Současný trend v používání pesticidů směřuje ke snižování jejich spotřeby, samozřejmě při zachování adekvátního efektu v potlačování plevelů chorob a škůdců. Aby bylo možné nižší dávkování, a přitom zachována dostatečná účinnost, je nutná precizní a zároveň i variabilní aplikace. A to je trend k němuž směřují všichni významní výrobci postřikovačů a mezi nimi i John Deere.
S cílem ukázat možnosti precizního postřiku uspořádala společnost Strom Praha praktické předvádění svých strojů na pozemku známého zemědělského podniku ZD Krásná Hora nad Vltavou. Návštěvníci si mohli při aktivních ukázkách prohlédnout trojici postřikovačů. Jednalo se o samojízdný JD R4150i se záběrem ramen 24 m a systémem ExactApply, dále tažený JD R952i s rameny o stejném záběru, rozstupem trysek po 25 cm a podle GPS automatizovaným řízením nápravy a tyto postřikovače doplnil samojízdný Mazzotti MAF 6240 C4, který měl aplikační ramena o šířce 36 m a byl vybaven podvozkem se stavitelným rozchodem kol i proměnlivě volitelnou světlou výškou.
Protože všechny postřikovače měly individuální ovládání trysek, byla na všech představena i ukázka variabilní aplikace. A to nikoliv tak, že by v sobě již měly připravené aplikační mapy, ale mapy byly nasnímány těsně před ukázkami postřiku. Velkoplošné promítání obrazu z monitoru poté umožnilo návštěvníkům proniknout do tajů tvorby aplikačních map. V pravdě řečeno, pokud se má variabilní či cílené dávkování uplatnit v praxi, zas takové taje to být nemohou a systém musí být přiměřeně jednoduchý, aby se dal dobře používat. A o tom se mohli návštěvníci přesvědčit.
Nejprve se nad pozemkem proletěl dron, který si nasnímal jeho okraje (tuto fázi lze vynechat, pokud se použijí data ze systému evidence pozemků LPIS). Poté si pozemek „nalétnul“ a s využitím multispektrální kamery pořídil záznam na paměťovou kartu. Ta se po přistání bezpilotního prostředku vložila do počítače, v němž se zobrazila mapa s různými barvami a jejich odstíny (plevele, posklizňové zbytky, půda). V tomto okamžiku přišla na řadu první neautomatizovaná operace, kterou byla identifikace míst s plevely. K tomu stačilo označit jedno místo na mapě kde plevele reálně jsou a program si pak už dopočítal všechna ostatní, která mají obdobnou barevnou škálu. Tím se vyrobila aplikační mapa a dalším krokem bylo nastavení aplikované dávky postřiku. Tak vznikla aplikační mapa, v ukázkovém případě fungující v systému řízení trysek ON/OFF (kde je plevel se aplikuje, na ostatních místech nikoliv).
Posledním krokem byl export aplikační mapy do řídící jednotky postřikovače což se provedlo pomocí vzdáleného přístupu. Když byla mapa nahraná do ovládacích terminálů postřikovačů, mohly začít praktické ukázky.
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 12/2023.*
