Pěstování kukuřice v hrůbcích je známá technologie, která je využívána především v severní Americe. Základem systému je tvorba hrůbků vejčitého tvaru, kdy stěny hrůbku jsou pokryty rostlinnými zbytky. Z vrcholu hrůbku jsou při výsevu odstraněny rostlinné zbytky z důvodu zajištění ohřevu půdy a kvalitního uložení semen při setí, dále jejich odstranění vede k omezení fytosanitárních rizik a k podpoře infiltrace vody stékající po rostlinách do středu hrůbku. Vejčitým tvarem se rozumí tvorba širšího hrůbku s rovným vrcholem půdy bez rostlinných zbytků.
Obecně se předpokládá, že systém tvorby hrůbků zajišťuje rychlejší ohřev půdy na jaře a její rychlejší vysychání na jaře. Tento předpoklad samozřejmě platí při srovnání s klasickým a dlouhodobějším systémem bezorebného zpracování půdy. Na efekt rychlejšího ohřevu půdy v hrůbcích však není v odborné a vědecké literatuře zcela jednotný názor. Samotná diskuse o problému začíná u vlivu mulče ležícího na povrchu půdy. Vliv mulče na povrchu půdy je spojen jednak s procesy odrazu slunečního záření, především u rostlinného mulče světlé barvy. Druhým faktorem je přenos tepla z mulče do půdy, ten je závislý na kontaktu mulče s povrchem půdy, dojde-li k tvorbě vzduchové vrstvy mezi půdou a mulčem, je přenos tepla omezen. Některé práce stále poukazují na potřebu orientace stěn hrůbků ke světovým stranám, na jižní stranu na severní polokouli.
Mulč a teplota půdy
Barva mulče je závislá na druhu rostlin z nichž pochází a na době jeho stáří. Rostlinné zbytky obilnin, kukuřice na zrno, hořčice a řepky vykazují od sklizně světlou barvu, kterou si udržují téměř do doby výrazné degradace. Typickými rostlinnými zbytky vyznačujícími se tmavou barvou je rostlinný materiál pohanky a svazenky. Kromě barvy se vliv mulče mění i v závislosti na jeho množství ve vztahu k pokryvnosti půdy a k síle vrstvy mulče. S narůstající pokryvností a sílou tzv. izolační schopnost mulče narůstá. Tuto izolační schopnost lze vnímat z pohledu tepelné izolace (při slunečném počasí může ohřev půdy omezovat, při chladném počasí omezuje tepelné ztráty z půdy), z hlediska omezení evaporace, ve vztahu k omezení degradace povrchu půdy a samozřejmě i ve vztahu ke snížení rozvoje plevelů.
Regulace plevelů mulčem
Omezení rozvoje plevelů je dáno opět dvěma faktory, kdy prvním je omezení přístupu světla ke vzcházejícím rostlinám, druhým je vyčerpání vzcházejících rostlin při prorůstání vrstvou mulče. Obecně platí, že tohoto efektu je dosaženo při vrstvě slehlého mulče minimálně 30 mm. Splnění tohoto kritéria je v běžné polní výrobě problematické. Většinou k naplnění této podmínky dochází při opakovaném pěstování kukuřice systémem strip till, kdy jsou posklizňové zbytky z kypřeného pásu odhrnuty na meziřádek, nebo při opakovaném pěstování zrnové kukuřice v hrůbcích. V Evropě se pro tvorbu mulče v prostoru mezi hrůbky využívá též pěstování meziplodin.
Celý článek od doc. Ing. Václava Branta, Ph.D., najdete v Mechanizaci zemědělství 8/2020.*
