Jeden ze systémů nepřímého překládání řezanky při řezačkové sklizni pícnin spočívá ve využití překládacích stanic s pohonem od traktoru, které jsou schopné výkonné překládky řezanky od řezačky či píce ze senážních vozů na odvozní soupravy. Tato operace vyžaduje přítomnost separátního traktoru, ovšem dovoluje fungování vzájemně oddělené silniční přepravy od dopravy sklízené hmoty po poli.
Soupravy pro odvoz řezanky od řezačky mohou být vybaveny pro provoz na poli, tedy širokými pneumatikami s redukovaným tlakem vzduchu. Zároveň mohou využívat běžné typy velkoobjemových návěsů. Náklad píce lze rovnou vyklopit na příjmový stůl a hned poté odjet zpět.
Nicméně pufrovací kapacita, tedy možnost pojmout píci od traktorových souprav i v době, kdy není k dispozici odvozce v podobě nákladního automobilu, je u těchto stanic omezená. Proto je pro efektivní chod celého řetězce klíčová dostatečná výkonnost stanice, ale důležité je zajistit i dostatečný počet automobilů, aby nedocházelo k prostojům sklizňového stroje. To samé platí i o výkonnosti techniky pro rozhrnování a dusání řezanky na silážním žlabu.
Překládání řezanky je možné také řešit bez nutnosti překládací stanice - přímo. Velkoobjemové návěsy mohou být vyrobeny tak, že je jejich zadní část možné zdvihnout nahoru. Na okraji pole je pak s tímto zařízením plněn nákladní automobil; řidič nejprve návěsy pomocí hydraulicky ovládaných podpěr zajistí vpředu a zdvihne zadní část návěsu nahoru. Poté nákladní automobil přijede kolmo k návěsu pod jeho spodní hranu. Řidič traktoru zvedne zadní čelo, zapne podlahový dopravník a překládání začne. Nákladní automobil přitom pomalu kousek po kousku popojíždí dopředu, většinou se jedná o klasické silniční tahače návěsů.*
