Současným ústředním problémem zemědělství je zhoršující se stav půdy a nebezpečí poklesu půdní úrodnosti. Hlavními rizikovými faktory jsou eroze půdy, utužení půdy, narušení půdní struktury a změny vláhového režimu půdy, snižující se retence vody v krajině a změny klimatu v Evropě. Do půdy se nevrací zpět dostatek organické hmoty ze statkových hnojiv a posklizňových zbytků.
Příčin je celá řada. Pokles stavů hospodářských zvířat a následně i pokles ploch se „zlepšujícími plodinami“ – pícniny pěstované na orné půdě. Utužení půdy těžkou technikou, použití vyšších dávek pesticidů, zúžení osevních sledů, zhoršující se podmínky pro půdní edafon a snižující se antifytopatogenní potenciál půdy.
Souběžně se projevují klimatické změny většími výkyvy počasí s častějšími přísušky, nebo naopak přívalovými dešti. Ekonomický tlak na zemědělskou produkci vyvolává technická a organizační opatření, která negativně porušují (často zdánlivě jen nevýznamně) ekologické principy a přispívají k narušení stability agroekosystému.
Společnost všeobecně podceňuje princip předcházení problémům. Následně ale musí věnovat obrovské úsilí a prostředky na eliminaci následků. Důsledným využíváním prevence se může pozitivně přispět k řešení současných problémů zemědělství. O takový přístup se snaží doporučení definovaná ve standardech DZES (Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy).
Standardy DZES
MZe definuje DZES na základě rámce stanoveného v příloze č. II. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, jež obsahuje tematické okruhy: voda, půda a zásoby uhlíku, krajina, minimální úroveň péče o půdu. Tyto standardy podmiňují zpracování půdy a zakládání porostů vybraných hlavních plodin na erozně ohrožených půdách ve shodě s ochranou životního prostředí. Definovaná doporučení v tomto materiálu jsou velmi mírná. Slouží jako ekonomický nástroj pro čerpání finanční dotace. Nejsou povinností zemědělských podnikatelů. Snížení výše nebo nevyplacení dotace nenahrazuje správní pokutu ani jakoukoli jinou sankci, která může být udělena dozorovou organizací nebo soudem za porušení národních právních předpisů.
Podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy platné v ČR jsou stanoveny nařízením vlády č. 309/2014 Sb., o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor. Erozní ohroženost půd ČR vodní erozí, jednotlivých půdních bloků, je pro potřeby DZES 5 definovaná v evidenci půdy LPIS jako podkladová vrstva. Na základě této mapové vrstvy probíhá vyhodnocení erozní ohroženosti na každém dílu půdního bloku (DPB). Vrstva erozní ohroženosti v LPIS je rozdělena na stupně:
Na půdních blocích zařazených do SEO se nesmí pěstovat vyjmenované erozně nebezpečné plodiny – kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice a čirok. Ostatní, obilniny a řepka se zde mohou pěstovat s uplatněním obecných půdoochranných technologií pro silně ohrožené plochy. Na MEO plochách se mohou erozně nebezpečné plodiny pěstovat s uplatněním obecných půdoochranných anebo specifických technologií.*
Ing. Pavel Kovaříček, CSc.; Ing. Zdeněk Abrham, CSc.; prof. Ing. Josef Hůla, CSc.; Marcela Vlášková
Celý článek v Mechanizaci zemědělství 8/2017.
