zemědělství, ale i nákladní automobily s nástavbou. Tyto dvě základní varianty existují a mají své výhody i nevýhody.
Tahače mohou zaměňovat návěsy poměrně jednoduše, takže mohou rychle přejít z dopravy například digestátu na odvoz řezanky z pole na silážní žlab. Dále také mají větší přepravní kapacitu, které často odpovídá i vyšší výkon motoru. Naopak automobily s nástavbami mají lepší manévrovatelnost a v určitých případech i lepší průjezdnost za zhoršených podmínek. V obou případech se jedná o plně pohonná vozidla, i když v tomto ohledu existují výjimky. U velkých nosičů nástaveb může být pátá náprava nepoháněná, má význam především pro zvýšení užitečné hmotnosti vozidla.
Jak tahače návěsů, tak nosiče nástaveb mohou být vyrobeny na podvozcích různých konfigurací. To platí i o sedlových návěsech, které mohou být vybaveny řízením náprav. Pokud se jedná o řízení náběžné, je při zařazení zpětného chodu a při překročení rychlosti jízdy 25 km/h automaticky uzamčeno. K tomu ale musí být kola v přímém směru, což je někdy před začátkem couvání věc, která vyžaduje zvyk. Jakmile se vozidlo rozjede dopředu, je řízení nápravy opět obnovené.*
Více informací v týdeníku Zemědělec č. 29.
