Pěstební plochy meruněk a broskví se od roku 1990 zmenšily z původních 5000 hektarů téměř na polovinu. Příčinou je zejména nižší odbyt ovoce kvůli likvidaci konzerváren. Řekl to ovocnářský inspektor Jaromír Čepička.
Pro přežití odvětví je podle Čepičkynezbytné změnit systém pěstování, odrůdy i technologie. Na 70 až 90 procentech ploch meruněk je podle něj odrůda Velkopavlovická a zčásti Maďarská, které jsou vhodné právě pro konzervárenské zpracování a zejména obchodní řetězce je na pulty nechtějí. "Obchodníci požadují tvrdou dužinu, aby ovoce vydrželo, to je ale zase méně chutné," vysvětlil Čepička. Česká produkce je přitom nyní asi 15.000 tun plodů a ze zpracovatelů zbyly firmy Hamé Babice a Seliko Litovel.
Podle pěstitelů je ale nezbytné najít nové typy podnoží a přejít na jiný, štíhlý a vyšší typ kmene. "Asi desítka ovocnářských firem začala zužovat spon výsadby a na hektaru mají až 1200 jedinců," přiblížil Čepička snahy sadařů o oživení ovocnářské výroby v tradiční lokalitě. Jihomoravský kraj již dříve přislíbil zpracování koncepce rozvoje ovocnářství v kraji s důrazem na podporu teplomilných druhů, tedy meruněk a broskví. Největším pěstitelem meruněk v zemi je Patria Kobylí, která z 220 hektarů ploch má nyní zhruba 20 hektarů výsadby s novou technologií
