V letošním roce vstoupili čeští bramboráři do 15. sezóny, kdy se v České republice využívá technologie pěstování brambor v odkameněné půdě. V roce 1994 zasázeli v Košeticích prvních 55 hektarů brambor tehdy tzv. skotskou technologií. Mnozí odborníci přirovnávají tento zlom v pěstování brambor k vynálezu ruchadla bratranci Veverkovými či později k plošnému zavedení samojízdných sklízecích mlátiček.
O tom, že má tato atypická technologie u nás budoucnost, dokázali Košetičtí postupem času přesvědčit i ostatní zemědělskou veřejnost. Dnes v České republice pracuje více než 160 odkameňovacích linek a klasických pěstitelů brambor rok co rok ubývá. Mnozí, kteří se této technologii zuby nehty bránili, dnes již brambory nepěstují, neboť o ně nikdo nestál. Naopak se tato pokroková technologie rozšířila i do oblastí, pro něž nebyla vůbec určena, ať již na Moravu či Polabí.
První separátor pracuje dodnes
První separátor se u nás zkoušel už kolem roku 1986, ale podle odborníků byla tato technologie pro české velkovýrobní podmínky nevhodná, neboť měla malý výkon a byla energeticky náročná. „Mně už však v té době bylo zřejmé, že se dosavadní technologie pěstování brambor, kdy se hlízy společně s hroudami a kameny tloukly na pásech bramborového kombajnu, musí změnit,“ řekl nám tehdejší předseda Agrodružstva Košetice Ing. Antonín Sůva, hlavní průkopník nové technologie. „Brambory byly vesměs velice poškozené a jejich výtěžnost nepřekročila padesát procent. Proto jsem se v roce 1993 zajel podívat do Skotska, kde se způsob pěstování brambor v odkameněné půdě již zaváděl a nabyl jsem přesvědčení, že by mohl fungovat i u nás. I když určité pochybnosti jsem měl.“
Rizika, do kterých tehdy družstvo šlo, byla poměrně velká. „Nevěděli jsem například, zda také v našich podmínkách bude po prosetí stejná struktura půdy jako ve Skotsku, jak se zachovají natvarované hrůbky, až přijdou první velké deště a zda vydrží až do sklizně, ani jak bude vypadat následná sklizeň,“ pokračuje Ing. Sůva. „Značně skeptická byla i tehdejší výzkumná základna, jejíž představitelé společně s mnoha zemědělci tvrdili, že tato technologie u nás nemůže fungovat. V té době však byla k dispozici dovezená technika určená především pro malé výměry a málokdo ji důvěřoval. Proto jsem se obrátil na inženýra Karla Hanyka z třeboňské společnosti U + M Servis, zdali by mohl zajistit od firmy Grimme, jež se na techniku k pěstování brambor specializuje, výkonný separátor. Podařilo se a mohli jsme začít. Jen pro zajímavost, první model separátoru Grimme pracuje v Košeticích dodnes, s drobnými úpravami zpracoval za patnáct let téměř 1500 hektarů, a do řádků či na kraj pole uložil tuny kamene.“
Skotské zkušenosti se potvrdily
Hned první zkušenosti Košetickým napověděly, že zvolenou technologii lze v českých podmínkách využít. Příjemným překvapením byla skutečnost, že i půda na Vysočině byla po separaci kyprá, což brambory požadují, a to i bez následné kultivace. Dříve porosty brambor v Košeticích běžně kultivovali až sedmkrát do roka, nehledě na časté problémy, pokud se do porostů vjelo v nepříznivém počasí. V tom případě se brambory i předčasně vyorávaly. První sezóna také potvrdila, že brázdy se „nespečou“ a až do sklizně drží tvar.
„Systém pěstování brambor v odkameněné půdě je převratnou technologií,“ tvrdí Ing. Karel Hanyk, ředitel třeboňské společnosti U + M Servis. „Pokud se dělá dobře, brambory se při sklizni nepoškozují, neboť nenarážejí na kameny či hroudy a pěstitelé je mohou přímo finalizovat. O co je náročnější příprava pozemku před výsadbou, o to je jednodušší ošetřování a následná sklizeň. Přes vyšší počáteční investice se tato technologie pěstitelům vyplatí. Pokud bychom porovnali spotřebu nafty u klasické technologie s odkameněním, tak velké rozdíly nebudou. Pro novou technologii však mluví lepší kvalita hlíz, jejich vyrovnanost, vyšší výnosy, větší výtěžnost a tím i lepší ekonomika pěstování.“
Nižší náklady, vyšší výnosy
V Agrodružstvu Košetice jsou brambory nosnou tržní plodinou, již řadu let dosahují průměrného hektarového výnosu přes 33 tun, u některých odrůd i 40 tun, což zajišťuje rentabilitu pěstování. Všechny pozemky pro brambory odkameňují dvěma linkami Grimme. Podle Ing. Sůvy již jiným způsobem brambory na Českomoravské vrchovině pěstovat nelze, a proto tuto technologii uplatňuje Agrodružstvo na celé výměře 260 hektarů. Během deseti let došlo samozřejmě i k mnoha technickým změnám jednotlivých strojů odkameňovací linky, která se přizpůsobila českým podmínkám, především pak potřebným výkonům.
„Efekt této nové technologie je jednoznačný,“ říká závěrem Ing. Antonín Sůva. „Především se zvýšily výnosy přibližně o dvacet procent a výrazně se zvětšila výtěžnost brambor. Odpad se dnes pohybuje do dvaceti procent, neboť není tolik poškozených hlíz. Ruku v ruce s těmito ukazateli jde i zpeněžení a tím i efektivita pěstování. Při tradičním sklizni východoněmeckým kombajnem přebíralo hlízy na stroji šest až sedm žen a když se za den sklidily dva hektary, byl to úspěch. Dnes v družstvu využíváme vyorávací nakládače Grimme s minimální lidskou obsluhou, jejichž výkon je šest i více hektarů za den. Snižují se tak náklady na přebírání, údržbu i opravy, což ve svém důsledku opět vylepšuje ekonomiku pěstování brambor.“
Polabí a Morava nezůstávají stranou
„Přestože je systém pěstování brambor v odkameněných půdách určený především pro méně kvalitnější pozemky ve vyšších polohách, začíná pronikat i do Polabí a na Moravu,“ dodává Karel Hanyk. „Hlavním cílem tamních bramborářů je vytvořit správnou strukturu půdy bez hrud, které se chovají stejně jako kámen. Hlízy pak rychleji vzcházejí, rovnoměrně rostou i v suchých letech a nehrozí jejich povrchové zelenání. Separované hroudy a případný kámen se přitom ukládají pod běžnou hloubku ornice, a tak nevznikají žádné problémy u následné plodiny. Odpadá také jakákoliv kultivace, porosty se ošetřují pouze proti plevelům a chorobám. Velkou výhodu má i hnojení pod patu zároveň při sázení.“
V devadesátých letech se u nás brambory pěstovaly na 115 tis. ha půdy, v současné době je osázeno je 35 tis hektarů. Příčinou je nejen nižší spotřeba brambor, které se také přestaly krmit, ale určitý díl „viny“ má i nová technologie. Jednak se zvýšily výnosy a jednak se téměř všechny vypěstované brambory – až 80 %, využijí.
