Mnozí majitelé pozemků (a nejen oni) se zabývají stále častěji myšlenkou, jak ušetřit za topení. Zároveň jsou si vědomi, že topení dostupným dřívím nebude brzy už tak levné. Doposud je dříví pro vytápění nejlevnější surovinou oproti fosilním palivům. Ale stále to tak nemusí být (vzpomeňme na hrozivě rostoucí ceny dřevěných briket), protože poptávka po něm bude narůstat a k dispozici ho bude stále méně. Také náklady na dopravu dřeva ze vzdálenějších míst se budou negativně promítat do nákladů na topení dřívím.
Dnešní článek se týká problematiky efektivnosti pěstování rychle rostoucích topolů. Kdo myslí dopředu a zachytí tento okamžik, musí se začít zabývat myšlenkou řízené výsadby energetického dříví. Tím nemám na mysli pouze občana – vlastníka rodinného domku nebo chalupy, ale také drobného zemědělce, vlastníka půdy, resp. podnikatele.
Nesmíme přitom opomínat i jiný přínos pěstování energetických dřevin. Lze uvést zajímavý údaj: 15 vzrostlých topolů pohltí veškerý oxid uhličitý, který člověk vydýchá za rok. Na roční ježdění automobilem vystačí pouze pět takových stromů (informace z Haagu, kde byla konference o oteplování).
Dopředu je nutné říci, že u každého pěstitele, resp. majitele farmy nebo rodinného domku, budou podmínky jiné. Výrazně totiž mohou do nákladů na vytápění rodinného domku štěpkou z rychle rostoucích topolů promluvit následující vlivy:
Charakter vytápěného objektu, velikost a počet místností, jeho konstrukce, úroveň zateplení, umístěn objektu v zástavbě nebo na „průvanu“.
Model kotle na spalování dříví a štěpky (cena stoupá s výkonem kotle).
Velikost skladu pro štěpku, možnost skladovat štěpku blízko kotle, způsob skladování štěpky apod. (obr.1).
Zda se objekt vytápí denně, nebo pouze o víkendech (zde záleží na nutnosti vytvořit tepelnou pohodu co nejdříve a proto je kotel provozován na špičkový výkon se „špičkovou“ spotřebou dříví), zda je kotel jediným zdrojem tepla, na jakou teplotu se jednotlivé místnosti, resp. prostory musí vytápět.
Vlastnosti půdy, na které budou topoly převážně pěstovány (poznatky jsou takové, že na loukách, podél potoků a v místech, kde roste buřeň a podobně, nelze plantáž s úspěchem založit a pěstovat). Na obr. 2 je například chybně založená čtyřměsíční plantáž. Zde sice stromy rostou, ale přírůsty jsou malé.
Možnosti disponovat mechanizací pro strojové sázení (pokud nebude prováděno ručně), ošetřování, sklizeň a zpracování na štěpku, odvozní prostředky.
Vzdálenost plantáže od místa skladování štěpky, resp. od kotle - topeniště (každý kilometr se výrazně promítne do nákladů).
Někdo si může vše kolem výsadby, ošetřování a sklizně obstarat sám, někdo si bude muset službu koupit (ošetřování a sklizeň), někdo využije levné pracovní síly kamaráda, příbuzných aj. Do nákladů by měly být započteny i odpisy strojů, výkonnost strojů, využití strojů na jiné práce...
V březnu 1999 byly založeny porosty rychlerostoucích energetických dřevin - kanadských topolů různých klonů. Část stromů byla vysázena do vlhké louky (varianta A). Část stromů byla vysázena v místech, kde byla půda připravena k setí (zemědělsky obdělávaná půda), s různou úrovní vlhkosti půdy a s různým obsahem živin (varianta B, obr. 4). Jednotlivé stromy byly vysázeny do půdy s vyšším obsahem humusu na slunném místě (varianta C, obr. 3). Malé plochy (500 stromů) byly založeny v místech trvale zamokřených s porostem travin a plevelů (nevyužité plochy podél potoků – varianta D). Porosty obsahují čtyři různé klony: Japan 104, 105, Italica a Oxford. Stromy (řízky) byly sázeny ve sponu 1,5 x 0,5 ve variantě A, B a D. U varianty C byly vzdálenosti mezi stromy 1,5 m v jedné řadě. Řízky byly připraveny z jednoletých přírůstů a jejich délka vycházela z počtu pupenů (3 pupeny) a pohybovala se v rozmezí 18 - 26 cm. Všechny úkony spojené s přípravou prutů, řízků, jejich sázením ručním, resp. mechanizovaným způsobem byly sledovány z časového hlediska a materiálových nákladů. Byly sledovány všechny činnosti spojené s ošetřováním porostů. Zároveň byly sledovány přírůsty (minimální, maximální, průměrné) v závislosti na srážkách a v závislosti na podmínkách růstu.
Uvedeny výsledky měření výnosů dřevní hmoty z rychle rostoucích topolů po druhém roce od vysázení. Jednotlivé hodnoty byly získány ze čtyř variant plantáží.
Varianta A: průměrná výška stromků je 98,2 cm, průměrná hmotnost stromků je 1,12 kg, průměrná objemová hmotnost v čerstvém stavu je 1079 kg.m-3, průměrná objemová hmotnost ve vysušeném stavu je 585 kg.m-3, průměrný výnos suché dřevní hmoty je 8443 kg.ha-1.
Varianta B: průměrný výška stromků je 152,5 cm, průměrná hmotnost stromků je 1,52 kg, průměrná objemová hmotnost v čerstvém stavu je 1084 kg.m-3, průměrná objemová hmotnost ve vysušeném stavu je 540 kg.m-3, průměrný výnos suché dřevní hmoty je 11554 kg.ha-1.
Varianta C: průměrný výška stromků je 452 cm, průměrná hmotnost stromků je 9,8 kg, průměrná objemová hmotnost v čerstvém stavu je 1125 kg.m-3, průměrná objemová hmotnost ve vysušeném stavu je 516 kg.m-3, průměrný výnos suché dřevní hmoty je 79658 kg.ha-1.
Varianta D: průměrný výška stromků je 41 cm, průměrná hmotnost stromků je 0,046 kg, další údaje nebyly zjišťovány. Stromy byly zpracovány na štěpku. Průměrná objemová hmotnost štěpky z topolové plantáže sušené uměle je 138,6 kg.m-3. Průměrná objemová hmotnost štěpky z topolové plantáže sušené v atmosféře je 149,9 kg.m-3. Nejnižší hodnota objemové hmotnosti topolové štěpky po vysušení byla naměřena 125,8 kg.m-3, což je podstatně méně, než se uvádí.
Výnosy dřevní hmoty klonu OXFORD ve 2. roce (nejlépe rostoucí Oxford)
Průměrná výška stromků vysázených ve variantě A: 98,2 cm (graf 1)
Průměrná výška stromku vysázených ve variantě B: 152,5 cm (graf 2)
Průměrná výška stromku vysázených v půdě s humusem – varianta C: 452 cm ! (graf 3)
Průměrná výška stromků vysázených ve variantě D: 41 cm
Průměrná tloušťka kmínku (výhonu) 1 cm od řízku ve variantě A: 1,7 cm
Průměrná tloušťka kmínku 1 cm od řízku ve variantě B: 1,9 cm
Průměrná tloušťka kmínku 1 cm od řízku vysázených ve variantě C: 6,5 cm (graf 7)
Průměrná tloušťka kmínku ve variantě D: 0,45 cm
Průměrná hmotnost stromku ve variantě A: 1,12 kg
Průměrná hmotnost stromku ve variantě B: 1,52 kg
Průměrná hmotnost stromku ve variantě C: 9,80 kg
Průměrná hmotnost ve variantě D: 0,046 kg
Průměrná objemová hmotnost čerstvé dřevní hmoty: 760 kg.m-3, maximální hodnota byla naměřena: 812,7 kg.m-3
Průměrná objemová hmotnost suché dřevní hmoty: 520 kg.m-3 (w = 12%)
Průměrný výnos dřevní hmoty z jednoho stromku v suchém stavu ve variantě A: 0,76 kg
Průměrný výnos dřevní hmoty z jednoho stromku v suchém stavu ve variantě B: 1,04 kg
Průměrný výnos dřevní hmoty z jednoho stromku v suchém stavu ve variantě C: 7,17 kg
U varianty D nezjišťováno
Hektarový výnos sušiny z 1 hektaru ve variantě A při strojním sázení): 8 443 kg
Hektarový výnos sušiny z 1 hektaru ve variantě B při strojním sázení: 11 554 kg
Hektarový výnos sušiny z 1 hektaru ve variantě C při strojním sázení: 79 658 kg
Výška stromků byla měřena od země k nejvyššímu výhonu. Hodnota hmotnosti stromku je včetně listů. Výnos dřevní hmoty v suchém stavu je bez listů. Sušení probíhalo v atmosférických podmínkách po dobu 12 měsíců, resp. na roštech nad topením. Výnos dřevní hmoty sušené v atmosféře je vypočítán, protože sušení v atmosféře stále probíhá. U varianty C nebylo již 2. rokem prováděno ošetření vzhledem k výšce stromů. Stromy nebyly negativně ovlivňovány žádným okolním porostem.
Z výsledků je patrné, že nejvyšší výnosy jsou dosaženy při vysázení řízků do připravené půdy s dostatečným obsahem humusu. Velmi dobře vyhovuje dříve obdělávaná zemědělská půda. Sadba do louky bez předcházející herbicidní úpravy je nevhodná, protože je potřeba provádět v 1. i 2. roce více ošetřovacích zásahů, což zvyšuje náklady na ošetřování.
Při vysázení do louky je nutné provádět pravidelné ošetřování po dobu 5 měsíců. Porost kolem stromků utlumí růst výhonů až do té míry, že odumřou.
V celkové bilanci nákladů jsou nejvýznamnějšími náklady finanční náklady na zakoupení řízků. Je proto výhodné založení vlastní matečnice na kvalitní zemědělské půdě.
Při plošném sázení by měla být používána mechanizace. Tato mechanizace je obdobná jako v lesnictví při umělé obnově lesa (například RZS).
Například jeden strom rostoucí ve variantě C dodá po 2. roce průměrně 8 prutů délky až 2 metry (obr. 5). Z jednoho prutu lze připravit 7 řízků. To může být přibližně 56 řízků. Pod seříznutým výhonem vyrazí následující rok opět výhon (někdy i dva!), který lze opět využít pro další řízky. Ve variantách A a B dodal pruty pouze každý 5 stromek. Varianta D nebyla využita pro nízký růst.
Bylo prokázáno, že četnost a množství srážek není pro růst stromů příliš rozhodující. Ve všech variantách se ujalo vždy 99% řízků. Ve variantě D 25% stromků uhynulo.
Z hlediska škůdců bylo zjištěno především likvidace jednoletých výhonů srnci (obr.6). Pokud je tedy plantáž neoplocena a v tichém místě, kde je možný výskyt srnců, je vysoká pravděpodobnost, že bude až polovina stromků zničena. Srnci odírají výhon i v jeho spodní části a téměř 80% stromků následkem toho uhyne. Některé méně poškozené stromky sice opět odnoží ve spodní části, což potom ale přináší problémy s ošetřováním, protože výhony vybočují do meziřadí. Některé stromky byly dosti masivně napadeny mšicí v jarních i letních měsících. Stromy se s tímto napadením vyrovnaly bez ochranného zásahu.
