V intenzivních obilnářských osevních postupech se využívá pravidelná orba jako nástroj ke spolehlivému potlačování výskytu plevelů, úklidu slámy a likvidaci výdrolu. Samozřejmostí je orba také u pěstitelů brambor; u cukrovky to již tak jednoznačné není. Při orbě pod jařiny je kromě působení mrazu na obnovu struktury půdy výhodou to, že lze využít přirozeného období ke slehnutí půdy, takže na rozdíl od setí ozimů není třeba intenzivního nasazení pěchů při orbě a pěchovacích válců u secích kombinací.
Konzervační zpracování půdy znamená snížení pracnosti, takže může být vhodné také pro podniky, které se potýkají s nedostatkem pracovních sil. Historicky jasně definované pracovní operace s osvědčenými druhy strojů nahrazují nové technologie s novými půdozpracujícími stroji. Intenzitu zpracování půdy lze měnit podle potřeby jednotlivých plodin nebo podle půdních podmínek konkrétních pozemků.
Hluboké kypření půdy se stane potřebným v případě, že došlo k poškození struktury půdy nebo toto poškození konkrétní pracovní operace na poli vyvolají. Anebo může vzniknout potřeba jen lokálního odstranění zhutnění, například v místech skládky cukrové řepy, na souvratích či v kolejových řádcích. Cílem má být zvyšování výnosů v letech s příznivými podmínkami pro vegetaci plodin a v letech nepříznivých udržení výnosů na rentabilní úrovni. Výrobci půdozpracující techniky vyvíjejí kypřiče, které díky senzorům a elektronice dokážou automaticky měnit hloubku zpracování půdy na základě dat, připravených v předpisové mapě.
Více informací v týdeníku Zemědělec č. 38/2023.*
