Menu
e-shop
Princip pulzně šířkové modulace (PWM) spočívá v neustálém zapínání a vypínání postřiku. Například při frekvenci 20 Hz se tryska zapne a vypne přesně 20x za sekundu. Tlak se v tomto případě nemění, aby zůstala stále stejná velikost kapek. U tohoto systému se dávka reguluje tak, že se se změnou rychlosti pojezdu mění zároveň interval zapnutí a vypnutí postřiku.
U systému Selejet jsou ramena osazena dvěma až čtyřmi držáky trysek různých velikostí. Jednotlivé trysky se pak podle potřeby za jízdy přepínají či navzájem kombinují v závislosti na změně pojezdové rychlosti. Jede-li postřikovač rychleji, systém sám aktivuje větší trysku či spustí kombinaci více trysek. V řídicím počítači postřikovače se nastaví minimální a maximální tlak pro celý systém držáků, který odpovídá optimálnímu rozsahu tlaku každé trysky. To znamená, že celkový tlak přepínajících se trysek zůstává po celou dobu aplikace také optimální. Díky tomuto přepínání trysek a regulaci tlaku má systém Selejet dvakrát větší rozsah pro regulaci kompenzace rychlostí ramen než pulzní postřik.
Při pojezdové rychlosti 15 km za hodinu, pulzaci 50 % a frekvenci 20 Hz se střídají jednotlivé pásky, kde je 10 cm ošetřeno a 10 cm vynecháno. Čtenáře by mohlo napadnout, jak je možné docílit přesného postřiku, když tryska chvíli stříká a chvíli nestříká. Odpovědí nám je tvar trysky. Tryska má totiž oválný otvor a vždy přímo pod tryskou je největší dávka, přičemž po stranách se dávka snižuje. Kvůli tomu je nutné, aby se trysky, které jsou vedle sebe, dostatečně překrývaly a nerovnoměrnost byla co nejmenší. Také ve směru jízdy je přímo pod tryskou nejvyšší dávka a směrem dopředu a dozadu se snižuje. Při pulzním postřiku, i když se jednotlivé výstřiky překrývají, ale dochází vždy k určité nerovnoměrnosti. Zejména při nižší postřikové výšce, vyšší pojezdové rychlosti a malé pulzaci je nerovnoměrnost opravdu veliká.
Podélnou nerovnoměrnost u PWM změřil pan Ernst Herbst, výrobce stolic pro testování postřikovačů. Během své práce zjistil, že při pulzaci nad 50 % je variační koeficient vždy do 10 % a odchylky jsou relativně malé. Variační koeficient pod 10 % je obecně považován za vyhovující a značí dobrou rovnoměrnost postřiku. Jakmile ale klesne pulzace pod 50 %, dochází k velkým odchylkám a variační koeficient se dostává hodně vysoko přes 10 %. Při vědomí základního faktu, že voda není stlačitelná, se nám nabízí i jednoduché vysvětlení. Neustálé uzavírání ventilu PWM vede k tlakování hadic, čímž vzniká jakási rázová vlna, při které trysky krátce výrazně zvýší svůj průtok.
Čím menší je nastavený tlak na trysce, tím větší je odchylka a skutečná dávka je vždy větší, než by měla být. Například při pulzaci 50 % byla skutečná dávka 65 %, při pulzaci 30 % byla skutečná dávka 45 %. Odchylkám postřiku ve směru jízdy se nikdy úplně nevyhneme, ale můžeme je minimalizovat tím, že včas vyměníme opotřebené trysky. Zvyšovat si nerovnoměrnost postřiku ve směru jízdy není nutné a ani ekonomicky výhodné. Vezměme si příklad, kdy doporučená dávka výrobce chemie je 1 až 1,5 litr na hektar.
Nikde na poli by neměla být místa, kde bude dávka menší než 1 litr a větší než 1,5 litr na hektar. Když budeme mít trysky s variačním koeficientem 5 %, můžeme zvolit úspornou dávku 1,05 litru na hektar a všude bude alespoň 1 litr na hektar. Pokud se bude zhoršovat variační koeficient, budeme muset zákonitě zvyšovat dávku, abychom se udrželi v pásmu alespoň nad 1 litr. Zlepšovat rovnoměrnost postřiku znamená šetřit peníze.
Se vzduchovými ventily Selejet je možné aplikovat jakékoliv přípravky na ochranu rostlin a jakákoli hnojiva. Ventily PWM jsou velmi náchylné na zalepení, ať už používáme měďnaté suspenzní přípravky nebo smáčedla na bázi pinolene. Pinolene je přírodní pryskyřice, nerozpouští ochranou látku na povrchu listu, takže snižuje riziko fitotoxicity chemického přípravku. Také snižuje úlet a odpařování chemie, zároveň i smyv při dešti. Je to významná pomocná látka s širokým použitím během celého roku. Proto je u systému PWM velkou nevýhodou, že s ním nelze Pinolene aplikovat, případně se musí výrazně snížit koncentrace tak, že se zásadně omezí jeho efekt.
Pro PWM se musí používat speciální trysky, které vytvoří rychle postřikový vějíř. To například asymetrické trysky TurboDrop HiSpeed neumí, ale zase mají jiné přednosti. Například větší odolnost proti úletu. Také mají při vyšším tlaku vyšší kinetickou energii.
Německá zkušebna JKI se nedávno zabývala velikostí kapkového spektra u trysek s použitím PWM. Při těchto testech zkušebna došla k závěru, že se zapnutím pulzace výrazně zvyšuje podíl jemných kapek, z toho důvodu jsou nyní trysky pro PWM při zapnuté pulzaci v nižší kategorii snížení úletu než bez trysky bez pulzace.
Rychlost zapnutí a vypnutí postřiku je důležitá pro bodové aplikace, což je rozhodně výhoda pulzního systému PWM. Vývoj ale probíhá pochopitelně i u systému Selejet. Se zmenšením objemu vzduchových ventilů a průměru hadiček se celková reakční doba sepnutí postřiku zkrátila o 50 %. S tímto systémem dnes není problém zasáhnout plochu o velikosti 50 x 30 cm. V evropských podmínkách, kde častěji prší a je větší tlak plevelu, není obvyklé trefovat postřikem každou jednu plevelnou rostlinu. Spíše se jedná o potřebu ošetřit jakási hnízda, ohniska plevelů o velikosti 1 až 2 metry nebo i větší. Kolem těchto hnízd se ještě pro jistotu dělá nárazníkové pásmo, tzv. buffer, aby při běžné nepřesnosti GPS nedošlo k chybě. Plocha nárazníkového pásma je v celkové úspoře zanedbatelná.
Postřik pomocí pulzně šířkové modulace PWM je systém starý více než 30 let a nenabízí o mnoho víc než systém Selejet. Naopak vzduchový systém Selejet je přesnější, je spolehlivý, v Evropě prověřený a nabízí zákazníkům vše, co potřebují, aby precizně aplikovali a šetřili peníze.*
Ing. Jan Kovařík
AGRIO MZS s. r. o.
PWM vs. Selejet (Foto archiv firmy)
Ošetření ohnisek plevelu (Foto archiv firmy)
Dobré překrytí vějířků (Foto archiv firmy)
Čtyřnásobný držák Selejet (Foto archiv firmy)
