Když v roce 1953 začal Friedrich Köckerling ve východovestfálském Verlu s výstavbou nové kovárny, kolem dokola nebyly žádné domy. Pouze v blízkosti vedla železniční trať a vlečka, které další desítky let spojovaly firmu produkující zemědělské stroje s okolním světem. Dnes továrna leží téměř v samém centru města a vlaky už dávno po kolejích nejezdí. Stav, kdy výrobní závod leží uprostřed obytné zóny, nese s sebou řadu potíží. Pomineme-li složitou dopravu materiálu a zejména pak expedici velkých strojů, tak zásadní problém spočívá v tom, že výrobní prostory už nelze žádným způsobem rozšířit.
Stále stupňující se problémy řešila společnost Köckerling nejdříve formou pronájmů výrobních kapacit a nakonec v roce 2017 začala s výstavbou nového vlastního závodu v nedalekém Lipplingu. Továrna byla předána do užívání na konci téhož roku.
Původně měla firma Köckerling šest provozů a veškeré díly převážela nákladní auta. V současnosti má tři výrobní závody a jedno středisko ve Francii, v nichž je zaměstnáno na 200 pracovníků. Původní továrna ve Verlu je zaměřena na celkovou pracovní přípravu materiálu - krácení, ohýbání, vrtání a svařování. Nacházejí se zde i jednoduchá lakovna, konstrukční oddělení a vedení společnosti. Důležité komponenty se tepelně zpracovávají v nedalekém Schloss Holte, neboť firma sází na vlastní slupice i ostatní opotřebitelní díly, za jejichž kvalitu stoprocentně ručí. Jednotlivé stroje Köckerling se už od předloňského roku montují v nové továrně v Lipplingu, kde se nachází i lakovna a sklad hutního materiálu. Během příštích let by se měla celá firma přestěhovat do nových provozů v Lipplingu, neboť čtyři hektary skýtají dostatečnou rezervu. Jen pro zajímavost, zatím je pod střechou 12 tisíc m2 a veškerá data z Verlu do Lipplingu se přenášejí pomocí vlastní mobilní sítě.*
Celou reportáž naleznete v Zemědělci č. 6.
