I v současnosti platí, že technologicky slabě vybavený podnik nemůže potenciál vysoce výkonné mlátičky dostatečně využít. Po pořízení stroje vzniká dilema mezi zakoupeným instalovaným výkonem a skutečným využitím tohoto výkonu v praxi.
Sklízecí mlátičky vyšší výkonové třídy mají potenciál ke zpracování až více než 90 t zrna za hodinu, ale v praxi bývá tato hranice jenom přáním, když skutečný hodinový výkon se pohybuje kolem 25 tun zrna. Podniky s velmi zkušenými řidiči a vhodnými podmínkami dosahují maximálně 50 t zrna za hodinu; i tak se již jedná o značný rozdíl na úrovni dvojnásobku výkonnosti.
Při úspěšném pokusu o překonání sklizňového rekordu, organizovaným německým výrobcem sklízecích mlátiček v Maďarsku, bylo dosaženo výkonnosti na úrovni téměř 71 t zrna za hodinu. Sklízený porost ozimé pšenice měl hektarový výnos 10,5 t a mlátičku obsluhovali zkušení řidiči, kteří ji také trvale udržovali ve správném nastavení. Porost měl poměr zrna a slámy téměř na úrovni 1:1. To je sice dosti netradiční, nicméně tento pokus probíhal v běžných podmínkách praxe s obsluhou z praxe a jeho výsledky s použitou technologií by mělo být možné přenést (a tudíž i dosáhnout) i v běžném provozu.
Přesto průchodnost na úrovni 40 - 50 tun zrna za hodinu u největších modelů mlátiček je spíše snem každého řidiče. Pro jeho dosažení je třeba provést vhodné nastavení sklízecí mlátičky a dobře zorganizovat průběh sklizně. Také odvoz zrna by měl být vhodně dimenzován.
