Problematikou lisování olejnatých plodin za studena se zabývá řada firem po celém světě. Jednou z těch, které jsou ve vývoji této technologie v současné době na špici, je i česká firma, Farmet, a. s., z České Skalice.
V nabídce firmy Farmet jsou jednak samotná lisovací zařízení, ale i celé technologické linky pro další zpracování. Uspokojí tedy jak drobné farmáře, kterým denně stačí lisovat sto litrů oleje, tak i veliké podniky, které se lisováním zabývají jako hlavní pracovní činností. Těm je schopna nabídnout velkokapacitní lisovací zařízení o kapacitě v řádu tisíců tun oleje za rok.
Než je produkt použitelný
Aby však bylo možné využít vylisovaný olej za studena jako palivo, je třeba olej nejprve zbavit mechanických nečistot, tedy nechat ho několik týdnů sedimentovat. Tento proces je však příliš zdlouhavý, proto je lepší nahradit ho filtrací, která sice přináší další drobné navýšení nákladů, ale časová úspora není rozhodně zanedbatelná. Další z výhod filtrace je jistota čistoty oleje, jeho delší životnost a menší podíl odpadu.
Úpravy palivového systému
Vylisovaný a přečištěný olej je možné využít i tak, že se přimíchává přímo do běžné motorové nafty, a to v poměru až 1 : 1. Ovšem existuje ještě i jiný způsob, jak využít tento produkt jako palivo. Vylisovaný olej za studena se může ve vznětových motorech spalovat čistý, aniž by bylo nutné do něho přimíchávat další přísady, přičemž toto palivo je možné bez problémů používat i v nových, přeplňovaných motorech s přímým vstřikem paliva do válců.
Aby se však dalo tento olej v takových motorech bez potíží spalovat, je nutné upravit palivovou soustavu motorů. Důvodem úpravy je vysoká viskozita oleje, která je při běžné teplotě několikanásobně vyšší, než je normou povolená viskozita nafty. Tato celkem nenáročná úprava spočívá v tom, že se do vozidla namontuje zařízení, ve kterém se olej kontinuálně předehřívá na teplotu 70 až 80 °C. Právě při této teplotě viskozita klesne z původní hodnoty až na hodnotu kolem 6 mm2/s, což je hodnota nižší, než kterou požaduje norma ČSN pro bionaftu.
Dlouhodobé zkušenosti dokazují, že díky tímto způsobem předehřátému palivu se zároveň i sníží spotřeba paliva, a to o sedm, v některých případech až o 13,3 procenta. Tuto hodnotu potvrzuje několika na sobě nezávislých testů v zahraničních zkušebnách.
Jednopalivový a dvoupalivový systém
Při používání oleje jako paliva je možné využít dva systémy. První systém je jednopalivový. Vozidlo vybaveno pouze jednou nádrží, provozuje se i startuje na rostlinný olej. Tento systém se však v praxi využívá pouze u motorů s nepřímým vstřikem paliva.
Mnohem větší oblibě se těší systém dvoupalivový. V tomto případě zůstává ve vozidle zachována původní nádrž, která je pro běžnou naftu s tím, že do vozidla se montuje ještě jedna nádrž, která je čistě na rostlinný olej. Celý princip následně spočívá v tom, že vozidlo je vždy startováno na běžnou motorovou naftu a tu spotřebovává až do doby, než se motor ohřeje na provozní teplotu. Jakmile této teploty motor dosáhne, systém přepne motor do režimu provozu na čistý rostlinný olej. Ten je přídavným podávacím čerpadlem dopraven přes ohřívací systém ke vstřikovacímu čerpadlu. Toto ohřátí tedy způsobí snížení viskozity a olej může být bez problému vstřikován do spalovacího prostoru.
Výkon neklesne, spíše naopak
Několik nezávislých měření, které prováděl student MZLU v Brně, Tomáš Hlavenka, na několika různých vozidlech, která vykazovala nejrůznější stupeň opotřebení, jednoznačně prokázalo, že motory na olej vylisovaný za studena vykazují naprosto stejný a v některých případech i o několik procent vyšší výkon, než který byl naměřen za stejných podmínek při použití běžné motorové nafty.
Kromě toho, že neklesá výkon motoru, přináší s sebou spalování oleje ještě jednu výhodu, a to ve formě nízké ekologické zátěže. Při spalování rostlinného oleje se neuvolňuje žádný fosilní kysličník uhličitý, ani síra.
Za zmínku stojí i cena takového paliva, která je výrazně nižší než cena motorové nafty u čerpacích stanic.
Nejmenší z rodiny lisů pracuje v Mikulově
Jedním z uživatelů této technologie je i otec již zmiňovaného Tomáše Hlavenky, soukromě hospodařící zemědělec Lubomír Hlavenka, který je zároveň i zástupcem firmy Farmet v Rakousku. Jako zemědělec hospodaří na výměře asi 45 ha orné půdy, kde pěstuje klasické plodiny, jako jsou obilniny, kukuřice, ale hlavně olejniny, konkrétně slunečnici. A právě slunečnice je pro tuto farmu velice důležitá, jelikož jde o zdroj pohonných hmot pro veškerý vozový park, který se na farmě i využívá. Na rostlinný olej tam jezdí oba traktory John Deere, ale i všechna osobní auta, která patří rodině Hlavenkových.
Při lisováni našel uplatnění nejmenší z rodiny lisů Farmet, typ Uno, který je vybaven jednou šnekovou lisovací hlavou. K pohonu tohoto lisu je použitý motor s příkonem 1,1 kW. Stroj je schopen zpracovat za hodinu až 13 kg semen, ze kterých vylisuje přibližně čtyři litry oleje. Lis s touto výkonností výrazně převyšuje požadavky této farmy, a proto se využívá přibližně dva měsíce v roce, během kterých vyrobí přes 5000 litrů pohonných hmot. Jelikož Hlavenkovi nevyužívají žádná filtrační zařízení, soustřeďuje se vylisovaný olej do sedimentačních nádob, kde se několik týdnů usazují hrubé nečistoty a až poté je olej použitelný jako palivo.
Při lisování nevzniká
žádný odpad
Dalším produktem lisování, který je pro zemědělce velice zajímavý, je vzniklý odpad z lisování, neboli pokrutina. Tento materiál je velice dobře využitelný například jako krmivo, protože obsahuje až 20 % bílkovin. Mnohem zajímavější uplatnění z energetického hlediska nachází tato surovina jako palivo. Ve vylisované pokrutině se stále nachází 8 až 12 % zbytkového oleje, který již není možné odseparovat, jde o velice dobře hořlavý materiál, který navíc vyniká vysokou výhřevností, srovnatelnou například s hnědým uhlím. Například z jedné tuny slunečnicové pokrutiny lze získat energii, na jejíž výrobu by bylo třeba přibližně 650 l LTO. Po vylisování je pokrutina ve formě válcovitých pelet, které mohou mít průměr již od šesti milimetrů. Tato granulovaná forma, vzniklá při protlačování materiálu skrze trysku lisu, je výhodná při používání v kotlích s automatickým podáváním, kam se tyto pelety pouze nasypou do zásobníku a z něho jsou automaticky dopravovány do ohniště. Pokrutina je jedním z hlavních zdrojů tepla i na farmě u Hlavenkových. Pro její spalování využívají univerzální kotel, ve kterém spalují například i slámu a dřevo. Tímto kotlem vytápějí více než 500 m2 obytné plochy.
