
Na FARMĚ CHMEL proběhnul ve třetím červnovém týdnu Den otevřených dveří, jehož součástí byl i bohatý cyklus přednášek orientovaných na precizní zemědělství od známých odborníků na tento způsob hospodaření, jakými jsou například Milan Kroulík, Václav Brant, Vojtěch Lukas nebo Josef Chára. Některé údaje, které v prezentacích zazněly, přinášíme v tomto článku.
Jak zaznělo na seminářích, zemědělci vybavení moderní technikou mají přístup k velkému množství dat. Ať již prediktivních, obdržených s využitím senzorů a následně zpracovaných, nebo získaných a používaných v reálném čase. Pokud je dat dostatek a mají dobrou vypovídací schopnost je možné je využít například ke tvorbě aplikačních map. Zdálo by se, že ostatní už je snadné a stačí použít kupříkladu postřikovač, který variabilní aplikaci umožňuje a kýžený efekt proměnlivé aplikace se musí dostavit. Jenže i když řada postřikovačů má jednotlivě ovládané trysky, neznamená to vždy, že každá může stříkat jinou dávku, a to i tehdy pokud jsou řízeny pulsně šířkovou modulací. Některé postřikovače totiž umí variabilní aplikaci pouze v celém záběru nebo po sekcích. Také je třeba vzít v úvahu, že čím častější změna dávky, tím delší je čas takzvaného přechodného období (změna tlaku, změna modulace trysek), kdy velikost aplikované dávky není přesně známa.
Přes všechny výdobytky moderní techniky je agronom vždy tím, kdo má o polích komplexní znalosti. A tak kupříkladu při aplikaci herbicidů je třeba brát v úvahu to, v jaké jsou plevele růstové fázi. Jinak se snadno může stát, že kupříkladu dronem předem dobře nasnímaný pozemek je sice precizně ošetřen, jenže klíčící plevele nebyly při snímkování zachyceny, a pokud by se předtím aplikovaly herbicidy plošně, byl by jejich účinek lepší a bez nutnosti opakované dávky. Někdy tak spíše než variabilní aplikace může být výhodnější aplikace pásková, kdy se ošetřuje jen řádek s kulturní plodnou a meziřadí se plečkuje. A herbicidy je možné aplikovat i podle výnosového potenciálu, kdy se předpokládá, že na místech s vyšší úrodností kulturní plodina plevelům lépe konkuruje, a tudíž stačí nižší dávka herbicidu.
Při aplikaci hnojiv je zase třeba dostat do aplikačních map místa, kde jsou kulturní plodiny nějak poškozeny. Třeba hraboši. Na nich je biomasy méně, a tudíž by se mohlo zdát, že je nutné je více přihnojit. Jenže realita může být opačná a právě ona vyžraná místa třeba obsahovala rostliny v nejlepší kondici, které jsou nejchutnější proto, že rostou v místě s dobrým výnosovým potenciálem.
Ze všech minerálních hnojiv se obvykle nejméně efektivně používají hnojiva dusíkatá. Pokud je snaha provádět variabilní hnojení, vychází se především z výnosového potenciálu daných míst, který je vypočítán z většího množství dat (výnosové mapy, fyzikální rozbory půdy, svažitost, vodivost půdy, historie satelitního snímkování apod.). Tato data jsou následně doplněna o údaje o aktuálním snímkování porostů (satelity, drony) a ideálně i rozbory nadzemní biomasy, nebo půdy pro stanovení mineralizovatelného dusíku. Z těchto dat je pak s ohledem na růstovou fázi a druh pěstované plodiny vypočtena dávka dusíkatého hnojiva vhodná pro přihnojení.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.*
