Pro sklizeň obilnin i dalších plodin, pěstovaných pro semena, zůstávají samojízdné sklízecí mlátičky klíčovými stroji celé sklizně. Sklízecí mlátičky mají být víceúčelové, mají umožnit různé způsoby sklizně, musí umět vymlátit více než 50 druhů semenných plodin při různé sklizňové vlhkosti zrna a slámy (obilniny do vlhkosti zrna 30 % a kukuřici až do vlhkosti 40 %), při různém poměru zrna a slámy, výnosu, různé průchodnosti a svahové dostupnosti.
Sklizeň všech plodin probíhá v časově omezeném období, a proto jsou na tyto stroje kladeny stále větší požadavky na plošnou a hmotnostní výkonnost při zachování kvality práce - tj. snižování ztrát semen a jejich minimálního poškození. Kromě těchto agrotechnických požadavků vystupují do popředí požadavky bezpečnosti práce, požadavky ergonometrické a požadavky dané rozvojem a využitím elektroniky.
V ČR je podle statistických údajů (k 1. 2. 1999) 12 836 sklízecích mlátiček, ale jen 1550 je do stáří osmi let. Výměna a obnova těchto strojů je pomalá. Nejvíce sklízecích mlátiček bylo v ČR prodáno v roce 1996 (asi 540 mlátiček), v roce 2000 bylo na českém trhu umístněno asi 110 mlátiček. Pro sklizeň letošní úrody tak budeme muset často připravit sklízecí mlátičky starší i velmi staré.
Proces mlácení (výmlat)
Rozhodující pro správnou funkci celého stroje je proces mlácení. Ten je závislý na druhu mlácené plodiny (i její odrůdě), na stavu mláceného porostu, na jeho vlhkosti, zaplevelení a na množství zeleného materiálu v porostu. Intenzita a kvalita uvolňování zrna je závislá na obvodové rychlost mláticího bubnu (tj. na změně otáček), nastavení vstupní a výstupní mezery mezi bubnem a mláticím košem a na hmotnostním průtoku mlácené hmoty (průchodnosti). Pro separaci jemného omlatu je také důležitá délka dráhy bubnového oblouku mláticího koše (úhel opásání mláticího koše) z důvodu velikosti separační plochy mláticího koše. Základní nastavení mláticího ústrojí a sít udává tabulka 1.
Pro různé plodiny je obvodová rychlost při stejném průměru mláticího bubnu dána změnou počtu jeho otáček. Změnu otáček při různých průměrech mláticího bubnu udává graf 1. Z něj je zřejmé, že větší průměr bubnu umožňuje nastavit nižší otáčky a jeho větší hmotnost umožňuje rovnoměrnější chod. Naproti tomu mláticí buben s menším průměrem potřebuje méně energie ke svému roztočení a pro dosažení odpovídající obvodové rychlosti potřebuje téměř dvojnásobné otáčky (porovnej parametry bubnů s průměry 800 a 450 mm pro dosažení obvodové rychlosti 40 m·s-1 na grafu 2).
Jak malý, tak i velký mláticí buben potřebují dokonalé vyvážení statické i dynamické, neboť není-li provedeno (například po opravě), působí při otáčení chvění, vibrace a rozkmitání celého stroje, které může být příčinou havarijní poruchy. Správné vyvážení a nastavení základních parametrů mláticího ústrojí zabraňuje makro i mikropoškození zrna. Jemné poškození (mikropoškození) může narušit schopnost klíčení, která je důležitou vlastností zejména u sladovnického ječmene. Také tupé mlatky jsou velmi častou příčinou nastavování menší mezery mezi košem a bubnem.
Mezera se volí co největší v rozsahu tabulkového nastavení (viz tabulku 1), příliš velká mezera způsobuje nedomlatky zrna v klasech, příliš malá mezera způsobuje poškození zrna a značné drcení slámy. Sklizeň lehce mlátitelných zrnin vyžaduje větší mezeru než sklizeň obtížně mlátitelných zrnin. Při extrémně suchém obilí (obsah vody v zrnu do 10 %) se otáčky mláticího bubnu snižují o 10 - 20 % proti tabulkové hodnotě, naopak o 10 - 20 % se zvyšují při vlhkosti zrna nad 25 % a při tuhé slámě. Také vhodnou pracovní rychlostí dodržujeme optimální průchodnost materiálu mlátícím ústrojím, čímž vytvoříme vhodné podmínky pro separaci hrubého omlatu. Vrstva hrubého omlatu má být na vytřasadlech rovnoměrně rozdělena a uložena na začátek vytřasadla (aby byla využita celá skutečná délka vytřasadla a tím i celková plocha separace). Měření na katedře mechanizace rostlinné výroby v sedmdesátých letech prokázalo vliv výšky hrubého omlatu na separační schopnost vytřasadel. Při výšce hrubého omlatu větší než 0,2 m vytřasadla výrazně ztrácejí svou separační schopnost a zvyšují se ztráty.
Sklizňové ztráty u sklízecích mlátiček
Ztráty u sklízecích mlátiček rozdělujeme na ztráty kvantitativní (hmotností) a ztráty kvalitativní (poškozením zrna). Kromě poškození zrna, jeho rozbití a rozlomení jsou pro nás nejdůležitější ztráty na hmotnosti. Pokud něco vypěstujeme musíme to také pokud možno všechno sklidit a odvézt do skladů či sýpek. Ztráty u sklízecí mlátičky nyní nezjišťujeme za účelem výplaty prémií, ale pro potřebu optimálního seřízení základních ústrojí sklízecích mlátiček a pro potřebu volby optimální pracovní rychlosti. Také můžeme ztráty zjišťovat proto, že jsou uvedeny ve smlouvě o sklizni formou služby pro zákazníka.
Ve všech odborných pracích je uvedeno, že ztráty u přímé sklizně nad 1,5 % jsou nepřípustné. V grafu 2 jsou uvedeny velikosti ztrát při různém výnosu. Provedeme-li přepočet na finance, tak jen ztráta 50 kg zrna odpovídá při současných cenových relacích ztrátě 160 - 180 Kč na hektar. Převedeme-li to na ztráty na celou sklizeň, je možné spočítat, kdy je pro nás výhodnější nová sklízecí mlátička.
Pro snížení ztrát při sklizni je nutné:
- před sezonou zkontrolovat a opravit netěsnosti sklízecí mlátičky,
- nastavit a zkontrolovat základní parametry nastavení funkčních ústrojí,
- provést kontrolní měření ztrát na začátku sečení,
- provést seřízení na kalibraci měřičů a indikátorů ztrát,
- kontrolovat makro a mikropoškození zrna,
- u plodin vyžadujících aktivní děliče dbát na jejich použití,
- dbát na kvalitu sečení a na ostrost kosy,
- u porostů polehlých, podrostlých a vlhkých lze za určitých okolností využít ošetření přípravkem Roundup,
- dbát na čistotu a funkčnost separačních ploch sklízecí mlátičky.
Závěr
Výrobci sklízecích mlátiček podobně jako výrobci traktorů reagují na požadavky uživatelů, rozšiřují nabídku svých typů lišících se výkonností, vybavením výměnnými sklízecími ústrojími (adaptéry) na sklizeň různých plodin, různou šířkou záběru, výkonem motoru a dalšími parametry. Výrazně také stoupl obsah zásobníku zrna a objemy okolo 9 - 11 m3 jsou nyní již běžné. Sklízecí mlátičky v kategorii High–Tech mají maximální komfort nejen pro řidiče, ale zejména pro vlastní sledování nastavení ovládacích prvků (programovatelné režimy otáček mláticího bubnu a ventilátoru, zdokonalení a vybavení palubního počítače včetně systémů GPS). Komfort obsluhy také zabezpečuje zařízení pro automatické vedení žací lišty podél stěny porostu.
Vysoce výkonné sklízecí mlátičky jsou však stále limitovány ztrátami jak na vytřasadlech, tak i na sítech. Zejména při práci na svahu je jejich výkonnost při dodržení ztrát výrazně menší, přitom výbava sklízecí mlátičky pro svah je možná, ale finančně náročná. Vysoká průchodnost obilní hmoty (100 a více t.h-1) se však dá využít jen při vysoké denní či sezonní výkonnosti a při správném využití celého technologického postupu sklizně obilnin (tj. kromě vlastní sklizně a dopravy zrna od sklízecích mlátiček také sladění výkonu stacionární časti sklizňové linky, tj. její příjmové kapacity, kapacity čistění a kapacity sušení obilí). Jen tak můžeme v současné době ekonomicky a efektivně vyprodukovat, ale také sklidit a prodat kvalitní zrno z letošní i z dalších sklizní.
Doc. Ing. Jan Červinka, CSc.,
Mendelova zemědělská
a lesnická univerzita v Brně
