Philipp Horsch je nejen jednatelem společnosti Horsch, ale i aktivním zemědělcem. Přitom každý rok je alespoň sto dnů na cestách za farmáři, neboť je pro něj velice důležité udržovat s dalšími zemědělci na celém světě úzký kontakt. Znát jejich názory, připomínky, požadavky a přání. A ty pak případně přenášet do vývojového oddělení výrobní společnosti.
„Již v 90. letech za mnou chodila řada zemědělců a ptala se, proč nedokážeme vyrobit secí stroj, který by na poli velice přesně a rovnoměrně umístil osivo obilnin a řepky,“ zavzpomínal na semináři Nové vývojové trendy v zemědělství v Senomatech u Rakovníka, který uspořádala společnost PEKASS, Philipp Horsch. „Tímto tématem jsme se začali ještě intenzivněji zabývat v roce 2004. Osobně jsem se domníval, že za dva či čtyři roky úkol vyřešíme. Byla to ale katastrofa. Po deseti letech jsme došli k závěru, že nedosáhneme uspokojivého výsledku, jak přesně sít obilniny. Problém nespočíval v tom, že bychom ho nedokázali vyřešit technicky, ale hledali jsme řešení pro velkou pracovní rychlost. Vždyť kdo by chtěl sít rychlostí jeden a půl či dva kilometry za hodinu? Hledali jsme systém, který by dokázal vyjednotit sto zrn za sekundu v každém řádku. A to se nám nedařilo. V roce 2014 za mnou přišel jeden konstruktér ještě s jednou myšlenkou. Řekli jsme si, že je to ale poslední pokus, protože jsme tomuto problému věnovali až příliš mnoho času. Měli jsme velké štěstí, poslední pokus vyšel.“*
Více naleznete v Zemědělci č. 13.
