Výsledkem lokálně variabilního hloubkového kypření půdy může být vyšší účinnost přesněji provedeného kypření spolu se snížením spotřeby paliva traktoru a menším opotřebením pracovních orgánů.
Nicméně navigační systémy GPS se uplatní při řízení traktorů, agregovaných s hloubkovými kypřiči, i bez lokálně variabilních zásahů. Při opakování hloubkového kypření na témže pozemku je možné posunout stopu například o polovinu rozteče pracovních těles ve srovnání s předchozími jízdami, takže se dosáhne vyšší účinnosti při eliminaci utužených půdních vrstev.
Velkovýrobní charakter zemědělství spolu s nedostatkem pracovních sil s sebou nese používání výkonných traktorů, ale i velkých sklízecích mlátiček, jejichž hmotnost po naplnění zásobníku zrna atakuje hranici 30 t, rozložených na obě nápravy nerovnoměrně, či velkých samojízdných postřikovačů. V důsledku toho lze jen těžko zabránit pronikání škodlivého zhutnění do hloubek až 500 mm pod povrch půdy. Stejný negativní účinek může mít orba za nadměrné vlhkosti půdy. I v horizontech 350-500 mm je zhutnění škodlivé a pro jeho eliminaci se využívá podrývání.
K tomu účelu se vyrábí stroje, osazené jednou, dvěma či více řadami podrývacích těles. Stroje s jednou řadou mají tělesa uspořádaná většinou do písmena „V“, aby půda, zvednutá krajními tělesy, nebyla zároveň tlačena dolů zadními koly traktoru. Dostatečný odstup těles od pneumatik, které nesou nadpoloviční podíl hmotnosti traktoru, je důležitý pro efektivitu prováděné operace. Zároveň má pozitivní efekt i to, že tělesa půdu nezvedají najednou, ale střídavě – a tedy bez bočního stlačování, které by vedlo jenom k další deformaci půdní struktury.
