Jedna z možností řezačkové sklizně spočívá v překládce hmoty na dopravní techniku na kraji pozemku. Pro uložení řezanky na poli je třeba zvolit rovné místo. Pufrovací kapacita „meziskladu“ může přispívat k plynulosti sklizně. Doprava po poli a odvoz po silnici jsou vzájemně odděleny – traktorové návěsy vysýpají svůj náklad na kraji pole.
Dále se pro nakládku píce může využívat i čelního kolového nakladače, ovšem nákladní automobily pak musí zajíždět na okraj pole. Tento stroj se vyznačuje vysokou flexibilitou a značnou úrovní vytížení. Jeho výkonnost v překládce je ale o něco nižší a z důvodu neustálého přejíždění shodných prostor může docházet ke znečišťování píce.
Nicméně k dlouhým prodlevám v uložení píce na poli by nemělo docházet – od doby sklizně hmoty po její uložení do silážního žlabu by neměly uplynout více, než dvě a půl hodiny. To také znamená, že po tuto dobu může řezačka pracovat i za nepřítomnosti kamionových souprav pro odvoz píce z pole.
Specifická organizace čeká řetězec strojů při přesunu na nové pozemky. Po skončení sklizně na poli se řezačka spolu se svými odvozci přesunou na další pozemek, zatímco nakladač dokončuje překládku hmoty z polního meziskladu. Po jejím skončení se také on přesune na nové pole, kde již sklizeň nějakou dobu běží a odvozci hmoty od řezačky již založili nový mezisklad řezanky (na vhodném místě). Nakladač se k němu přesune, a jakmile dorazí i nákladní automobily, ihned se pustí do překládky.
