V polovině ledna jsme přinesli informaci, že hlavní cenu loňské soutěže týdeníku Zemědělec - zahradní traktor John Deere X300R - získala Klára Hlubučková, která se svými rodiči hospodaří na rodinné farmě nedaleko Loučně v okrese Nymburk. Téměř na chlup po dvou měsících si mohla doma poprvé traktor vyzkoušet. A naše redakce byla u toho.
Když jsme přijeli do Studéček na začátek, ocitli jsme se zároveň i na konci. Několik chalup by se nechalo spočítat na prstech levé a pravé ruky, takže zemědělskou farmu nešlo přehlédnout.
Nákupní ceny jako za totality
Klára Hlubučková vystudovala stejně jako její tatínek Střední zemědělskou školu Fořt u Černého Dolu, obor zemědělský podnikatel. V tomto oboru začali její rodiče podnikat až v roce 1992 po návratu z emigrace, když si pořídili farmu ve Studéčkách včetně 140 hektarů zemědělské půdy. Specializují se na živočišnou výrobu, zejména chov a výkrm prasat, ale i výkrm býků a do loňského roku i chov krav bez tržní produkce mléka. Rostlinná výroba je zaměřena na produkci dostatečného množství kvalitních krmiv. O zvířata se stará především Klára, která si nám postěžovala. „Chov krav bez tržní produkce mléka jsme před měsícem zrušili a ponechali si jenom býčky, které vykrmujeme. Rozhodující je ekonomika, při současné ceně obilí je jedno tele v ceně šest až deset tisíc korun za dvanáct měsíců od jedné krávy málo. Růžové to není ani v chovu prasat, farmářská cena je dnes velice nízká, a i když máme vlastní obiloviny a náklady snižujeme na minimum, jejich chov je nerentabilní. Stavy prasat budeme muset ze současných tři sta kusů asi redukovat. Obdobné je to ve výkrmu býků. Dnešní nízké nákupní ceny nám neumožňují investovat do živočišné výroby, a proto zatím zvířata chováme v původních stájích s převahou ruční práce. Vidím to tak, že postupně budeme přecházet na rostlinnou produkci.“
Během řeči o nízkých cenách se do hovoru zapojil i tatínek Kláry Jiří Hlubuček. „Před čtrnácti dny jsem prodávali prasata za 23 korun za kilogram, přitom cena krmného obilí se pohybuje kolem šesti tisíc korun za tunu. Před revolucí se prasata prodávala za 25 korun za kilogram, ale cena krmného obilí byla o čtyři tisíce korun menší. Nevím, co si o tom mám myslet a kde se stala chyba. Podobné je to také u hovězího, jeho cena šla výrazně dolů, v porovnání s loňským rokem je menší o šest až sedm tisíc korun na jednoho jatečného býka. Vzhledem k nízkým cenám obilovin v roce 2006, kdy mi ve „výkupu“ nabízeli 1800 korun za tunu a zaměření farmy na živočišnou produkci jsme před časem velkou část pozemků zatravnili. A co se nestalo? V loňském roce se vyšplhala cena obilovin až k magické hranici šest tisíc korun za tunu. Dnes máme smůlu, pět let nesmíme tyto pozemky orat.“
Traktor zvládne i žena
Již na první pohled bylo na farmě ve Studéčkách vidět, že strojový park není nejnovější. „Techniky máme dost, převažují traktory Zetor staré kolem dvaceti let,“ vysvětluje Jiří Hlubuček. „Po nové technice netoužím, starý traktor či kombajn si dokážu opravit sám a za pár korun, přitom udělají stejnou službu, jako nové. Současnou techniku, často vybavenou elektronikou, bych již sám neopravil, nemluvě o ceně náhradních dílů, která se pohubuje od desítek tisíc po statisíce. A co bych pak dělal v zimě, kdybych neměl co opravovat? Neumím si to představit. Takhle si pohraju nejen s traktory, ale i se sklízecí mlátičkou E 512, či starším polským postřikovačem o záběru osmnáct metrů. Nic nám z techniky nechybí. Víte, že vyhraný zahradní traktor je vůbec první nový stroj na naší farmě od roku 1992, kdy jsme začali hospodařit?“
Zahradní traktor X300R který do soutěže věnovala firma Strom Praha, a. s., je novinkou modelového roku 2007 a nástupcem oblíbených zahradních traktorů John Deere LT180, kterých se v České republice prodalo již několik stovek kusů. Určen je k údržbě větší výměry travnatých ploch, zejména městských parků, sportovišť či zatravněných pozemků v okolí rodinných domů. Jde o víceúčelový stroj, neboť se k němu nechají připojit různé nástavby, ať již čelní radlice, rotační koště nebo do zadního tažného oka užitkový vozík, válec či jiné nářadí. Zahradní traktor John Deere X300R masivní konstrukce má kvalitní dvouválcový motor Kawasaki o výkonu 12,7 kW (17 koní). Je vybaven patentovaným žacím ústrojím TurboStar se dvěma noži s vlastní dráhou o záběru 107 cm, jehož integrovaný ventilátor vhání rostlinný materiál zpod žací jednotky do zadního sběrného koše o objemu 300 litrů. Po naplnění koše tlakový spínač žací jednotku automaticky vypne. Lze využít i výhozový deflektor a posečenou trávu nechat volně ležet na pozemku. V traktoru se nachází hydrostatická převodovka s pojezdem vpřed (0 až 8,9 km/) nebo vzad (0 až 5,6 km/h), tempomat, a velice komfortní sedačka. Velmi jednoduchou obsluhu zvládne i žena, kosa se spouští pohybem nožního pedálu a výška sečení od 25 do 102 mm se nastavuje elektromechanicky.
Kdy se přiblížíme k Západu?
Hned po maturitě si Klára Hlubučková našla praxi na dvou farmách ve Švýcarsku, nejdříve poblíž Curychu, kde pěstovali ovoce a zeleninu a pak na farmě nedaleko Bernu, která se zabývala chovem dojnic a prasat. A v čem vidí Klára největší rozdíl? „Zemědělství je ve Švýcarsku mnohem více podporované, deset či patnáct krav bohatě uživí celou rodinu. Je to vážený obor s dlouhou tradicí. Švýcarský farmář je pan někdo, vysoké holinky mu všude „otevírají dveře“. Tamní obyvatele jsou farmářům vděční, že pro ně vyrábějí zdravé, kvalitní a čerstvé potraviny. Vidět je to například na vajíčkách: přestože jsou dovážené výrazně levnější než domácí, Švýcaři upřednostňují vajíčka od domácích chovatelů slepic.“ A jak je to u vás, zajímali jsme se. „V naší vesnici je asi deset stálých obyvatel a osm z nich na nás neustále posílá kontroly. Jedna stížnost stíhá druhou, za každým udáním se objeví hned další. Vůbec to tu nemáme lehké. Přesto věřím, že stejně jako ve Švýcarsku to bude jednou i u nás,“ říká se smutkem v duši naše výherkyně.
Klára Hlubučková bude muset uplatnění nového zahradního traktoru teprve hledat, třeba při realizaci některých vizí, které už dnes má. „Ve vedlejší vesnici máme volnou roštovou stáj, která původně sloužila k chovu prasat. Rozhodla jsem se ji zrekonstruovat a zřídit v ní boxy pro koně, jejichž majitelé žijí ve městě či na vesnici a nemají je kde ustájit. Zároveň se budu o ně starat. Sama jsem se dala do bourání, ale trvá mi to moc dlouho. Místo roštů přijdou pevné podlahy a na ně pěkné, líbivé boxy, v nichž budou koně spokojeni. Nedaleko od farmy máme ještě jeden prázdný areál, kde bych chtěla chovat slepice k produkci vajec. Široká diverzifikace v podnikání je zatím nezbytná, pokud klesne cena jednoho produktu, musí finanční výpadek nahradit jiný.“
