Na letošním Dnu vinohradu ve Velkých Bílovicích zaznělo, že našim vinařům chybí stálá přízeň domácích spotřebitelů a uspokojivé výkupní ceny hroznů. Naopak nabídka mechanizace a agrochemie pokrývá i ta nejniternější přání každého vinaře.
Na pořádání Dnu vinohradu již podruhé spojily svoje síly Agrotec, a. s., Hustopeče a Habánské sklepy, spol. s. r. o., Velké Bílovice. Přednášková část akce se odehrála v bílovickém Kulturním domě. Trať Přední hora ve Velkopavlovické oblasti následně hostila praktické ukázky vinohradnické techniky.
Mechanizovaný sběr hroznů
„V loňském roce jsme na viničním statku Chateau Bzenec vybírali mechanizovaný sklízeč hroznů s cílem zvýšit produktivitu práce,“ prozradil o investičních akcích v rámci skupiny Ing. Josef Svoboda z Habánských sklepů. Z nabídky čtyř výrobců se nakonec v Bzenci rozhodli pro víceúčelový sklízeč New Holland model VL 620. Ten byl k vidění také na letošním Vinexu. Ing. Svoboda vyzdvihl vysokou rychlost sklizně, která dosahuje přibližně deset hektarů za den. Pořízením nového stroje podle něj odpadla starost o pracovníky a zvýšila se zpracovatelská kapacita statku.
Ing. Svoboda vyčíslil náklady sklizně na 7500 korun na hektar při rozloze vinic dosahující 150 hektarů. Automatizovaný sběr hroznů má však některé nevýhody. „V prvé řadě musíme sklízet zdravé hrozny bez mokré hniloby,“ upozornil Ing. Svoboda. „Dále může docházet k oxidaci šťávy, která se vytvoří v přepravním kontejneru. A intenzivnější oděr slupek zvyšuje podíl kalů v moštu,“ doplnil vzápětí. Podle Ing. Svobody mechanizovaný sklízeč nejvíce limitují betonové sloupky ve vinicích. Úlomky betonu se nesmí dostat do čerpadla. „Může tak dojít k poškození statoru, jehož výměna nás přišla na 3300 euro.“
Podpora prodeje domácího vína
Vinařský fond (VF) původně vznikl s cílem finančně podporovat výsadbu vinic v naší zemi před vstupem do Evropské unie. Nyní se podle Ing. Jaroslava Machovce, ředitele VF, zaměřuje na růst odbytu domácího vína a celkovou podporu vinařství. Ve spolupráci s brněnskou agenturou Focus nedávno uskutečnili marketingový průzkum, který mapoval aktuální situaci na českém trhu s vínem. „Od poloviny letošního roku bude následovat intenzivní komunikační kampaň,“ uvedl Ing. Machovec k nejbližším aktivitám. Hlavním cílem kampaně bude vytvoření jasných a trvalých asociací u nově zavedených značek „Vína z Moravy“ a „Vína z Čech“. Podle Ing. Machovce dlouho přemýšleli, jakým označením shrnout produkci domácího vinařství. Značky „Vína z Moravy“ a „Vína z Čech“ jsou podle něj pro spotřebitele jasná a snadno zapamatovatelná.
Plánovaná komunikační kampaň definuje cílové skupiny spotřebitelů, což pomáhá k efektivnímu plánování nákupů jednotlivých druhů komunikačních prostředků. Ing. Machovec uvedl, že pracují se šesti základními skupinami v populaci nad osmnáct let. Hlavní komunikace by měla probíhat v několika fázích. Od oslovení vinařů a distribučních kanálů přes základní představení značky až po vytvoření požadovaných asociací u konzumentů. Hlavní asociace by měly spojovat lahvové víno se zárukou kvality a garancí původu. Měly by oslovit národní hrdost spotřebitelů a zdůraznit specifické chuťové a senzorické vlastnosti. Mezi hlavní uvažované nástroje podpory přicházejí podle Ing. Machovce v úvahu billboardy ve vinařských oblastech a v blízkosti supermarketů. Dále plánují televizní inzerci, například formou sponzoringu časomíry nebo inzerci na internetu. „Velké procento potřebitelů se nechá ovlivnit v místě prodeje, proto velká část prostředků bude směřovat do vizuální komunikace v supermarketech,“ prohlásil Ing. Machovec.
Mezi plánovanými letošními akcemi nechybí speciální prezentace mladého Svatomartinského vína. Na příští rok se připravuje Měsíc moravských a českých vín. Vinařský fond dále plánuje vytvoření logomanuálu pro vinaře, úpravu webové prezentace a vytvoření nové fotobanky. Základním informačním zdrojem o všech aktivitách jsou webové stránky www.vinarskyfond.cz.
Větší vinohrady efektivnější
Nikdo nepochybuje o zásadním vlivu velikosti a struktury vinohradnického podniku na efektivitu využití příslušné mechanizace. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. a Ing. Patrik Burg, Ph.D. z Ústavu zahradnické techniky Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně převedli tuto problematiku do řeči čísel. Srovnali náklady na provoz strojních souprav pro chemickou ochranu ve dvou kategoriích vinohradnických podniků lišících se strukturou pěstitelských ploch. Zatímco podnik A z Čejkovic disponoval 254 hektary plodných vinic, tak podnik B, soukromě hospodařící vinohradník z Velkých Bílovic, obhospodařoval pouze 5,7 hektarů vinic.
Doc. Zemánek a Ing. Burg stanovili průměrné vzdálenosti přejezdů jako vážený aritmetický průměr ploch a vzdáleností od střediska mechanizace. Dále vypočetli počet přejezdů na jeden ošetřený hektar. Podkladové údaje čerpali z evidenčních údajů půdních bloků. Pro sledování si doc. Zemánek a Ing. Burg vybrali soupravy pro chemickou ochranu, které odpovídaly velikosti a struktuře zmíněných podniků a měly podobnou nákladovost na hektar. Podnik A tak využíval traktor New Holland TN 75F a návěsný rosič AGP 1500. Menší podnik B disponoval traktorem Z 5213 a návěsným rosičem AGP 600. Pro modelování nákladů řešitelé použili program Agrotekis. Za nejdůležitější vstupní údaje doc. Zemánek označil pořizovací cenu traktoru a rosiče, roční nasazení a dosahovanou výkonnost.
Jak autoři předpokládali, provozní náklady při různé výkonnosti se příliš nelišily a dosáhly 742 korun na hektar v případě první soupravy, respektive 744 korun na hektar v případě druhé soupravy. Naopak ukazatel směnové výkonnosti zcela hovořil ve prospěch soupravy A (0,92 hektarů za hodinu). Souprava B dosáhla pouze 0,51 hektarů za hodinu. Pro jeden přejezd tak provozní náklady podniku A dosahují 806 korun na hektar a podniku B 1458 korun na hektar.
Závěrem doc. Zemánek potvrdil vliv rozdílné struktury ploch na výši provozních nákladů pro danou operaci a doplnil, že se spolupracovníkem Ing. Burgem sledovali hlavně vyčíslení rozdílu v nákladech na hektar. Podle nich v případě chemické ochrany činí rozdíl nákladovosti až 80 % ve prospěch většího podniku. „Podílí se na tom zejména snížená výkonnost soupravy u menšího pěstitele a vysoký podíl přejezdů.“ Vzhledem k tomu, že struktura ploch v podnicích je téměř neměnná, řešení vidí doc. Zemánek a Ing. Burg ve zvýšení ročního nasazení strojů, například prací ve službách.
Nový přípravek proti peronospoře
Žádný konvenčně hospodařící vinař nemůže opomíjet nabídku agrochemických společností k ochraně révy vinné. Ing. Petr Příkazský ze společnosti Bayer CropScience v současném portfoliu firmy vyzdvihl nový přípravek Verita. Tento systémový fungicid se podle něj hodí zejména proti peronospoře a mezi výrazné klady patří nulový obsah mědi. Verita obsahuje dvě účinné látky, novinku fenamidone a již známý fosetyl Al. Preventivní aplikace se doporučuje v období intenzivního růstu (před květem a těsně po odkvětu). Je možné zasáhnout i na ochranu tvořících se bobulí, ty by však neměly být větší než semena hrachu. Při běžném infekčním tlaku odborníci z Bayer CropScience doporučují aplikační interval dvanáct až čtrnáct dnů při dávce 2,5 až 3 kilogramy na hektar.
