Prezentování nových směrů v oblasti zemědělské techniky v návaznosti na její působení při obhospodařování krajiny byla věnovaná mezinárodní vědecká konference s výstižným názvem „Trendy ve výzkumu a vývoji zemědělských strojů a technologií v ekosystému kulturní krajiny“. Jako každý rok i letos to bylo setkání vědecko-výzkumných pracovníků z oboru zemědělské techniky, které se z loňského místa konání v Praze přesunulo na Slovensko.
Název této konference byl důkazem chápání zemědělské techniky jako činitele významně ovlivňujícího nejen samotné zemědělství ale i oblast životního prostředí. Organizátorem této mezinárodní konference byla Katedra strojů a výrobních systémů Mechanizační fakulty Slovenské poľnohospodárské univerzity v Nitře. Účastníky konference uvítali organizátoři této akce v lázeňském hotelu Jantar v Dudincich, kde po dva dny probíhalo jednání.
Mezinárodní konference byla zaměřena na:
- výzkum a vývoj strojů a technologií pro efektivní výrobu agrokomodit rostlinného původu v podmínkách limitovaných přírodních a ekonomických zdrojů,
- implementace informačních technologií v managementu výrobních systémů,
- technické a technologické aspekty ochrany životního prostředí,
- stroje a technologie pro udržování a ochranu krajiny,
- technické a technologické zabezpečení výroby biomasy pro nezemědělské využití,
- bezpečnost technických systémů v zemědělství.
Ze zaměření konference, byla koncipovaná do širokého záběru a to především z toho důvodu, že samotné zemědělství, ve kterém technika působí, představuje multifunkční resort. Organizátoři byli přesvědčeni, že jen ze široka koncipovaným pohledem je možné postihnout celou hloubku problémů, které souvisí s využíváním zemědělské techniky a technologií ve složitém ekosystému kulturní krajiny. V příspěvcích přednesených na konferenci dominovaly mnohé aspekty problematiky precizního zemědělství (mapování půdních podmínek, stavu porostu během vegetace a mapování výnosů), managementu využívání technických systémů, ale i využití biomasy a druhotných surovin.
Dominantním faktorem, který bude udávat trend ve využívání strojů a technologií, budou změny vyplývající ze vstupu nových členských zemí do Evropské unie. Tento vstup přináší řadu legislativních změn a úprav přímo ovlivňující systém hospodaření na půdě s ohledem na požadavek trvale udržitelného rozvoje. Za hlavní znaky podmínek, ve kterých se bude využívat techniky a technologií v návaznosti na přijetí Společné zemědělské politiky EU můžeme považovat:
1. výrobu takového množství potraviny, které bude v souladu ze strategickým cílem EU – zachovat konkurenceschopné zemědělství v celé Eurozóně (z toho vyplývá vyrábět nižší množství agrokomodit s vyšší efektivností),
2. zvyšování kvality vyrobených produktů při současné registraci původu potravin,
3. redukci negativních vlivů zemědělské výroby na životní prostředí,
4. snižování negativní degradace půdy (především technogenní zhutnění), čímž se vytvářejí podmínky pro redukování eroze půdy, destrukce půdní struktury a úbytku obsahu organické hmoty v půdě,
5. zvyšování rozsahu využívání obnovitelných zdrojů energie při současném řešení technických, technologických a logistických problémů využívání biomasy pro energetické účely,
6. snižování nákladů souvisejících se zemědělskou produkcí prostřednictvím implementace úsporných technologií, ale i technologií prostorově diferencovaného hospodaření na půdě,
7. zvyšování rozsahu informačních technologií jako sofistikovaných nástrojů pro podporu manažerských rozhodnutí přes úroveň jednotlivých pozemků, podniku až po úroveň regionu.
Uvedené znaky se odrazí ve struktuře a způsobech využívání strojů a technologií. V návaznosti na velkou proměnlivost podmínek, v nichž se stroje a technologie používají, je potřebné specifikovat výzkumné směry a zaměření vědecko-výzkumné činnosti tak, aby bylo možné účinně ověřit účinnost používaných technologií v konkrétních podmínkách s možností vyslovení obecně platných výsledků pro současnou praxi.
Tuto skutečnost by měly ve svojí práci odrazit univerzitní pracoviště a pracoviště vědecko-výzkumné činnosti resortu zemědělství při současném respektování zásady propojení pracovišť s cílem dosažení významného synergického efektu. Velký prostor, ve kterém lze realizovat takovéto projekty, nabízí především 7. rámcový program Evropského společenstva pro výzkum a technický rozvoj, ale i společné projekty, mobilita a výměna doktorandů a vědecko-výzkumných pracovníků.
