O plně autonomních traktorech již nějaký čas píšeme jako o strojích z blízké budoucnosti. Faktem je, že samojízdní roboti ať již se spalovacím motorem, nebo elektrickým pohonem již na polích jezdí a česká pole v tom nevyjímaje. Nakonec naše zemědělství můžeme označit za technologicky progresivní, a tak polní roboti nejsou překvapením. Zatím se povětšinou jedná o menší stroje, které mají své výhody zejména během vegetace při plečkování, cílené aplikaci pesticidů, nebo přesném setí. Při plošném zpracování půdy, nebo při sklizni jsou však efektivnější velké stroje. Ale i u nich autonomie pozvolna nastupuje.
Příkladem velkého autonomního traktoru může být prototyp tahače Claas Xerion 12.590 Terra Trac, který byl prezentován na veletrhu Agritechnica. Byl vybaven plně autonomní řídicí sadou Auto-Pilot, která je nejvyšší úrovní technologického balíčku Autonomy Connect.
Nižší úroveň výrobce označuje příznačně jako Co-Pilot. Nicméně, už pokud je traktor vybaven tímto systémem, pracuje v autonomním provozu. Pohybuje se po poli zcela bez zásahu obsluhy (pokud s ním neprovádí objetí souvratí) optimalizuje jízdní linie, výkonnost a spotřebu paliva. Pro autonomní provoz se využívá spousta snímacích prvků. Základem je LiDAR monitorující okolí traktoru, který je doplněn radarem, a protože tyto snímače jsou na střeše kabiny, tak nechybí další čidla a hlavně kamery. Jak v přední části traktoru, tak v jeho zadní.
Traktorista Co-Pilot pak řeší jen nenadálé situace jak na pozemku (třeba podmáčená místa, nebo vyjeté koleje) tak na agregovaném nářadí (seřízení, zacpání, mechanické závady), přičemž do všech úkonů, které si automatika stroje řídí, může samozřejmě zasáhnout a upravit je (změnit trasu, nastavení traktoru, nářadí atd.). V kabině však povětšinou nic nedělá, jen vše dozoruje.
Auto-Pilot řidiče nemá, a tak potřebuje nějaké ty snímače navíc a též přesnější vyhodnocení situací, které se dějí kolem traktoru a na připojeném nářadí. Kamerové systémy jsou proto detailnější, vyhodnocovací algoritmy přesnější a navíc je doplněn program pro automatické brzdění. A také systém pro kontrolu nářadí. Vzadu umístěné kamery sice nářadí „pozorují“, ale protože algoritmy z řídicích jednotek by nedokázaly přesně vyhodnotit jeho nastavení, musí být použity snímače přímo na agregovaném stroji.
Na Agritechnice to bylo prezentováno na kypřiči Cenius od firmy Amazone. Ten měl jednak doplňkový snímač pracovní hloubky a dále i snímače jednotlivých radliček indikující jejich ucpání, nebo ztrátu. Ve výbavě kypřiče byl dokonce i snímač rychlosti otáčení pěchovacího válce.
Údaje zaznamenané kultivátorem jsou porovnávány s údaji traktoru, což umožňuje snížit provozní rychlost, když je detekováno zacpání radliček, nebo přizvednout kultivátor, když je prokluz traktoru příliš vysoký (proto ten snímač otáček pěchu).
Celý článek najdete v Mechanizaci zemědělství 1/2024.*
