U firmy Multos kladou důraz na praktické ukázky strojů. Z tohoto důvodu si nedaleko svého sídla, které se nachází v Pelhřimově, zakoupili asi 4 ha orné půdy jejímž hlavním účelem není zemědělská produkce, ale možnost předvádět půdozpracující techniku. A počátkem letošního léta ji na svých pozemcích také předvedli.
Již od roku 1993 dováží Multos stroje dánské firmy Dal-Bo. Většina z vás má značku Dal-Bo asi pojenu s talířovými branami, což je opravdu základní produkt firmy, nesmíme ale zapomenout na radličkové podmítače či kypřiče, nebo na stroj, který je v Evropě velmi prodávaný, a to polní válce Minimax.
Za ideálních podmínek
Ač bylo letošní jaro a i počátek léta velmi suchý na Vysočině přesto pršelo celkem obstojně a tak podmínky pro zpracování půdy byly optimální. Stroje tak vjely jednak do strniště po sklizni luskovino-obilní směsky a dále též do LOS samotné (měla výšku asi 90 cm) a pracovaly také v hrubé brázdě.
A jaké stroje byly předvedeny? Pro malé i velké zemědělce či zemědělské podniky. Pro tu první skupinu jsou určeny talířové brány Maxidisc 300. Z označení je patrný záběr, který je na hodnotě 3 metry a jedná se o stroj se samostatným uložením talířů ve dvou řadách za sebou. Úhel první řady lze měnit hydraulicky, tedy z kabiny traktoru. Druhá řada talířů se natáčí současně s první, nicméně talíře první a druhé řady nemusí být nutně ve stejném úhlu, rozdíl mezi úhlem vniku první a druhé řady lze mechanicky nastavit. V zadní části talířových bran byl umístěn T válec, který je nyní u strojů Dal-Bo obvyklým řešením závěrečné sekce stroje, která utužuje půdu a drobí hroudy. Tento stroj pracoval při ukázkách dobře i když se zdálo, že nebyl úplně optimálně seřízen.
Druhým předvedeným strojem byly opět talířové brány, avšak klasické koncepce, tedy s talíři uloženými na společných hřídelích. Model AXR-H má sekce uloženy do tvaru písmene X přičemž přední sekce se překrývají, zatímco zadní mají mezi sebou volný prostor. Je to z toho důvodu aby brány při jízdě netvořily středový hrůbek. Hřídele bran jsou uloženy na kuželíkových ložiscích s dlouhou životností a námi shlédnutý stroj měl talíře s průměrem 660 mm. V předních sekcích jsou standardně montovány zubaté talíře, v zadních hladké, ale kombinaci si zákazník může samozřejmě zvolit. Zubaté talíře totiž lépe vnikají do půdy, zatímco ty hladké zase půdu lépe obrací.
O klasických talířových branách se někdy tvrdí, že „křiví“ pole. Není to pravdou, a je to jen otázka správného seřízení. Model AXR-H nejen, že nekřivil pole, nevytvářel postranní, či středové hrůbky, ale dokázal i zapracovat vzrostlou luskovinoobilní směsku.
Zajímavá technická řešení
O tom, že v oblasti talířových bran je Dal-Bo jednou z vůdčích firem svědčí i stroj Maxidisc 600. Jde pět o talířové brány s dvěma řadami talířů, avšak tyto nejsou umístěny jednotlivě, ale vždy po dvou na jedné slupici. Jaký to má význam? Význam je ten, že tyto slupice jsou navíc hydropneumaticky odpruženy. O tlumení rázů, které způsobují kameny či rozdílný půdní odpor se tady stará akumulátor se stlačeným dusíkem, stejně jako například u obdobně jištěných pluhů. A co je dále zajímavé, takto jištěný stroj není o noho dražší než klasická verze, kde jsou slupice nesoucí talíře uchyceny k rámu jednotlivě přes gumové uložení. Předvedený stroj byl v plné hydraulické výbavě, tedy s hydraulickým nastavením úhlu sekcí, hydraulickým sklápěním, zvedáním pro otáčení na souvrati a navíc byl vybaven secím strojem. Zásobník secího stroje je přitom umístěn v zadním TBZ traktoru, dále následují do závěsu uchycené talířové brány, a v jejich tříbodovém závěsu je pak zavěšen klasický secí stroj. Jde o známý modle Kuhn Venta s diskovými, nebo klasickými secími botkami a pneumatickou distribucí osiva. Po oddělení přední a zadní části lze talířové brány používat samostatně a stejně tak lze pomocí mezikusu spojit i přední a zadní část secího stroje a využít samostatně i tento. Také secí stroj má hydraulické ovládání, přičemž aby nemuselo být použito extrémní množství vnějších vývodů hydrauliky na traktoru, jsou některé vývody zdvojeny a pomocí solenoidových ventilů se přepínají (když se rozkládají brány není třeba například nastavovat úhel jejich záběru apod.).
Také tento stroj prokázal v praktické ukázce svoje kvality a spolehlivě zasel svazenku, opět při velmi dobré kvalitě práce talířových bran.
S rovnacím efektem
Dalším z předvedených strojů byly válce Maxiroll doplněné pružným smykem Cracker Board. Základní předností těchto válců je hydraulický přítlak, který zajištˇuje stejnoměrné zatížení všech sekcí válců. Kvalita práce je tedy v celém záběru stejná. Maximální pracovní záběr těchto válců je až 12 metrů a jsou vyráběny v provedení Cross-kill, nebo Cambridge.
Pružný smyk má velmi dobrý rovnací efekt, o čemž se návštěvníci mohli sami přesvědčit při jízdě válců po nerovném pozemku.
Posledním z aktivně předváděných půdozpracujících strojů byl radličkový kypřič Triplex. Jak lze z názvu odvodit, je tvořen třemi řadami radliček, které se vzájemně překrývají takže pozemek je zpracován v celé šířce záběru. Radličky je možné zahloubit až do 60 cm a zajímavý je systém jejich hydropneumatického jištění. Díky svislému uložení hydraulických válců je potřebná velká síla pro prvotní stlačení pístů a radličkový podmítač tak nemá problémy s vnikáním radliček do půdy.
Přehlídka nakladačů
Prezentační akce firmy Multos pokračovala v jejím areálu. Také zde je vyhrazena volná nezpevněná plocha, která je určena pro vyzkoušení si tentokráte nikoliv strojů pro zpracování půdy, ale kloubových nakladačů Schaffer – druhého stěžejního produktu firmy.
Prodejce neponechal nic náhodě a pro předvedení strojů si zajistil řidiče přímo od výrobce. A myslím, že se to vyplatilo. Otec a syn Kirchhoffové si vedli opravdu zdatně, předvedli průřez sortimentem a to od nejmenšího modelu 2026 až po model 930 T s teleskopickým ramenem. Především však ukázali jak vysokou zátěž jsou nakladače Schaffer schopny zvládnout. Zejména u malých modelů to bylo velmi působivé a je to nejlépe vidět na připojených fotografiích. A pro demonstraci stability ukázali řidiči, že při dostatku zkušeností se lze i s kloubovým nakladačem otočit na svahu bez toho aniž by byla ohrožena jeho stabilita.
Jednoduchost v ovládání nakladačů Schaffer pak dokumentovalo trio zaměstnankyň firmy Mutos, které s těmito stroji projely zkušební jízdu v níž se sice s materiálem nemanipulovalo, zato v ní nechyběl třeba slalom mezi kolíky.
Tečka na závěr
A na závěr je třeba zmínit také jednu novinkou, kterou je rozšířené sortimentu firmy Multos o vyvážecí soupravy Nokka. Jedna z nich byla i aktivně předvedena a její obsluha ukázala možnosti ovládání a naložení jedné soupravy smrkovou kulatinou.
Návštěvníci předváděcí akce tedy měli na co se dívat a nutno říci, že všechny stroje byly předvedeny takřka bezchybně a díky správnému seřízení a kvalitní obsluze mohly předvést to nejlepší co v nich je. A o tom by předvádění mělo být.
