Vývoj zemědělské techniky je nepřetržitý proces a výsledky tohoto procesu jsou prezentovány na velkých agrosalonech, jakým je také výstava Agritechnica v Hannoveru. Proto se ve dnech od 9. do 15. listopadu letošního roku stal Hannoverský výstavní areál místem setkání zemědělců z celé Evropy.
Již podesáté od roku 1985 se zde konala největší evropská výstava zemědělské techniky Agritechnica, která je také největší přehlídkou novinek v tomto oboru na evropském kontinentu. Speciálním tématem pro letošní ročník bylo hnojení a ochrana rostlin. Při prohlídce výstavy, na které vystavuje 1387 vystavovatelů z 36 zemí, si návštěvník může snadno vytvořit přehled o současných trendech vývoje zemědělských strojů. Ne nadarmo se Agritechnice přezdívá: „Evropská výkladní skříň zemědělské techniky“. Českou republiku na veletrhu reprezentovalo 20 firem, čímž jsme na žebříčku zahraničních vystavovatelů obsadili velmi pěkné sedmé místo.
Před vlastním otevřením výstavy proběhla ve dnech 7. – 8. listopadu v Kongresovém centru hannoverského výstaviště konference Landtechnik 2003, kterou pořádala VDI (Verein Deutscher Ingenieure) spolu s MEG (Max-Eyth-Gesellschaft Agrartechnik im VDI). Jednání na konferenci bylo rozděleno do sekcí podle oborů (traktory, zpracování půdy, precizní zemědělství, ochrana rostlin a hnojení, management atd.), ve kterých vystupovali zástupci univerzit, výzkumných ústavů a výrobců zemědělské techniky ze Západní Evropy a USA. Je potěšitelné, že ze zemí bývalého Východního bloku zde byla zastoupená jediná ČR, kde pracovníci Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze prezentovali výsledky své vědecké práce.
Vlastní výstava, která ve dnech 9. a 10. listopadu uvítala jen odbornou veřejnost, byla připravena s německou precizností do nejmenšího detailu. Skupiny strojů pro určité pracovní operace (zpracování půdy, setí, sklizeň …) byly soustředěny vždy v jednom pavilonu, a tvořily tak ucelenou expozici strojů různých výrobců. Návštěvník tedy ihned získal přehled o nabídce a sortimentu strojů od různých výrobců. Stejně jako na ostatních velkých výstavách i zde obdržely nejlepší novinky ocenění v podobě zlaté či stříbrné medaile. V letošním ročníku výstavy jich odborná komise Německé zemědělské společnosti (DLG) udělila celkově 38. Z tohoto počtu bylo 7 zlatých a 31 stříbrných medailí. Celkem bylo k hodnocení přihlášeno více jak 250 technických inovací.
Rozebírat zde všechny oceněné exponáty a představené novinky by bylo jistě zajímavé, ale velice rozsáhlé. Podíváme se tedy pouze na nové trendy v oboru zemědělské techniky. Je nutné si uvědomit, že na této výstavě jsou prezentovány inovace týkající se celého oboru zemědělské techniky. Mnozí výrobci mají svůj cyklus vývoje upravený tak, aby výstupy jejich výzkumu byly právě na této výstavě předvedeny. To platí pro traktory a zemědělské stroje stejně jako pro elektroniku a regulační techniku. Trendy jednoznačně směřují k používání elektroniky a informačních technologií ke zvyšování kvality a výkonnosti, ale také ke zlepšení komfortu a řízení a monitorování strojů.
Trendy zemědělské techniky
U moderních traktorů je elektronika propojena se všemi komponenty. Patří sem regulace tříbodového závěsu, informace o režimu jízdy a rychlosti, regulace vstřikovacího čerpadla a regulace převodovky. Trend směřuje k tomu, že všechny tyto systémy budou spolu propojeny. K tomu patří samozřejmě komponenty zlepšující komfort ovládání, jako odpružení přední nápravy a samostatné odpružení kabiny a vybavení celkovým systémem řízení. Na výstavě byly nabízeny automatické řídící systémy v různém vybavení. Tyto řídící systémy využívající satelitní navigaci nenahrazují řidiče, ale snižují pracovní náročnost. Díky tomu je možné pracovat se stroji s velkým pracovním záběrem bez ohledu na denní dobu. Řídicí systémy pracují s přesností několika centimetrů, což umožňuje lepší využití pracovních záběrů a zvýšení produktivity práce. Nové traktory výkonové řady od 75 do 130 kW musejí již od 1. 7. 2003 splňovat normu EU II. Pro příští menší výkonové řady platí tato nová norma od 1. 1. 2004. Pro dodržování těchto norem je nutná elektronická regulace vstřikování paliva a zařazení mezichladiče nasávaného vzduchu, které vedou ke snížení emisí.
U strojů pro zpracování půdy, hnojení a výživu je jasný trend daný snižováním výrobních nákladů a požadavkem ochrany půdy. Proto dnes většina výrobců nabízí modely secích strojů, které umožňují setí do mulče či minimálně zpracované půdy. Současně jsou kladeny velké požadavky na hospodaření s rostlinnými zbytky díky rostoucím záběrům sklízecích mlátiček a stoupajícímu výnosu slámy. Tím stoupají i požadavky na nářadí. Universální nářadí, jako například radličkové kypřiče, jsou nyní nahrazovány speciálními kypřiči. Výrobci strojů na zpracování půdy nabízejí nyní novou koncepci speciálních kypřičů s novými tvary pracovních nástrojů. Tyto stroje pracují na hranici mezi pluhem a kypřičem. Jako alternativa těchto strojů lze pro hlubokou podmítku použít radličkového kypřiče kombinovaného s talířovou sekcí, ve které dochází k intenzivnímu promíchání půdy a slámy. Tento univerzální stroj je vhodný pro přípravu půdy bez sekundárního zpracování pro setí do mulče. Jistou renesanci zažívají také podmítače, které zpracují rostlinné zbytky předplodiny lépe než různé speciální kypřiče. Rovněž stoupá pracovní šířka strojů, 6 – 12 m je na trhu nabízeno zcela běžně.
Elektronika se používá i na secích strojích
Co se dá vylepšit na secích strojích, strojích na hnojení a ochranu rostlin? Nově to je především precizace, tedy využití informační a senzorové techniky. Vývoj strojů s větším pracovním záběrem a schopností zakládat porosty do mulče zde již bylo zmíněno. Nyní je na pořadu bezstupňová regulace vysévaného množství a možnost plynulé změny výsevku během práce v závislosti na lokálních půdních vlastnostech pozemku. Nejnověji vyvinuté senzory, které počítají zrna jsou schopny přesně regulovat vysévané množství osiva (Amazone, Lemken) a kaskádová secí botka, která díky své konstrukci ukládá zrnko po zrnku v pravidelných vzdálenostech bez dvojáků (Kuhn) byly oceněny zlatou medailí.
Stroje na minerální hnojení jsou na velmi vysoké úrovni a požadavky na vysokou rovnoměrnost aplikace jsou již splněny. Dvoukotoučová rozmetadla jsou bezstupňově nastavitelná, proces hnojení je automaticky řízen (např. pomocí Online kalibrování prostřednictvím integrované tenzometrické váhy), a je možné u strojů použít elektronicky ovládané zařízení pro hraniční aplikaci. Pomocí softwaru se nechá stroj použít pro jakýkoliv druh a kvalitu hnojiva.
Kromě známého N-senzoru byl na výstavě předveden laserový systém MiniVeg N, který ke snímání hladiny chlorofylu využívá laser. U strojů na ochranu rostlin jsou již několik let ve středu zájmu nízkoúletové trysky, které snižují ztráty postřikové kapaliny a snižují ekologickou zátěž prostředí. Dnes je výzkum zaměřen na senzory plevelů, s ohledem na lokálně diferencovanou aplikaci herbicidů. Toto řešení je zatím jen ve stadiu prototypů.
Efektivní s vyšším záběrem
Širší, širší, širší – takhle můžeme nazvat hlavní trend v oblasti sklizňových strojů. Zvětšování šířky záběru je patrné na všech skupinách strojů od žacích strojů po sklizeče okopanin. Vysoké plošné výkony jsou realizovány právě díky vzrůstajícím pracovním záběrům strojů. Šířka žacího stroje, vybaveného kopírováním, neseného na zadním či čelním tříbodovém závěsu již není tolik omezována hmotností. Kombinací čelně neseného a dvou vzadu nesených žacích strojů lze dosáhnou pracovního záběru až 10 m. Ještě vyššího záběru dosáhl samojízdný stroj firmy Claas, který nese pět žacích strojů, každý se záběrem 3 m. Výsledná šířka záběru je dána úctyhodnými 14,7 m. S tímto záběrem lze za jednu hodinu posekat až 10 ha. Alternativou k návěsným žacím strojům jsou návěsné, které mohou mít pracovní záběr až 6,5 m. Díky lepší obratnosti mají o 20 % větší výkonnost. Jsou ale bohužel dražší a jejich provoz se vyplatí jen ve větších podnicích.
U výkonných sklízecích mlátiček je trend jasně nastaven směrem k axiálním mláticím systémům. Jedna axiální mlátička dokáže svou výkonností nahradit ve vhodných podmínkách i dvě tangenciální (vytřásadlové) mlátičky. U vytřásadlových mlátiček jsme omezeni maximálními rozměry pro transport po veřejných komunikacích. Zde nalézáme detailní řešení pro zlepšení separace a úpravu mláticího ústrojí pro různé plodiny a různé podmínky výmlatu či zvětšování zásobníku vyčištěného zrna. Kromě bezdotykových senzorů automatického řízení se nyní prosazují systémy řízení využívající GPS. Zvyšování výkonnosti tedy není jen záležitost konstrukce mláticího, separačního a čistícího ústrojí, nýbrž spočívá také v důsledném uplatňování informačních technologií.
Zvláštní kapitolou jsou stroje pro sklizeň okopanin, zejména pro sklizeň cukrovky, které jsou obry mezi zemědělskou technikou. Jmenujme u nás již používané stroje firmy Holmer, Kleine a také firmu Ropa, která již do naší republiky své stroje dodává. Tyto stroje, jejichž délka je až 15 metrů, jsou vhodné především pro podniky služeb, popřípadě pro velké zemědělské společnosti. Počet sklízených řádků je minimálně 6 dnes spíše 9. Firma Agrifac představila dokonce sklízeč Hexa 12 “S“, který vyorává najednou 12 řádků a kapacita zásobníku je 33 tun.
Z výše uvedeného a podle oceněných exponátů je jasné, že precizní zemědělství udělalo od minulého ročníku výstavy poměrně velký skok a našlo si cestu z výzkumných ústavů a institutů do praxe. Toto lze dokumentovat na příkladu mnoha firem, které vystavovaly své produkty pracující v systému precizního zemědělství a také velice slušně obsazenou účastí v sekci „Precizní zemědělství“ na již výše zmiňované konferenci Landtechnik 2003. Mnoho firem také obdrželo ocenění v podobě zlaté a stříbrné medaile právě za své produkty patřící do tohoto systému.
V bohatém doprovodném programu seminářů o zemědělské technice s související problematice, měl premiéru Den mladých zemědělců a studentů, jenž vyústil v Young Farmer´s Party. Dalším zajímavým momentem byla konference o možnostech ruského a ukrajinského zemědělství, z kterého se dá usoudit na možnou orientaci výrobců a prodejců na v poslední době tak trochu opomíjené východní trhy. Především rostoucí záběry strojů napovídají o možném vývoji velikostí zemědělských podniků.
Ohlédnutí za Agritechnicou 2003 lze zakončit přáním mnoha úspěchů výrobcům zemědělské techniky s očekáváním dalších novinek na příštím ročníku výstavy v roce 2005 opět v Hannoveru a pokud jste neměli příležitost navštívit Agritechnicu, určitě si nenechte ujít 8. mezinárodní veletrh Techagro ve dnech 28. 3. – 1. 4. 2004 v Brně.
