Mezi nosné ovocné druhy ze skupiny jádrového ovoce řadíme jabloně a hrušně. V ČR je v současné době evidováno přibližně 9 000 ha plodných jabloňových a 400 ha hrušňových sadů. Ty všechny je nutné kvalitně očesat a uskladnit.
Volbou vhodných pěstitelských systémů se zahuštěním sponů výsadeb, využitím slabě až zakrsle rostoucích podnoží v kombinaci s dostatečně výkonnými odrůdami, doplňkovou závlahou a dalšími agrotechnickými zásahy, jako jsou tvarování a řez, regulace nadměrné násady probírkou plůdků, výživa a cílená integrovaná ochrana před škodlivými činiteli, dokážeme zajistit produkci kvalitního ovoce při relativní stabilizaci výnosů.
Manipulace při sklizeni a následný posklizňový transport ovoce by neměly znehodnotit celoroční úsilí ovocnářů, neboť především s rozvojem obchodních řetězců a zvyšujících se nároků spotřebitelů narůstá tlak na kvalitu prodávaného ovoce. Vedle stále se zdokonalující techniky pro skladování (dnes nejčastěji v upravené nebo speciální ULO atmosféře) na konečné jakosti produktu podílí především technika česání, organizace sklizně a manipulace s ovocem.
Druhy sklizně
Sklizeň ovoce pro přímý konzum je vysoce náročná na potřebu ruční práce. Plně mechanizovaná sklizeň se uplatňuje pouze u ovoce určeného k následnému průmyslovému zpracování. Ovoce určené pro přímý konzum se u nás stále ještě v převážné míře sklízí částečně mechanizovaným způsobem s různou intenzitou využívání manipulační techniky.
O zvolené organizaci sklizně rozhoduje řada okolností. Zatím co v minulosti se většina odrůd sklízela převážně jednorázově, v posledních letech převažuje postupná tj. probírková nebo výběrová sklizeň (řada odrůd dozrává postupně, a je proto nutné provádět sklizeň v optimálním stupni sklizňové zralosti např. podle škrobového testu, vybarvení slupky apod.).
Pracovní postupy při sklizni jádrovin lze rozdělit do těchto variant:
- tradiční sklizeň
- sklizeň do předem rozmístěných přepravek nebo velkoobjemových obalů
- proudová sklizeň
- dělená sklizeň
Tradiční způsob sklizně představuje sklizeň do přepravek, která je uplatňována převážně u letních odrůd jablek a hrušek, určených pro přímý trh, kdy se prázdné přepravky buď rozvezou k řadám stromů, anebo se ukládají na palety nízkoplošinových návěsů. Následně proběhne sklizeň a poté se přepravky s načesaným ovocem svážejí do skladu k vytřídění či přímo do obchodní sítě. Uplatňuje se též vyvážení ručně nakládaných přepravek na jednonápravových návěsných vozících. Zásadní nevýhodou je fyzicky náročná manipulace spojená se značným počtem malých obalů.
Sklizeň do předem rozvezených velkoobjemových beden nachází uplatnění především při velké násadě ovoce, jednorázové sklizni nebo potřebujeme-li ve sklizňové špičce zvládnout nápor značného počtu česáčů. Její podstata spočívá v navážení beden do meziřadí před vlastní sklizní. Česáči, kteří jsou zařazování po malých skupinkách nebo i jednotlivě do úseku dvouřádku, sklízejí plody do sáčků (vaků) a odnášejí je vyprázdnit k účelně rozmístěným bednám. Jedná se o organizačně jednodušší postup umožňující snazší kontrolu kvality česání. Velmi důležitý je správný odhad vzdálenosti mezi naváženými bednami, který musí odpovídat skutečné násadě ovoce.
U obou uváděných variant lze pro vyvážení použít vysokozdvižné traktorové zařízení (obr. 1), nebo vyvážecí návěsy různých konstrukcí (obr. 2, obr. 3, obr. 4).
Princip proudové metody spočívá v tom, že skupina 8 až 12 česáčů sklízí současně ovoce ze dvou řad a za pohybu traktoru s návěsem, který je vybaven velkoobjemovými bednami, češe ovoce do sklizňových sáčků nebo přepravek s otevíratelným dnem a vyprazdňuje jej do beden (lze sklízet i přímo ze stromu do beden). Tento postup se přednostně využívá při probírkové sklizni, při malé násadě ovoce popř. v mladých sadech, kde by rozvážení beden ve velkých odstupech a vlastní česání byly komplikované a časově náročné. Jde o organizačně složitější postup, jehož modifikace jsou například propojení 6 až 8 velkobeden na kovových plošinách (systém vlaku), uložení beden na nízké plošině nebo plechovém smyku. Je-li třeba sklízet zároveň nestandardní (poškozené, padané) ovoce, děje se tak nejčastěji do velkobedny označené nejčastěji bílými pruhy.
Při dělené sklizni se přísně odděluje vlastní práce česáčů od navazujících operací, čímž se zvyšuje výkonnost česáčů. Vychází se z toho, že jedna skupina rozvěsí předem prázdné sklizňové sáčky na stromy, další skupina pak pouze češe a nechává viset ovocem naplněné sáčky na stromech. Poté skupina dvou lidí s traktoristou projíždí meziřadím, sbírá plné sáčky a vyprazdňuje je do velkoobjemových beden. Zásadní nevýhodou této sklizně je vysoká potřeba sklizňových sáčků, proto se v praxi tato technologie uplatňuje jen výjimečně.
Moderní způsoby sklizně
U všech uváděných variant se ve vyspělých ovocnářských zemích využívá při sklizni moderních mechanizačních prostředků, mezi které patří sklizňové plošiny a soupravy. Nejmodernější systém představují konzolové sklízeče.
Samojízdné sklizňové plošiny (obr. 5) nacházejí uplatnění u pěstitelských systémů s výškou větší než 2,5 m. Z nich pak česáči sklízejí ovoce v horních partiích korun stromů. Plošiny jsou vybaveny válečkovým dopravníkem, po němž se pohybují velkoobjemové bedny. Do nich se vyprazdňuje ovoce obvykle z malých přepravek s otevíratelným dnem. Tyto přepravky jsou vybaveny kovovými háky, které je uchycují k zábradlí na plošině nebo za okraj beden. Novější typy plošin umožňují uchopit a vtáhnout prázdnou bednu umístěnou v meziřadí pomocí speciálních lyžin a rovněž tak plnou „vypustit“ za sebe.
Sklizeň s využitím tzv. sklizňových souprav byla ve světě známá již v 70. letech minulého století. V našich podmínkách začínají tyto stroje nacházet širší uplatnění až v posledních letech. Tato skutečnost byla podmíněna jednak zavedením koncepcí nových, intenzivních výsadeb s vhodnými pěstitelskými tvary tj. především štíhlá vřetena a palmety, ale také poměrně vysokou pořizovací cenou těchto strojů.
Představiteli tohoto sklizňového trendu jsou soupravy:
- PLUK-TRAIN- vlakový systém
- PLUK-O-TRAK- plošinový systém
- PLUK HULP - konzolový sklízeč
V podmínkách ČR se lze z uvedených systémů setkat především se sklizňovými soupravami PLUK-O-TRAK (obr. 6), které umožňují velmi jednoduchou organizaci sklizně. Výhodou těchto souprav je možnost jejich využití i u starších, řezem upravených ovocných výsadeb (zajištění průjezdu soupravy).
Dobře sehraná osádka (6 až 8 česáčů) je schopna dosáhnout velmi vysokých výkonů na osobu, tj. cca. 250 kg/h, při současném zabezpečení vysoké kvality sklizně a předtřídění sklízeného ovoce.
U tohoto způsobu sklizně odpadá potřeba rozvozu prázdných beden do sadu před sklizní, protože pluk-o-trak je schopen táhnout za sebou na speciálním vozíku 12 až 15 prázdných velkoobjemových obalů, s nimiž lze velmi jednoduše manipulovat pomocí hydraulického zařízení. S jeho pomocí obsluha velmi jednoduchým způsobem uloží prázdný obal z vozíku na otočnou plnící plošinu. Doplňování prázdných velkoobjemových beden na vozík v průběhu sběru ovoce je zajištěno v zadní části pomocí vysokozdvižného vozíku.
Naplněné bedny obsluha pluk-o-traku opatrně spustí na zem v meziřadí z plnící plošiny. Vozík nesoucí prázdné obaly opatřený portálově konstruovaným podvozkem, nadjíždí takto spuštěné obaly a zanechává je ve stopě pro následné vyvezení ze sadu pomocí vysokozdvižného vozíku.
PLUK-O-TRAK je vybaven zpravidla šesti výškově a směrově stavitelnými sklízecími pásy, které lze snadno nastavit do žádané polohy, což umožňuje osádce plně se věnovat trháni plodů a tyto jen pokládat na ubíhající nekonečné pryžové pásy opatřené gumovými prsty pro fixaci plodů, které unášejí plody k plniči velkoobjemových obalů.
Řízení stoje je zajištěno buď pomocí obsluhy nebo automatického řídícího prvku (zařezávací ostruha), který se pohybuje v rýze předem vykrojené kotoučovým krojidlem ve středu meziřadí. Pohon stroje je zabezpečen vlastním motorem s možností nastavení pojezdové rychlosti v rozmezí dvou intervalů:
- od 0 do 2 km/h
- a od 2 do 4 km/h
PLUK-O-TRAK umožňuje zvýšení výšky ovocné výsadby až na 4 m, a zvětšit tak plodnou plochu stromů asi o 40 - 60 %. Tímto způsobem umožňuje podstatně zefektivnit produkci ovoce při relativně stejných nákladech (vyšší náklady jsou pouze při sklizni).
Pomocí PLUK-O-TRAKU s příslušenstvím je možno provádět i řez a tím rozšířit jeho využití v průběhu sezóny (odpadá řez s využitím plošin a žebříků).
Výhody tohoto způsobu sklizně lze shrnout do následujících bodů:
- výší sklízecí výkonnost sběračů umožňující snížení jejich počtu (o 60 – 80 % vyšší ve srovnání s ostatními sklizňovými metodami)
- minimální poškození sklízeného ovoce (snížení množství otlaků na 2 – 3 %, při standardní sklizni 15 % a více)
- rovnoměrné naplnění velkoobjemových obalů
- usnadnění sběru a tím i lepší motivace česáčů
- lepší organizace sklizně (navážení prázdných a vyvážení plných obalů)
- bezproblémová sklizeň i v horších půdních podmínkách
- probírkový způsob sklizně (ve vhodné zralosti)
- předtřídění ovoce během sklizně
Závěrem lze říci, že rostoucí intenzifikace ovocnářské produkce a trvalý trend úbytku pracovních sil v zemědělství přispějí k rozšíření a rozsáhlejšímu využívání zmiňovaných sklizňových mechanizačních prostředků i v našich podnicích.
