Problematika precizního zemědělství

Na FARMĚ CHMEL proběhnul ve třetím červnovém týdnu Den otevřených dveří, jehož součástí byl i bohatý cyklus přednášek orientovaných na precizní zemědělství od známých odborníků na tento způsob hospodaření, jakými jsou například Milan Kroulík, Václav Brant, Vojtěch Lukas nebo Josef Chára. Některé údaje, které v prezentacích zazněly, přinášíme v tomto článku. 

Jak zaznělo na seminářích, zemědělci vybavení moderní technikou mají přístup k velkému množství dat. Ať již prediktivních, obdržených s využitím senzorů a následně zpracovaných, nebo získaných a používaných v reálném čase. Pokud je dat dostatek a mají dobrou vypovídací schopnost je možné je využít například ke tvorbě aplikačních map. Zdálo by se, že ostatní už je snadné a stačí použít kupříkladu postřikovač, který variabilní aplikaci umožňuje a kýžený efekt proměnlivé aplikace se musí dostavit. Jenže i když řada postřikovačů má jednotlivě ovládané trysky, neznamená to vždy, že každá může stříkat jinou dávku, a to i tehdy pokud jsou řízeny pulsně šířkovou modulací. Některé postřikovače totiž umí variabilní aplikaci pouze v celém záběru nebo po sekcích. Také je třeba vzít v úvahu, že čím častější změna dávky, tím delší je čas takzvaného přechodného období (změna tlaku, změna modulace trysek), kdy velikost aplikované dávky není přesně známa.

Jak prodloužit životnost zemědělské techniky: Základem je správná údržba a kvalitní díly

Znalosti agronoma jsou klíčové

Přes všechny výdobytky moderní techniky je agronom vždy tím, kdo má o polích komplexní znalosti. A tak kupříkladu při aplikaci herbicidů je třeba brát v úvahu to, v jaké jsou plevele růstové fázi. Jinak se snadno může stát, že kupříkladu dronem předem dobře nasnímaný pozemek je sice precizně ošetřen, jenže klíčící plevele nebyly při snímkování zachyceny, a pokud by se předtím aplikovaly herbicidy plošně, byl by jejich účinek lepší a bez nutnosti opakované dávky. Někdy tak spíše než variabilní aplikace může být výhodnější aplikace pásková, kdy se ošetřuje jen řádek s kulturní plodnou a meziřadí se plečkuje. A herbicidy je možné aplikovat i podle výnosového potenciálu, kdy se předpokládá, že na místech s vyšší úrodností kulturní plodina plevelům lépe konkuruje, a tudíž stačí nižší dávka herbicidu.

Při aplikaci hnojiv je zase třeba dostat do aplikačních map místa, kde jsou kulturní plodiny nějak poškozeny.  Třeba hraboši. Na nich je biomasy méně, a tudíž by se mohlo zdát, že je nutné je více přihnojit. Jenže realita může být opačná a právě ona vyžraná místa třeba obsahovala rostliny v nejlepší kondici, které jsou nejchutnější proto, že rostou v místě s dobrým výnosovým potenciálem.

Efektivní aplikace hnojiv

Ze všech minerálních hnojiv se obvykle nejméně efektivně používají hnojiva dusíkatá. Pokud je snaha provádět variabilní hnojení, vychází se především z výnosového potenciálu daných míst, který je vypočítán z většího množství dat (výnosové mapy, fyzikální rozbory půdy, svažitost, vodivost půdy, historie satelitního snímkování apod.). Tato data jsou následně doplněna o údaje o aktuálním snímkování porostů (satelity, drony) a ideálně i rozbory nadzemní biomasy, nebo půdy pro stanovení mineralizovatelného dusíku. Z těchto dat je pak s ohledem na růstovou fázi a druh pěstované plodiny vypočtena dávka dusíkatého hnojiva vhodná pro přihnojení.

Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.*