Na jednom semináři o precizním zemědělství jsem zaslechl větu, že jeho cílem má být agrotechnika vztažená až na úroveň jednotlivých rostlin. To v současné době ještě není reálné, avšak jsou systémy, které se tomu přibližují. Jedním z nich je postřikovač ARA od švýcarské firmy Ecorobotix, který jsem mohl vidět při praktických ukázkách v prostu cibule zemědělského družstva Všestary.
Přestože Ecorobotix ARA může pracovat v různých režimech, jeho základní funkcí je detekce plevelných rostlin a následná aplikace herbicidů přímo na tyto rostliny. Původně k tomu výrobce používal naklápěcích trysek, které byly k plevelům natáčeny, současné řešení využívá rámu, na němž jsou trysky s roztečí pouze 4 cm (na pracovní záběr 6 metrů jich je použito 156) a při nastavené výšce 20 cm nad porostem stříkají v úhlu pouze 35°. Každá tryska je řízena samostatně a tím se dosahuje vysoké přesnosti aplikace.
Detekce je základem
Než se dá pokyn ke spínání jednotlivých trysek, je třeba vyhodnotit, co jsou kulturní plodiny a co plevele. Na každý metr záběru je použit jeden kombinovaný snímač, který obsahuje dva výkonné LED zdroje, RGB kameru a čtveřici dalších kamer, které porost snímají z různých úhlů a pomáhají vytvářet informace pro 3D obraz. S využitím složitých algoritmů je pak detekována plevelná rostlina od kulturní a ve vhodném předstihu, závisejícím na vzdálenosti plevele od aplikačního rámu a též pojezdové rychlosti, jsou aktivovány příslušné trysky.
Když vše funguje jak má, jsou postřikem skrápěny jen rostliny plevelů a jen výjimečně i kulturní plodina. Výsledkem je vysoká úspora herbicidů, která může činit až 95 % a též vyšší výnosy kulturních plodin. Je totiž třeba si uvědomit, že herbicidy mají vždy určitý vliv i na kulturní plodiny a například cukrovka je na ně velmi citlivá. A samozřejmě méně herbicidů znamená i nižší zátěž pro životní prostředí.
Ecorobotix ARA může pracovat ve čtyřech režimech. Ten základní jsme si uvedli výše a je určen pro aplikace, u nichž nevadí, pokud se část herbicidu dostane i do kontaktu s kulturní plodinou. Další režim funguje obdobně, ale okolo kulturní plodiny zachovává ochranou zónu, to v případě, kdyby jí herbicid mohl uškodit. Třetí režim funguje tak, že se postřikují všechny rostliny mající zelenou barvu, což má uplatnění například před setím nebo preemergentně. A čtvrtý režim dávkuje pesticid jen na kulturní plodinu, což je účelné například při potlačování houbových chorob nebo aplikaci listových hnojiv.
Předvedl se v cibuli
Ukázka robotické aplikace herbicidu probíhala v porostu cibule, a byť byla dávkována jen voda, díky vysušené půdě bylo dobře vidět, jaké trysky stříkaly a jak se jim dařilo zasahovat plevelné rostliny. Kvalitou práce jsem byl překvapen, protože zacílení postřiku bylo velmi precizní. A překvapilo mě i snadné nastavení. Na poli není totiž třeba žádné kalibrace, jen se vybere aplikovaná dávka, režim postřiku a druh kulturní plodiny. Pak už stačí se s traktorem držet v kolejových meziřádcích a nepřekročit rychlost jízdy 7 km/h, což je nutná podmínka pro to, aby systém stíhal vyhodnocovat nežádoucí rostliny v prostu, efektivně otvírat trysky a tyto rostliny postřikem zasahovat.
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 8/2022.*
