Součástí letošní polní přehlídky Naše pole byl opět seminář, tentokráte zaměřený na využití pomocných plodin. Seminář byl rozdělen na dvě části a to teoretickou, která proběhla v seminárním stanu, a praktickou, kdy se návštěvníci mohli podívat na porosty kukuřice a pšenice, založené s využitím pomocných plodin.
Co jsou to pomocné plodiny? Jde o plodiny, které nějakým způsobem napomáhají pěstování plodin hlavních. Nejde přitom primárně o to, že pomocná plodina zvýší výnos plodiny hlavní. Faktorů je více a pozitivní působení pomocných plodin je soustředěno jak do roku pěstování, tak do roků následujících.
Souběžně, před i po
Pomocné plodiny mohou být vysévány souběžně s hlavními plodinami, před jejich výsevem, ale i po něm. Jde vždy o to, v jakém agrotechnickém systému se pohybujeme. Častým způsobem je podzimní výsev pomocné plodiny, pak jarní zpracování půdy spolu s umrtvením porostu pomocné plodiny herbicidem, pokud nevymrzla a následné seté jařiny.
To vypadá jako klasické zařazení meziplodiny do osevního postupu. Rozdíl je však v tom, že u klasických meziplodin následuje po ukončení jejich vegetace celoplošné zpracování půdy a poté setí, zatímco u pomocných plodin celoplošné zpracování neprobíhá, ale probíhá zpracování pásové, a to někdy již na podzim. Na jaře je pak vysévána do zpracovaných řádků hlavní plodina.
Současné setí obou plodin (hlavní a pomocné) připomíná setí krycí plodiny a podsevu. Ale u pomocných plodin tomu tak úplně není a vyjma plošného setí pomocné plodiny se využívá spíše setí ob řádek. Pomocná plodina je ve správný čas zlikvidována, aby nekonkurovala hlavní plodině, a proto (na rozdíl od podsevu) nezůstává na poli po sklizni hlavní plodiny.
A při setí pomocné plodiny až po výsevu plodiny hlavní se počítá převážně s tím, že bude působit jako podrost a nebude konkurovat hlavní plodině. To je typické třeba při pěstování kukuřice, kde zelený podrost omezuje riziko vodní eroze, která je u kukuřice častým jevem.*
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 8/2019.
