Při nákupu pneumatik u osobních automobilů je v dnešní době standardem zjistit kvalitativní znaky, jako je hospodárnost, hlučnost či hodnocení pneumatiky ve specifických podmínkách. Tímto hodnocením má budoucí uživatel k dispozici více informací a nástrojů pro rozhodování při výběru a nákupu. U zemědělských pneumatik tento typ hodnocení a srovnání není zaveden. Uživatel je odkázán na své zkušenosti, rady jiných nebo nezávislé testy. A to, že uvedené hodnocení chybí, byl i jeden z důvodů, proč jsme provedli měření popsané v tomto článku.
Porovnávací testy jsme provedli na základě vlastní iniciativy, tak abychom mohli aktualizovat data týkající se exploatačních a energetických ukazatelů u mobilních zemědělských prostředků. Výsledky testů jsme mohli následně lépe integrovat do simulačních modelů a expertních systémů zabývajících se spotřebou přímé energie, stanovit přesněji vliv použití nových technologií na kvalitu a spotřebu energie a výsledky jsme uplatnili i při revizi normativů. V neposlední řadě jsme o výsledcích informovali i odbornou veřejnost a uživatele.
Stručný popis měření
Pro porovnání dvou sad traktorových pneumatik (Mitas AC 65 a Continental TractorMaster) z pohledu trakčních vlastností byl nastaven výrobcem doporučený tlak huštění kol pro dané zatížení. Při tahových zkouškách se měřily otáčky hnacích kol, skutečná rychlost a tahová síla pomocí tenzometrického snímače pro měření sil v závěsu traktoru. Půdní podmínky odpovídaly stavu pro těžké pracovní operace (jako je orba, kypření apod., jednalo se o strniště po sklizni kukuřice). Naměřená data byla vyhodnocena a byla stanovena závislost tahové síly na prokluzu.
Dalším porovnávacím parametrem bylo měření okamžité spotřeby nafty při jízdě po asfaltovém povrchu. Pro každou sadu pneumatik byla měřena spotřeba motorové nafty na silničním okruhu vždy pro stejné podmínky nastavení traktoru. Dále bylo prováděno měření aktuální pozice traktoru.
Měření spotřeby probíhalo pro dva hustící tlaky. Součástí měření bylo stanovení odvaleného obvodu při standardním tlaku huštění, stanovení statického zatížení na přední a zadní nápravu, výpočet plochy otisku dezénu u obou sad kol při požadovaném huštění a analýza půdy, při které se měření uskutečnilo. Dále byl měřen hluk a vibrace pro každou sadu pneumatik při jízdě po silnici (asfaltový povrch) při maximální rychlosti traktoru.
Jak dopadlo porovnání dvou sad traktorových pneumatik se dočtete v Mechanizaci zemědělství 6/2020 v článku Ing. Radka Pražana, Ph.D. a Ing. Ilony Gerndtové z VÚZT Praha.*
