Současná politika zaměřená na snižování produkce oxidu uhličitého podporuje elektromobilitu. A to nejen u osobních automobilů, kde jsou k tomu výrobci dokonce legislativně nuceni, ale i u zemědělské techniky. Pomiňme nyní fakt, že elektrovozidla nemají v reálu nulové emise, neb přesunují produkci CO2 na jiné místo, ale přece jen výroba energie ve velkém je vždy efektivnější než v malém motoru. Proto elektropohony svůj význam mají. Jedním z příkladů, jak je efektivně uplatnit, jsou nové teleskopické manipulátory Merlo e-Worker.
Nové teleskopické nakladače e-Worker byly největší novinkou v expozici formy Merlo na Hannoverském výstavišti. Vyráběny budou ve dvou provedeních, přičemž obě byla představena. První má označení 25.5-60 a druhé 25.5-90. Kdo zná označování techniky Merlo, tomu je z něj jasné, že manipulátory disponují výškou zdvihu 5 metrů a nosností 2,5 tuny. Ona výška zdvihu je reálně o něco nižší, přesněji je to 4,8 m, ale to není podstatné.
Podstatnější jsou rozdíly mezi oběma modely. Ten první vyplývá opět z názvu a číslo za pomlčkou značí výkon motorů v koních. Takže méně výkonný model má 60 k (44 kW) a výkonnější 90 k (66 kW). Je to dáno především tím, že provedení s nižším výkonem má poháněnou pouze přední nápravu a to pomocí dvojice elektromotorů přímo na koncových převodech kol, zatímco výkonnější verze má jeden elektromotor navíc a ten pohání nápravu zadní. Z toho vyplývá další rozdíl. Veze s pohonem pouze přední nápravy má zadní kola natáčená do většího úhlu a tím i lepší manévrovací schopnosti. Nemá také klasické dveře do kabiny. Prostě s touto verzí se počítá především do uzavřených prostor, jako jsou sklady, potravinářské provozy, případně objekty živočišné výroby. Tam vyniknou manévrovací schopnosti a nulové emise.
Osmihodinová směna
Devadesátikoňová verze najde uplatnění i v terénu, samozřejmě to bude vždy kompromis. Neb zatímco u spalovacího motoru vydrží palivo většinou velmi dlouho a v případě potřeby se jednoduše doleje, u elektroverze je třeba jistá opatrnost při práci, aby se akumulátory rychle nevybily. Ono to k nerozvážnosti může svádět, neb jedním z plusů elektropohonů je vysoký točivý moment motorů v nízkých otáčkách. Akcelerace a překonávání zátěže jsou jejich doménou. Bohužel však tyto situace jsou též extrémně náročné na spotřebu energie, takže rozvaha při práci bude jistě na místě.
A jak, že dlouho akumulátory vydrží? Výrobce udává osm hodin, což bude jistě odvozeno od nějakého průměrného a nikoliv extrémního zatížení. Ale i pro náročné situace je řešení, byť stojí peníze navíc. Je jím výměnný blok akumulátorů, který se usadí na místo toho vybitého, jenž se mezitím přesune na nabíjení. Mělo by to jít snadno, stačí odklopit boční kryt, kde bychom normálně našli spalovací motor, blok akumulátorů odpojit, naložit a odvézt. K tomu by měl stačit běžný vysokozdvižný vozík, hmotnost akumulátorů není extrémní a činí asi 1000 kg. I když ani to není málo a je to skoro čtvrtina z hmotnosti manipulátoru (jeho hmotnost činí 4,5 tuny).
Je to tím, že na rozdíl od osobních automobilů, kde se pracuje s moderními vysokokapacitními akumulátory, u Merla e-Worker jsou použity klasické olověné akumulátory v trakčním provedení, jaké se jinak používají u vysokozdvižných vozíků, nebo jako záložní zdroje energie. Jejich charakteristika je trochu jiná než u startovacích akumulátorů, které známe z motorových vozidel se spalovacími motory, a spočívá nikoliv v předání velkého proudu v krátkém čase, ale naopak ve schopnosti odolat stabilnímu proudovému zatížení po delší dobu.
Tak, jak akumulátory vydrží asi 8 hodin práce, obdobný čas potřebují na nabíjení. Protože jde o klasické olověné provedení, nepotřebují žádné rychlonabíječky a speciální proudové přípojky, postačuje běžné provedení se třemi fázemi a adekvátním jištěním.*
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec.
