Za posledních 25 let se v našich podmínkách prosadily různé technologie zpracování půdy a zakládání porostů vynechávající orbu jako základní agrotechnické opatření. A prošly přitom zásadním vývojem. Z počátku se totiž technologie bez orby pojily takřka výhradně s mělkým zpracováním půdy, které svou hloubkou a intenzitou odpovídá různým typům podmítky. V řadě případů se ukázalo, že pouze mělké zpracování půdy nepředstavuje vždy vhodnou a optimální alternativu vůči orbě. Proto nyní při uplatňování bezorebných systémů dochází ke kombinování různých hloubek a způsobů zpracování půdy a jejího kypření.
Možnosti, jak zakládat porosty bez orby, dnes nabízí všichni renomovaní dodavatelé nářadí pro zpracování půdy a setí. Pro zpracování půdy v různých hloubkách máme k dispozici rozličné zástupce tzv. intenzivních kypřičů, kteří se liší v různých ohledech. Například v tom, že používají jak jednotlivé pracovní orgány, tak jejich kombinace. Dále se liší maximální hloubkou kypření, na výběr je možnost volby mezi nářadím, které zpracovává půdu v celém záběru, nebo umožňuje tzv. pásové kypření. Intenzivní kypřiče můžeme kombinovat s různými typy secích strojů jak pro setí meziplodin, tak k zakládání porostů vybraných polních plodin.
Různé radličkové modely
Většina zástupců intenzivních kypřičů, s nimiž se v praxi setkáme, využívá různá provedení slupic, a to v kombinaci s radličkami, které se liší s ohledem na hloubku zpracování půdy. Nutno říci, že radličkové kypřiče ve většině případů nahradily klasické radličkové podmítače a postupně převzaly jejich funkci. Tato skutečnost se projevuje na jejich konstrukci, neboť zvládají jak zpracování půdy v hloubkách do 100–150 mm, tak v rozsahu nad 250–350 mm.
Bez ohledu na konstrukci a způsob agregace se zástupci této kategorie kypřičů odlišují především počtem řad, v nichž jsou dané slupice uspořádány. Jejich počet rozhoduje o celkové intenzitě zpracování půdy.
Základem nabídky je dvouřadé nářadí, zpravidla se však setkáme se zástupci osazenými třemi řadami slupic. Některé modely disponují čtyřmi řadami radliček a pětiřadé kypřiče jsou určeny zpravidla ke zpracování půdy do hloubek okolo 200 mm, což odpovídá mělké až střední orbě.
Slupice nesoucí radličky můžeme rozdělit na pevné a pružné, s rostoucími hloubkami zpracování půdy se setkáváme s pevným typem slupic. Slupice vynikají různým typem upevnění vůči nosnému rámu a disponují různým typem jištění. Pro podmínky s minimálním výskytem kamene a dalších překážek se využívají modely bez jištění. Našim podmínkám však dominují modely opatřené některým z následujících typů tzv. nonstop jištění.
Většina výrobců preferuje mechanické jištění prostřednictvím vinutých pružin, přičemž někteří z nich sázejí na pružiny listové. Z obecného hlediska můžeme konstatovat, že oba typy jištění vychází z konstrukce jištění orebních těles. Kromě mechanických možností nabízí někteří dodavatelé hydropneumatické systémy jištění, které známe také z nabídky různých typů pluhů.
Podíváme-li se na provedení slupic vyrobených z pružného materiálu, existují dvě hlavní možnosti. Buď mají slupice obdélníkový průřez, tedy podobu pásoviny, anebo mají čtvercový průřez a součástí slupice je vinutí umožňující vibrování radliček a plnící též funkci jištění proti přetížení.*
Celý článek Filipa Javorka najdete v Mechanizaci zemědělství 2/2021.