Prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV) je už patnáct let možné financovat nákup nové zemědělské techniky. V posledním období na ni SZIF v rámci investic do podniků vyplatil zhruba 2,4 miliardy korun. Podpora by měla pokračovat i v budoucnu.
Jak vysvětluje Michal Anton, ředitel projektových opatření PRV, v rámci operace Investice do zemědělských podniků je možné pořizovat především speciální stroje pro rostlinnou a živočišnou výrobu.
„Lze žádat o dotaci na speciální zemědělské stroje podle nastavených pravidel. V případě velkých projektů v živočišné výrobě mohou výdaje na stroje tvořit 49 procent celkových výdajů, u menších projektů toto omezení neplatí,“ upřesnil Anton.
Pořízení „běžných“ zemědělských strojů bylo dříve možné u projektů do milionu korun. Podporou nákupů traktorů či kombajnů by však docházelo k významnému odčerpávání vyhrazených peněz a nedostávalo se na ostatní projekty. Navíc prioritou je podpora citlivých komodit, ochrany půdy a precizního zemědělství, běžnou techniku lze pořídit jinými cestami, například pomocí Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF).
Dvě třetiny žádostí na stroje
U titulu Investice do zemědělských podniků se stanovují limity výdajů i podporované zemědělské sektory. U posledního 12. kola se projekty dělily celkem na osm skupin: například do dvou milionů korun u živočišné a rostlinné výroby pro žadatele s maximálně 150 hektary, na projekty do 50 milionů u skotu, nebo mimo jiné do 30 milionů v případě chovu drůbeže či pro pěstování vinné révy.
V dobíhajícím období SZIF u této operace eviduje 17 430 žádostí o dotaci. Z toho se zemědělská technika týkala 12 784 žádostí (73 procent), Fond z nich schválil 7 716 žádostí. Část z nich neprošla dál kvůli omezenému objemu financí v jednotlivých kolech, příčinou bývají i chyby v žádostech. Někteří žadatelé se dostatečně neseznámí s pravidly a nárokují si body za něco, co nemohou splnit. Dalším důvodem může být nesplnění lhůt na doplnění.
SZIF zatím v rámci tohoto období proplatil 4 882 žádostí v objemu 2,4 miliardy korun (24 procent z celkových 10,3 miliardy tohoto titulu). Dotace na investice se neodlišuje od ostatních jen velkým zájmem. „Pouze operace 4.1.1 nabízí u projektů do dvou milionů možnost uplatnit náklady spojené s vypracováním žádosti či projektu, případně lze dotovat i provedení výběrového řízení,“ vysvětlil ředitel projektových opatření PRV.
Co bude dál?
Podle Terezy Kubálkové z ministerstva zemědělství nyní o českém Strategickém plánu, který nastavuje dotační politiku, probíhá intenzivní vyjednávání s Evropskou komisí, zároveň prochází meziresortním připomínkovým řízením.
Projednávaný návrh stanovuje ukončení plateb ze stávajícího PRV do 31. prosince 2025. Namísto Programu rozvoje venkova a jeho dotačních titulů mají být pro období 2023–2027 spuštěny takzvané intervence, v případě investic do zemědělských podniků by měla nést stejný název jako stávající operace.
„Intervence se má zaměřovat na stavby a technologie sloužící pro živočišnou, rostlinnou a školkařskou výrobu, na nákup speciálních mobilních strojů. Dotace je navržena na 40 procent výdajů. Míra podpory může být navýšena o 10 procent pro mladé začínající zemědělce a o 10 procent pro podnikající v ekologickém zemědělství. Maximální dotace má činit 30 milionů,“ uvedla podle návrhu Kubálková.
Na druhý dotační titul, skrze který dosud mohli zemědělci pořizovat moderní technologické vybavení, Podporu vývoje nových produktů, postupů a technologií v zemědělské prvovýrobě, by měla navázat intervence Inovace v zemědělské prvovýrobě.
Celý článek Michala Kaliny ze SZIF najdete v Mechanizaci zemědělství 10/2022.*
