Pluh jakožto základní nářadí pro zpracování půdy neprochází za poslední roky nijak dramatickými proměnami. Ono také vpravdě řečeno na něm není nic moc co vymyslet, ale na druhé straně vyrobit takový pluh, který není příliš těžký, dobře udržuje hloubku orby, má malý orební odpor a dlouhou životnost, to není snadná záležitost.
Na Dni zemědělce v Kameni se představilo na dvaadvacet pluhů jejichž počet jasně signalizoval to, že po výrazném boomu minimalizačních technologií, kdy pluhy ustupovaly do pozadí, prožívají nyní v naší zemi renesanci.
Bylo by asi zbytečné psát o jednotlivých značkách a typech, protože o většině z nich jsme již jednou či několikrát psali. Pokusím se proto shrnout předvádění pluhů jako celek. Zjevně není nutné opakovat, že jednostranné pluhy byly již takřka ze sto procent z trhu vytlačeny pluhy otočnými o jejichž přednostech také není třeba se zmiňovat. Není také novinkou, že největší oblibě se u středních a větších podniků těší návěsné (polonesené) pluhy s pěti až sedmi orebními tělesy vhodné pro traktory s výkonem od 130 do 200 k.
Orební tělesa zůstávají až na detaily stejná a jako odhrnovačka je nejčastěji používána tzv. kulturní to znamená něco mezi pološroubovitou a válcovou. Tento typ v sobě spojuje nejvíce výhod ze všech známých provedení. Jistě můžeme zmínit několik zajímavostí jakými jsou například odhrnovačky páskové, nebo v provedení z umělé hmoty (oboje vhodné do těžkých půd).
Předradličky nejsou obvyklou výbavou, naproti tomu jsou rozšířeny zahrnovací límce, které rovněž přispívají k lepšímu zapravení organického materiálu, jenž se nachází na povrchu pozemku.
Ve většině případů jsou tyto pluhy vybaveny změnou pracovního záběru orebních těles a to buďto stupňovitou (obvykle ve třech až pěti krocích), nebo plynulou (Vario). Záběr na jedno orební těleso jak tak ovlivňován v rozsahu od 30 do 50 cm. Toho lze využít jak pro optimalizaci výkonu traktoru a záběru pluhu, tak pro ovlivnění kvality práce.
Pro jištění radlic je nejoblíbenější tzv. Non stop jištění realizované prostřednictvím vinutých , nebo listových pružin. Méně časté je hydropneumatické jištění, a tam kde půdy nejsou kamenité postačí i střižný šroub. Co se týče opěrného kola i zde je několik možností. nejčastěji je umístěno až za posledním orebním tělesem, někdy v zadní třetině rámu pluhu. Obdobné je to s uchycením na zadní tříbodový závěs. Také to může být realizováno před orebními tělesy, nebo až za prvním či druhým z nich.
Z hlediska zavěšení na traktor je pro menší počet orebních těles obvykle využito provedení nesené a v posledních letech si získaly oblibu také pluhy s podvozkem.
