Československá obchodní banka, a. s., ve spolupráci se zemědělci a s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Pro první díl připravil doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze vsakovací testy, které ukazují a zároveň porovnávají situaci na třech odlišných stanovištích – kukuřice po klasické přípravě půdy versus technologie přímého výsevu kukuřice a slunečnice do vymrzlých/chemicky odstraněných meziplodin. „Dnes se mnoho technologií přehodnocuje v souvislosti s hospodařením s vodou, ochranou půdy proti erozi, zhutněním a podobně. Připravili jsme si proto několik ukázek toho, jak povrch půdy, technologie zpracování půdy a samozřejmě i porost hlavní plodiny a meziplodin ovlivňují zasakování vody do půdy a preferenční cesty vody,“ vysvětlil doc. Kroulík.
Zabýval se také rizikem kapkové eroze, které vzniká při způsobu pěstování plodin, kde chybí rostlinný pokryv. Jde o jeden ze spouštěcích efektů právě omezeného zasakování vody do půdy. „Kapková eroze zapříčiní rozbití půdních agregátů na plochu půdy a jemné částice pak ucpání pórů, trhlin a zamezení zasakování,“ uvedl odborník z Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity. Typickými projevy jsou různé důlky způsobené dopady kapek na půdy, což se děje i u kukuřice, která má sice díky postavení listů možnost soustředit vodu ke svému stonku a kořenové soustavě, ale část vody propadá porostem. Kapky stékající z listu na list nabývají podle doc. Kroulíka na objemu a po dopadu na půdu způsobují kapkovou erozi, jež může být příčinou pozdějšího odtoku vody z povrchu půdy. Čím širší meziřádek kukuřice je, tím problém narůstá.
Vícekomponentní směs meziplodin
Druhé stanoviště, druhý výkop s půdním profilem, tentokrát v porostu slunečnice založené po ozimé pšenici. V tomto případě byla využita konzervační technologie zpracování půdy – kypření dlátovým kypřičem zhruba na hloubku 25 cm a současné setí čtrnáctikomponentní směsi meziplodin (kombinace vymrzajících plodin a chemického umrtvení porostu), následné přímé setí slunečnice. Na povrchu půdy jsou u této technologie vidět rostlinné zbytky po předplodině, které tvoří mulč a přirozenou ochranu půdy proti přehřívání i erozním účinkům dešťových kapek. Půdní profil opět odhaluje preferenční cesty způsobené jednotlivými dláty, zároveň je vidět bohatý rozkládající se kořenový systém vymrzlé předplodiny a kořeny hlavní plodiny, které podpořily zasakování vody. „Na tomto profilu můžeme vidět probarvení vrchní vrstvy půdy rovnoměrnější než u klasické technologie, zároveň není vidět tak intenzivně preference cest,“ uvedl doc. Kroulík.
Vymrzající meziplodina
Také na třetím stanovišti byla využita technologie konzervačního zpracování půdy – kypření dlátovým kypřičem zhruba na hloubku 25 cm společně se setím vymrzající meziplodiny a následně přímé setí kukuřice. Povrch půdy bohatě pokrývají rostlinné zbytky předplodiny. Jak ukázal doc. Kroulík, voda v půdním profilu opět sledovala cestu dlát, ale probarvení je zřetelné i v místech, kde působil kořenový systém meziplodiny a po odumření v pórech odtéká voda do hlubších vrstev. „Vidíme intenzivně probarvený profil a preferenční cesty vody v půdě po nástrojích. To se využívá a je to velká přednost strip-till technologií, kdy si můžeme takto cíleně preferenční cestu vytvořit v místě budoucího řádku rostliny. Společně potom s ukládáním hnojiva do profilu máme vytvořenou zásobárnu hnojiv a dostupnost vody zajistí přístup živin pro rostliny,“ vysvětlil odborník.
Metoda jednoduchého disku
Metoda modré infiltrace dokáže velmi dobře ukázat preferenční tok vody, ale je náročnější na práci i materiálové vybavení. Pro orientaci o stavu půdy postačí proto jednodušší vybavení – kovová trubka o průměru zhruba 15 cm, odměřené množství vody 600 ml, palice na zatloukání a stopky. Touto metodou jednoduchého disku zjišťujeme tzv. nasycenou hydraulickou vodivost. Postup je následující – disk se opatrně zatluče do půdy, poté se do něj nalije odměřené množství vody a stopuje se čas potřebný pro zasáknutí vody. Zcela zřejmě je podle doc. Kroulíka vidět rozdíl mezi povrchem půdy bez přítomnosti rostlinných zbytků, a naopak funkce rostlinných zbytků na povrchu půdy i kořenového systému, který zanechal v půdě póry a podpořil výrazné zasakování vody do půdy. V prvním případě je doba zasakování mnohonásobně delší.
Struktura půdy a stabilita půdních agregátů je také výrazně odlišná (při použití meziplodin je drobtovitá, zatímco u klasické technologie mazlavé bláto, které zabrání intenzivnější infiltraci.
Co bude dále a jaké jsou možnosti financování?
První díl seriálu se soustředil na popis technologií a jejich dopad na stav půdy, stejně tak vliv meziplodin a pomocných plodin na půdní vlastnosti a ochranu půdy před erozí. Jak doplnil řečník, meziplodina má ale mnoho dalších funkcí, mezi nimi i pozitivní efekt z pohledu fixace uhlíku. Stav půdy dobře vykreslí také pokus se simulátorem deště. „Ten si určitě připravíme po sklizni hlavní plodiny a budeme se těšit u dalších dílů, kde tyto pokusy a výsledky budeme prezentovat,“ pozval doc. Kroulík pěstitele ke sledování dalších dílů prostřednictvím TV Zemědělec, YouTube i článků publikovaných v periodicích vydavatelství Profi Press.
Pořady jsou inspirací pro implementaci zmiňovaných postupů v zemědělské praxi. „Československá obchodní banka je připravena profinancovat za zvýhodněných podmínek tyto postupy šetrné k životnímu prostředí, napomáhající retenci skleníkových plynů, navíc s pozitivním ekonomickým efektem,“ informoval Ing. Petr Kopeček, Ph.D., manažer sektoru zemědělství ČSOB.*
