Občanská válka

Problematika emisí je ostře sledovaným tématem i u motorových vozidel pracujících v zemědělském provozu. Bohužel stejně jako u osobních automobilů, či jiné techniky se spalovacím motorem jsou v praxi vyvíjeny snahy jak emisní systémy obejít. To, že se tím poškozuje životní prostředí a zdraví nás všech málokoho zajímá, Škodlivé emise totiž většinou nejsou vidět. A co oko nevidí...

V tomto článku se Josef  Förster bude zabývat situací, která dnes u nás panuje okolo vozidel s poškozenými nebo chybějícími DPF filtry. A i když pro emisní systémy v osobních automobilech platí jiné normy, principy nevhodného chování uživatelů a jeho důsledky jsou obdobné i u zemědělské techniky. Dočtete-li tento článek až do konce, už nikdy pro vás nebude cesta do práce, a vůbec jízda autem či jiným vozidlem stejná jako doposud.

Legislativní vhled

V souvislosti s předpisem Euro 4 v roce 2006 se u vozů se vznětovým motorem poprvé začal objevovat filtr pevných částic. V současnosti platí Euro 6 (tabulka 1) a poprvé se v těchto vozidlech setkáváme s příměsí AdBlue. Jako by bylo tempo zpřísňování emisních limitů pomalé, začíná se na evropské úrovni mluvit o Euro 6.1, nebo rovnou Euro 7. Jaká je však praxe? Přímou úměrou ke zpřísňování emisních předpisů stoupá v Česku počet vozidel, která jsou provozována bez filtrů pevných částic. Z čeho tak vyvozuji? Na českém trhu je stále nabídka „firem“ nabízejících odstranění DPF filtrů. Zadáte-li do vyhledávače heslo „odstranit DPF“, vyskočí na vás 77 400 odkazů.

Tabulka 1: Emisní limity podle normy Euro.

Nabídka ještě nemusí vypovídat o skutečné poptávce. Podívejme se tedy do reálného provozu. Je mezi vámi někdo, kdo se na cestě nesetkal s nadměrně kouřícím vozidlem? Po přečtení článku se vaše pozornost na takováto vozidla ještě více zaměří. Budete překvapeni, a to nemile. Záleží totiž jen na tom, kolik času trávíte na našich cestách. Čím více najezdíte denně kilometrů, tím více těchto kouřících vozů objevíte. Pomocné poznávací znamení? Rozjezd na křižovatce, akcelerace nebo zakouřená zadní část vozu. Pokaždé je to stejné. Mrak hustého černého kouře se vyvalí z koncovky vozu (obr. 1), popřípadě zpod vozidla, kde koncovka výfuku větších dodávek končí.

Alarmující realita

Ponechme stranou domněnky o nabídce a našem vlastním pozorování na cestách. Podívejme se na měření, které nedávno provedla jedna automobilka v okolí svého školicího střediska. Třetina vozidel z testovaného vzorku měla nefunkční filtr pevných částic. Druhá třetina vyžadovala v rámci tohoto zařízení servisní zásah a jen třetina vozů vybavená touto technologií měla zařízení plně funkční. Měření bylo provedeno na náhodném vzorku vozů a jednalo se o různé značky na českém trhu.

O čem by takové měření mohlo vypovídat? Na českých cestách je v současnosti více než 1 000 000 vozidel s DPF. Pokud by jenom třetina byla bez filtrů, jde o úctyhodných 333 000 aut, která zamořují životní prostředí a na silnice vůbec nepatří. Tato „mladší vozidla“ se vyznačují, bohužel pro nás ostatní, ještě jedním společným a nebezpečným rysem: mají na rozdíl od vozidel 10+ vyšší kilometrový nájezd. Zamořují tedy na našich cestách více než níže popisovaná vozidla stará 15 a více let. V LN 10. 9. 2016 vyšel poutavý článek o znovuvzkříšení šrotovného (obr. 2). V článku, který obhajoval omlazení vozového parku v Česku, se mimo jiné uvádí, že vozidla stáří 15+ tvoří 40 % vozového parku a právě ona se podle studie TÜV SÜD Czech nejvíce podílejí na znečištění životního prostředí, a to i přesto (stále cituji), že najedou mnohem méně kilometrů. Na celkovém kilometrovém proběhu vozů v Česku se auta starší 15 let podílejí pouze 18 %, přesto však právě z nich pochází téměř POLOVINA škodlivých emisí, jako je oxid uhelnatý, oxidy dusíku a uhlovodíky.

Zpátky k mladým autům zcela bez nebo s vážně poškozeným filtrem pevných částic (obr. 3). Dovoluji si tvrdit, že tato vozidla TĚŽCE poškozují životní prostředí, tedy každého jednoho z nás. A je jedno, jestli inhalujete nedobrovolně při jízdě za takových vozem, nebo jste přivezli děti do školky a někdo bez filtru dorazil se svými dětmi za vámi. O tom, že takový vůz nepatří na cesty, ani nemluvě.

Kdo bude platit? Část I

• 50 000 000 Kč
• 5 000 000 Kč
• 50 000 Kč
• 10 000 Kč

Pro větší přehlednost jsem úvodem popsal výše sankcí, které jsou s odstraněným DPF filtrem spojeny.

50 000 000 Kč je výše sankce pro toho, kdo uvede na trh nebezpečný výrobek. Za výrobce se podle zákona může považovat i podnikatelský subjekt, který výrobek/auto upravil.

5 000 000 Kč je pokuta uložená při závažném porušení povinnosti při měření emisí. Při opakovaném porušení povinnosti může být provozovateli odebráno oprávnění k podnikání.

50 000 Kč je pokuta ve vztahu k provozovateli vozidla, firmě, která provozuje technicky nezpůsobilé vozidlo poškozující životní prostředí nad míru stanovenou prováděcími právními předpisy.

10 000 Kč je výše pokuty, která vznikne při 1. registraci dovezeného vozidla nebo při převodu na nového majitele, uvede-li majitel vozidla, že jeho vozidlo splňuje vyšší emisní normu, než vozidlo ve skutečnosti vykazuje.

Zatím můžete být v klidu. Legislativa už tady je, ale neuplatňuje se – jak už to tak u nás chodí. Zatímco legislativci přicházejí každý den s novými zákony, novelami stávajících a přílepky zákonů, máme tady platné zákony, které nikdo nevymáhá.

 Kdo bude platit? Část II

Nedejte se oklamat tím, že se kouř na cestě rozplynul a zápach opustil váš vůz. Váš organismus a organismus vašich blízkých neopustil. Bohužel pro nás všechny (obr. 4). Jaká zdravotní rizika jsou s nadměrnými polétavými částicemi spojena? Jsou to:

• astma;
• plicní choroby;
• rakovina plic;
• poškození nenarozených dětí již v prvním měsíci těhotenství;
• častější onemocnění dýchacích cest u dětí;
• ve vyšším věku zvýšený počet onemocnění cukrovkou, vysokým krevním tlakem a různými srdečními chorobami.

Proč to tedy někdo odpovědný neřeší? Protože v našich končinách nikdo neví, kolik těch karcinogenních vozidel na cestách máme, a protože odpovědní nekonají!

Je jistě hezké a romantické být mladým aktivistou, poutat se v době prázdnin ke stromům a bránit šumavského kůrovce s nasazením sobě vlastním. Tohle tak nějak patří ke koloritu zelených aktivistů v této zemi. Ještě tak rozvinout na továrním komínu nebo před Úřadem vlády nějaké to heslo s ostrou nótou ve prospěch bobra nebo rysa ostrovida, ale věnovat se opravdovým ohroženým druhům? To dá příliš práce a pobyt na Šumavě je jistě zdravější než počítat kouřící vozy na křižovatce.

Abych jen nespílal našim neziskovým dobrovolníkům. Ti to ostatně dělají zadarmo, alespoň doufám, že tak nějak z přesvědčení a nemají tak široké ekologické spektrum v náplni své práce. Kdo tedy má tuto agendu v náplni? Stát a všechny jeho dozorové orgány.

 Občanská válka

Teprve nyní se dostáváme k názvu mého článku. Proč právě Občanská válka? Protože to, co se na českých cestách v současnosti děje, je taková hybridní občanská válka. Část obyvatel, majitelů vozidel bez DPF, bojuje proti zbývající populaci. To, že bojují také proti sobě a svým blízkým, je už druhá strana mince. Jsou zde oběti a jsou zde i předčasně mrtví. Tak nějak potichu. Schováni za nic neříkající statistická data o úmrtnosti obětí polétavého prachu.

 Zdravotní rizika

Lidský vlas měří v průměru 70 µm, částečka sazí z vozidla bez DPF 2,5 µm. Díky moderním technologiím spalování je tak malá, že neutkví na sliznici, jak bylo obvyklé u technologií před Euro 4, a dostává se našimi plícemi až do krevního oběhu. Ten, kdo se domnívá, že když je nafta z lůna přírody, ve své podstatě musí být zdravá v jakékoliv formě, se tragicky mýlí, přestože právě teď pročetl seznam souvisejících chorob.

Už teď to v naší zemi s emisemi nevypadá nijak idylicky, i kvůli jiným znečišťovatelům. Ostatně podívejte se na mapu znečištění (obr. 5).

Závěr

Nemusíte věřit většině argumentů z mého článku. Jedno je však jisté. Na našich cestách jsou denně k vidění nadměrně kouřící vozy a jsou to ty s odstraněnými DPF filtry. Podle mě právě tato vozidla zamořují své okolí a je jen otázka času, kdy bude zveřejněna studie o tom, kolik takových vozů je, kolik toho zamořují a jak závažné to je pro náš organismus. Nechci být falešným prorokem, ale schyluje se nám tady k takové lokální kauze, která bude plnit přední stránky médií. Už čtu ty palcové titulky s vyjádřením odpovědných ministrů. Jak jsou šokováni a jak s tím zatočí. Kéž by už vyšel první takový článek nebo studie a byla odvysílána první reportáž. Už jen s ohledem na nás a naše blízké.

Josef Förster